Pokud se podnik ocitne v konkurzu, musí za něj jeho obchodní partneři platit DPH i z nezaplacených pohledávek.
Autor: Jakub Stadler
To nakonec může zlomit vaz i zdravým firmám. Hospodářská komora proto připravila návrh, který zákon o DPH upravuje. Ministerstvo financí je ale proti.
V souvislosti se sílícími dopady hospodářské krize přibývá stále více firem, které se nacházejí v konkurzním řízení, a tudíž nejsou schopny dostát svým závazkům vůči věřitelům. Jenže zákon o dani z přidané hodnoty dodavatelům nařizuje zaplatit DPH bez ohledu na to, zda pohledávka byla uhrazena. Tento fakt se negativně projevuje na cash-flow dosud životaschopných podniků. Zejména na základě ohlasů podnikatelské veřejnosti proto Hospodářská komora ČR ve spolupráci s poradenskou společností PricewaterhouseCoopers (PWC) připravila návrh, který upravuje zákon o DPH.
Podobná úprava existuje i v EU
„Domníváme se, že navrhovaná legislativní úprava významně pomůže dodavatelům při vymáhání alespoň části pohledávek za věřiteli v konkurzu, a přispěje tak ke zlepšení cash-flow podnikatelských subjektů,“ říká prezident Hospodářské komory Petr Kužel. „Dělat změny v zákoně o DPH je velmi problematické vzhledem k harmonizaci nepřímých daní v rámci Evropské unie. Pokud se tedy naskytne možnost implementovat racionální opatření, které navíc bude mít protikrizový efekt, je to velmi dobrá šance, kterou bychom měli využít,“ dodává šéf komory.
Navrhovaná úprava umožňuje dodavateli požadovat vrácení DPH odvedené státu, pokud mu tato daň není zaplacena obchodním partnerem za řádně dodané zboží či poskytnuté služby. Zamýšlený návrh prozatím upravuje pouze problematiku konkurzního řízení, v budoucnu je však podle Kužela možné úpravu rozšířit i na ostatní případy. Obdobná úprava platí podle komory nejméně v polovině členských států. V žádném případě se tedy nejedná o žádnou legislativní novinku. Zavedení této možnosti do českého právního řádu nebrání ani evropská legislativa. Vrácení DPH ze zcela nebo částečně neuhrazených pohledávek je umožněno Směrnicí Rady 2006/122/ES.
Odborníkům se návrh líbí…
„Myslím si, že návrh je rozumný a spravedlivý,“ hodnotí návrh soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. Důsledky insolvence jednoho podnikatelského subjektu by se podle jeho slov měly přenášet na jiné podnikatele pokud možno co nejméně. „Insolvence se totiž jen z tohoto důvodu může rozšířit i na jinak zdravé a rentabilní podniky. Za současné úpravy fakticky dochází k přesunu daňového břemene z insolventního podnikatele na ty, kteří žádné problémy nemají. Solventní podnikatelé tak vlastně kryjí daňové riziko státu. A to není potřeba,“ říká.
Obdobně pozitivně vítají požadavek Hospodářské komory i daňoví odborníci. „Režim úlevy od špatných pohledávek za dlužníky v konkurzu chrání podniky před nutností financovat DPH u již uskutečněných, ale neuhrazených plnění z vlastních finančních prostředků. Ze zkušenosti našich klientů víme, že podniky po této možnosti dlouhodobě volají. Je to zvlášť důležité pro malé společnosti, které vždy nemusí mít k dispozici dostatečné finanční prostředky. Je-li režim vhodně upraven v zákoně, jeho zavedení nemusí mít pro stát negativní dopad,“ říká Martin Diviš z PWC. „Česká republika umožňuje speciální režim odpisu nedobytných pohledávek u daně z příjmů, ale nikoli vrácení DPH. Zejména dnes, kdy se s nedobytnými pohledávkami potýká řada firem, by byl tento krok velmi prospěšný,“ dodává.
… ale ministerstvo je proti
Zda má návrh šanci projít legislativním procesem, není ale jasné. Proti se totiž postavilo ministerstvo financí. „Ministerstvo obdobný návrh již posuzovalo a nemá k němu kladné stanovisko,“ říká Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva. Návrh je podle jeho slov problematický zejména pro značnou složitost nastavení pravidel fungování tak, aby se předešlo možnému zneužití a spekulacím. Jeho realizace je navíc administrativně značně náročná a navíc zde existuje možnost, že by mohlo dojít k negativním dopadům na platební morálku a k úmyslnému neplacení. „Obdobný systém je zaveden pouze v části členských zemí a jeho fungování je poměrně složité,“ tvrdí.
Možnému zneužití a spekulaci se dá podle Dany Trezziové z firmy PKR Partners zabránit tím, že by dodavatel nárokoval v insolvenčním řízení pouze část pohledávky bez DPH. Trezziová nicméně vidí riziko v tom, že v případě insolvenčního řízení může mít navržený režim negativní dopad na státní rozpočet, protože je velká pravděpodobnost, že dlužník v insolvenčním řízení nebude schopen vrátit již nárokovanou DPH státu.
Podle jednoho z autorů insolvenčního zákona Bohumila Havla se nicméně o takové pomoci státu dá uvažovat. „V rámci reorganizace a prodeje podniku to může pomoci možné revitalizaci podniku, protože nebudou narůstat závazky a může být více volných peněžních prostředků. Podporu pro tento návrh lze hledat i v tom, že chce-li stát pomoci rozumné revitalizaci subjektů v úpadku, neměl by je současně zatěžovat veřejnoprávními závazky. Typicky v reorganizaci může odklad platby DPH nebo omezené časové osvobození pomoci – obdobně se ostatně chová stát při zatížení daní z příjmů po reorganizaci.
