Poradenská firma Interel nabízí služby i pražským ministerstvům
Karel Firla mluví o umění komunikace, jednání s lidmi. Ve světě se běžně používá slovo lobbing. V Česku zní trochu podezřele. Když se týdeník EURO před třemi lety předního českého konzultanta v Bruselu zeptal, zda se považuje za lobbistu, Karel Firla (45) odpověděl, že v Česku tento pojem příliš nezdůrazňuje (EURO 6/2004). „Získáváme informace, které analyzujeme, vytváříme z nich zprávy, působíme na cílové skupiny a poskytujeme další specializované služby klientovi. Jsem přesvědčen, že lobbing se ale časem i u nás přijme jako naprosto běžné řemeslo se vším, co k němu patří,“ uvedl tehdy Firla.
Dnes ovšem ředitel české pobočky poradenské firmy Interel připouští, že zatím se toho ještě příliš nezměnilo. Slovo lobbing má v Česku stále pejorativní nádech. „V Bruselu je ale lobbing chápán jako velice důležitá práce, bez které si já osobně neumím představit fungování evropských institucí, přípravu dokumentů,“ dodává Firla. Lobbisté, kteří tvůrcům legislativy v Bruselu nabízejí pohled svých klientů - velkých i menších firem, asociací nebo třeba místních samospráv -, jsou pro mnohé pracovníky evropských institucí vítaným zdrojem informací. Firla říká, že svým způsobem byl lobbistou už v době, kdy ještě působil v diplomatických službách - tedy do roku 1999: „Jako čeští diplomaté jsme bojovali o to, aby Česká republika získala co nejlepší hodnocení Evropské komise. V podstatě jsme lobbovali za naši zemi. Tak to vždy dělali a stále dělají všichni diplomaté, teď už i Rumuni a Bulhaři.“
Bruselsko-pražský tandem.
Ve Firlově firmě Interel se toho v posledních měsících mnoho změnilo. Belgická společnost Interel se stala součástí britského mediálního holdingu Hasgrove. Britové se rozhodli obohatit své aktivity v oblasti public relations o celou sféru public affairs v oblasti evropských záležitostí včetně poradenství i lobbingu, kterou se zabývá právě bruselská firma. A pražská pobočka, která pod Firlovým vedením nabízí služby pro české klienty, hraje v plánech do budoucna důležitou roli. Měla by totiž využít svých zkušeností a přispět k otevření nových poboček v Polsku, Maďarsku a na Slovensku i v dalších zemích regionu střední a východní Evropy.
Do pražského Interelu na konci loňského roku zamířil další bývalý diplomat a donedávna český velvyslanec v Nizozemsku Petr Kubernát (45). Zatímco v pražském Černínském paláci (sídle ministerstva zahraničí) by si možná měli lámat hlavu nad tím, proč nechávají odcházet ze státních služeb přední diplomaty, v české pobočce Interelu se zformoval nový tandem. Jednatel a ředitel Karel Firla bude nadále působit především jako tykadlo v Bruselu, Kubernát má jako výkonný ředitel na starosti každodenní chod pražské pobočky. Kubernáta přitom mnozí nejen v Praze, ale i v Bruselu znají jako jednoho z koordinátorů přípravy na členství a vyjednavačů českého vstupu do Evropské unie. Je naprosto evidentní, že právě na úzké koordinaci poradenských i lobbistických aktivit v sídle evropských institucí, Praze a také v českých krajích závisí budoucí úspěch českého Interelu.
„Pro řadu klientů děláme monitoring evropské legislativy, sledujeme, co se vytvoří a uvaří v Bruselu. Pak je ale také velmi důležité sledovat, jak je tato legislativa přenášena do českého práva,“ zdůrazňuje Firla. V této souvislosti připomíná, že přílišná česká kreativita někdy bývá nebezpečná. Češi si občas naprosto nepochopitelně vytvoří pravidla, která jsou přísnější než požadavky EU. Zástupci Interelu se proto v zájmu svých klientů snaží, aby byli slyšet i při schvalování českých zákonů. „Také lobbing v Česku hraje velmi důležitou roli,“ zdůrazňuje Firla.
Komise centrem zájmu.
A které instituce v Bruselu se dnes vlastně Karel Firla snaží kontaktovat? Záleží na poptávce klientů, na tom, co konkrétně chtějí. Nejčastěji ale oslovuje Evropskou komisi a její jednotlivá generální ředitelství, v nichž se evropská legislativa začíná rodit. V komisi, která je výkonným orgánem, je možné získat také řadu klíčových informací, dokumentů… Pak je tu ovšem také Evropský parlament, jehož role při schvalování legislativy se postupně zvyšuje. A Rada EU, která sdružuje zástupce členských států a nakonec (často společně s europarlamentem) přijímá definitivní rozhodnutí. Firla oceňuje spolupráci s českými europoslanci, kteří jsou podle něj z naprosté většiny velmi aktivní.
Pokud jde o klienty Interelu, Firla připouští, že zvlášť zájem soukromých firem by mohl být větší. Po vstupu Česka do Evropské unie se zvýšila poptávka po evropském poradenství a lobbingu u současných klientů (tedy velkých českých, mezinárodních a nadnárodních společností), nenaplnila se ale některá očekávání, že se evropskými záležitostmi začnou ve větší míře zabývat také menší, střední firmy. „Zdá se mi, že pořád vyčkávají, přemýšlejí, co se z toho členství v EU ještě vyvine,“ říká Firla. Přitom třeba francouzské, britské či belgické firmy berou jako naprostou samozřejmost, že ve svých byznysplánech předem počítají s určitou částku nejen na public relations, ale také na public affairs v oblasti evropských záležitostí. Vědí totiž, jak může jejich činnost ovlivnit ten či onen evropský předpis, to či ono rozhodnutí evropských institucí. Firla ale připomíná, že byl ve svých odhadech ohledně českého trhu vždy poměrně konzervativní. Mnohé menší firmy na středoevropských trzích se teprve učí pracovat s informacemi k EU. A živější zájem o dění v Bruselu zatím projevují především společnosti, které mají jasnou strategii, uvědomují si své zájmy, dokážou vyhodnotit možná ohrožení svých strategií a obchodních zájmů, a tudíž se chtějí účastnit i „aktivního ovlivňování“ v Bruselu. A to jsou zatím spíše jen ty největší firmy.
Mezi krajem, Prahou a Bruselem.
Relativně menší zájem a poptávka podniků však Interel přivedly k rozšíření nabídky směrem ke spolupráci s veřejnou správou. „Museli jsme hledat nové příležitosti a dostali jsme se ke spolupráci s regiony, městy, lokální administrativou,“ uvedl Karel Firla. Firma nabízí krajům nejen pomoc při čerpání peněz z fondů Evropské unie, ale také kupříkladu při přípravě úředníků. Firla je přesvědčen, že právě znalost evropské legislativy a politiky EU v různých odvětvích patří k tomu hlavnímu, co může Interel českým regionům nabídnout. „Naše poloha je někde mezi konkrétním regionem, Prahou a Bruselem,“ vysvětluje český lobbista. V zásadě jde o plynulý tok informací v tomto trojúhelníku.
Ačkoli je dnes pozornost krajů upřena naprosto prioritně na dotace z evropských fondů, Firla upozorňuje, že české regiony potřebují a budou potřebovat odborníky na evropské záležitosti také v jednotlivých sektorových politikách EU, od dopravy, přes informační technologie po energetiku. Nárok na zásadní objemy financí z fondů EU jednou pomine, ale evropské záležitosti budou velmi podstatně ovlivňovat život v regionech dále.
Orientaci na regiony vidí jako jeden z klíčových směrů do budoucna také nový výkonný šéf pražské kanceláře Interelu Petr Kubernát: „Na regionální a lokální úrovni je určitý hlad po informacích. Právě tam může naše firma podstatně zintenzívnit svou činnost.“ Interel hodlá krajům pomoci i při organizování různých akcí, díky nimž by se měly regiony zviditelnit během českého předsednictví v EU v první polovině roku 2009.
Sázka na francouzštinu.
České předsednictví je dnes v pražském Interelu prioritním tématem. Nejenom v souvislosti se zviditelňováním krajů. Firma hodlá nabídnout své služby nejen krajským úřadům, ale také třeba ministerstvům v Praze. Co konkrétně? Školení, semináře šité na míru přesně podle potřeb jednotlivých resortů či organizaci konferencí. A to není vše. „Firma je dobře jazykově vybavená, většina kolegů mluví minimálně anglicky a francouzsky,“ zdůrazňuje Kubernát. Interel nabízí státním úřadům, že jim pomůže s analýzou dokumentů, přípravou českého stanoviska k té či oné záležitosti. Právě zmínka o francouzštině je velmi důležitá. Před Čechy budou ve druhé polovině roku 2008 předsedat Evropské unii Francouzi, spolupráce úředníků obou zemí bude tedy muset být velmi úzká. Francouzi se pravděpodobně nebudou nijak omezovat v používání rodného jazyka, který je v unii jedním ze dvou pracovních. Naopak, Francie dlouhodobě bojuje o zachování významu své řeči v Evropské unii i mimo ni. Mnozí čeští úředníci již dnes začali chodit na kurzy francouzštiny, ale přesto je otázka, jak silná bude znalost tohoto jazyka v české státní správě už za necelé dva roky.
Karel Firla varuje před očekáváními, že by Francouzi brali při používání jazyka na své partnery nějaký zvláštní ohled. „S největší pravděpodobností nás nechají mluvit anglicky, ale sami budou hovořit francouzsky, pracovními jazyky jsou v EU jak angličtina, tak francouzština.“
Pustí tam soukromníka?
Je však vůbec přípustné, aby se soukromá firma jako Interel mohla výrazněji zapojit do aktivit spojených s českým předsednictvím? Není právě zde oblast výlučné kompetence státu a jeho úřadů? Při odpovědi na takové otázky se Petr Kubernát odvolává na své zkušenosti z Nizozemska, které unii předsedalo ve druhé polovině roku 2004. „Tam bylo zcela běžné, že se na určité věci najímaly poradenské firmy. Zabezpečovaly přípravu konferencí a dodávaly vše na klíč na základě zadání konkrétního ministerstva či jiné státní instituce,“ uvádí bývalý velvyslanec. Soukromé firmy si tak braly na starost nejen logistiku a organizaci akce, ale také připravovaly kupříkladu náměty pro panelové diskuse, moderovaly debaty a shrnovaly závěry. Ne vždy je takový postup úplně možný, ale zcela přijatelný je u konferencí či expertních seminářů, které se pořádají nad rámec základního, oficiálního programu předsednictví.
Z hlediska dosavadních českých zvyklostí však působí ještě revolučněji nápad, že by Interel mohl státním úřadům pomáhat se studiem dokumentů, jejich analýzou, a dokonce s přípravou podkladů pro české stanovisko k nim. Mnozí se asi budou odvolávat na to, že řada materiálů je tajných, a soukromí poradci k nim tudíž nemají mít přístup. Je to možné, připouští Karel Firla. „Ale my přicházíme s nabídkou, ukazujeme naše možnosti a je na daných resortech, aby zvážily, zda naši pomoc potřebují,“ dodává, „pracovali jsme a pracujeme pro významné klienty a jsme zvyklí pracovat v různých režimech práce s citlivými dokumenty, s řadou klientů máme podepsány smlouvy o mlčenlivosti. Je to součást našeho profesionálního přístupu ke službě klientovi.“
Za lepší regulaci.
Lidé jako Karel Firla vlastně těží z toho, že firmy, asociace a instituce musejí permanentně sledovat, s čím zase přijdou v Bruselu. Nebylo by lepší, kdyby se všichni lobbisté spojili a společně lobbovali za méně regulace z Bruselu? Karel Firla se nad touto otázkou týdeníku EURO pousmál. Vzpomněl si, jak mu nedávno kolegové v Bruselu říkali, že jdou na seminář s názvem Za lepší regulaci: „Mně se to strašně líbí. Ten termín je úžasný. Vymyslet něco, co se jmenuje Za lepší regulaci, je skutečně velmi osvobozující myšlenka. A když to navíc přijde z Bruselu, že…“
Faktem je, že evropské instituce už dostaly pokyn, aby legislativu zjednodušily. „Nevím ale, jestli ti úředníci přesně vědí, co mají vlastně dělat,“ obává se Firla. Instituce byly léta budovány pouze pro přípravu a tvorbu nových dokumentů. Výrobna chrlila nové a nové podklady pro další a další rozhodnutí. Nyní se má vše zastavit, zhodnotit, zanalyzovat a zredukovat. Místo patnácti předpisů nebo nařízení mají být, obrazně řečeno, najednou dvě nebo jedno. „A úředníci mají vlastně zničit plody své původní práce,“ dodává Petr Kubernát.
Výsledek současné bruselské reformy je tedy nejistý. Takže dobrý důvod pro všechny, aby hledali své lobbisty v Bruselu? Z hlediska úspěšného prosazování českých zájmů je podle Firly důležité, aby státní správa úzce a aktivně spolupracovala se zástupci výrobní sféry při přípravě oficiálních stanovisek. Zatím to příliš nefungovalo a Češi by si údajně mohli vzít příklad z Belgie, Británie a Nizozemska, kde mají velmi „vymakaný“ systém dialogu mezi veřejnou správou a podnikateli. „Už v době, kdy jsem pracoval v diplomacii, se mi zdálo, že je v mnohých případech příliš odtržena od pragmatického obchodního světa,“ vzpomíná ředitel českého Interelu. Považuje za vhodné, aby se zástupci výrobní sféry aktivně podíleli na tvorbě stanovisek, s nimiž Češi do Bruselu odjíždějí.
Současní a bývalí klienti Interelu
- Actavis Group
- Belgacom
- BIO-RAD, spol. s r. o.
- CISCO SYSTEMS Czech Republic, s .r. o.
- Czech Coal, a. s. (Appian Group, a. s.)
- Česká pošta, s. p.
- ČESKÝ TELECOM, a. s.
- Deutsche Leasing ČR, s. r. o.
- European Chemical Industry Council (CEFIC)
- Euro Chlor
- GEFCO Česká republika
- Hewlett-Packard, s. r. o.
- Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje
- i&e Consultants
- icas public relations
- JT International, spol. s r. o.
- Ketchum Public Relations
- Marten Ltd.
- Metrostav, a. s.
- ministerstvo informatiky
- ministerstvo pro místní rozvoj
- Mostecká uhelná společnost, a. s.
- Philip Morris ČR, a. s.
- Pilsner Urquell, a. s.
- Potravinářská komora České republiky
- Publicis Consultants
- SONY Czech, s. r. o.
- Správa železniční dopravní cesty, s. r. o.
- ŠKODA AUTO, a. s.
- Transgas, a. s.
- Wincanton Trans European CZ, s. r. o.
- Zentiva, a. s.
