Ačkoli se s vysokou cenovou hladinou Argentina potýká celá léta, tak extrémní plošné zdražování, jakému čelí dnes, nezažila od roku 1991. Kvůli inflaci, jež se vyšplhala už na hranici bezmála 140 procent, své výdaje na minimum osekává stále více lidí. Ti si tak často nemohou dovolit ani základní zboží, jakým je třeba oblečení. Záchranou se proto pro Argentince stává bazarový trh, kde nejenže hledají vhodný oděv za nízké ceny, ale také vydělávají tím, že prodávají své vlastní staré oblečení.
Podle agentury Reuters čelí ekonomika tohoto jihoamerického národu nejhorší krizi od začátku devadesátých let. V chudobě aktuálně žijí dvě pětiny tamních obyvatel, což dopadá na blížící se prezidentské volby. Rostoucí frustrace voličů tak pohání do nedávna prakticky neznámého radikálního kandidáta Javiera Mileie, jenž svou kandidaturu postavil mimo jiné na nahrazení pesa americkým dolarem. Právě v národní měně vidí část obyvatel největší problém.
„Nemůžete jen tak zajít do nákupního centra a koupit si něco, co se vám líbí, jako předtím. Dnes jsou ceny nemyslitelné,“ uvádí zpravodajská agentura s odkazem na 22letou studentku Aylen Chiclanaovou žijící v Buenos Aires.
Džíny za třetinu platu
Pro představu toho, jak neúnosným se zdražování v Argentině během posledních 16 let stalo, zveřejnila společnosti Focus Market leták s potravinami, na kterém srovnává aktuální ceny s rokem 2007. Například za kilo brambor zaplatili Argentinci dříve necelých 1,4 pesa, nyní je ale cena téměř na 320 pesos. Vůbec největší rozdíl je pak patrný na kilogramu mletého hovězího masa, které ještě ve zmíněném roce bylo možné koupit za zhruba tři pesos, zatímco teď je stejné množství k mání za 1250 pesos.
A jiné to není ani s oblečením. Nové džíny lze v Argentině pořídit za dvojnásobek ceny, za kterou je prodejci prodávali loni, přičemž tato suma odpovídá třetině tamní měsíční minimální mzdy, která aktuálně činí 132 tisíc pesos (zhruba 8600 korun). Tedy alespoň podle oficiálního kurzu, podle toho reálného pouličního je o polovinu nižší, a to kvůli omezeným devizovým transakcím. Ba co víc, dle úřadů se má hladina inflace ještě zvyšovat, v říjnu vzrostla odhadem o 10 procent.
Ne kvůli dovolené, ale kvůli přežití
Prodejem starého oblečení si aktuálně přivydělává třeba 62letá učitelka Beatriz Lauriciová, která za tímto účelem s manželem pravidelně navštěvuje víkendové trhy. „Přestože oba máme své vlastní zaměstnání, nezbývá nám než na veletrh dojíždět,“ říká s tím, že když byl prodej kvůli špatnému počasí během jednoho víkendu zrušen, finance páru naprosto zkolabovaly.
„Neděláme to proto, abychom mohli jet na dovolenou, ale jako nutnost. S ekonomikou, jaká je, nakupují lidé oblečení za pět až deset procent hodnoty, za kterou ho pořídili v obchodě,“ míní Lauriciová.
Za takto nízké ceny chodí oblečení nakupovat třeba i 68letá důchodkyně María Teresa Ortizová, která si přivydělává šicími pracemi. Z veletrhu si odváží oblečení, jež by si normálně nemohla koupit: „Nemůžeme si pořídit nové tenisky, džíny nebo košili a tričko. Nezbývá nám nic jiného, než tyto věci hledat na veletrzích.“
Bazarový prodej není jediným fenoménem posledních měsíců. Už v květnu světová média informovala o tom, jak si Argentinci postupně osvojují triky, pomocí kterých se snaží učinit živobytí alespoň o něco snazší. Roste například obliba odložených plateb, za které tamní obyvatelé nakupují věci běžné spotřeby v mnoha supermarketech. Do popředí zájmu se vrací také barterový obchod spočívající ve výměně zboží za zboží, nebo v případě těch ,movitějších‘ nákup amerického dolaru, potažmo bitcoinu a jiných kryptoměn.
