Dokud nezačne na Nový rok fungovat nová legislativa, nepřirozený stav klesajícího stavebnictví během hospodářské konjunktury se nezmění.
Ekonomika dál šlape - průmyslová výroba vzrostla v září meziročně o 4,4 procenta - jen to stavebnictví vytrvale drhne. Podle Českého statistického úřadu klesla stavební produkce v září o 1,1 procenta, za tři čtvrtiny roku ve srovnání s loňskem i trochu povyskočila. Ta čísla nevypadají nijak dramaticky, ve světle toho, že loňský rok znamenal skoro desetiprocentní propad, ovšem není důvod k optimismu. Navíc stavebnictví táhne „pozemařina“, tedy stavby bytů, kanceláří, skladů… Inženýrské stavitelství – tedy především výstavba silnic a železnic – vytrvale padá. Jen za září o pět procent.
„Orientační hodnota staveb, na které bylo vydáno stavební povolení, je sice vyšší než před rokem, ale hodnota vypsaných nových veřejných zakázek na stavební práce v období leden až září ve výši 81,8 miliardy meziročně klesla o 55,4 procenta! Je to alarmující číslo a signalizuje velmi vážné problémy v roce 2018,“ upozorňuje Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Z analýzy CEE Research vyplynulo, že v září letošního roku bylo veřejnými investory vyhlášeno 68 výběrových řízení na stavební práce v souhrnné hodnotě 6,5 miliardy korun, což v meziročním srovnání představuje více než čtyřpětinový (85,7 procenta) pokles počtu oznámených soutěží a více než devadesátiprocentní (92,1 procenta) pokles objemu vypsaných stavebních investic. Zároveň se jedná o rekordně nejnižší měsíční počet vypsaných zakázek za poslední tři roky. Největší výběrové řízení tohoto měsíce v hodnotě 1,2 miliardy korun vyhlásila Úpravna vody Želivka na modernizaci.
Zákon o EIA se dočkal novely. Posuzování se má zrychlit
Neslaví se ovšem ani v privátním sektoru, který zaznamenal mírný, ale přeci jen růst. „Stále se nepodařilo narovnat nepoměr mezi poptávkou po novém bydlení a rezidenční výstavbou. Stavebních povolení na byty je pořád málo,“ říká Evžen Korec, majitel developerské firmy Ekospol, která staví v Praze byty. ČSÚ sice ve třetím čtvrtletí eviduje 8316 zahájených bytů, což je meziročně o 19,2 procenta více, jde ale o čísla za celou republiku.
V Praze, která je hlavním trhem a kde cena nového bytu historicky poprvé pokořila hranici 80 tisíc korun za metr čtvereční, se za tři měsíce předposledního čtvrtletí roku začalo v bytových domech stavět jen 881 bytů. Za stejnou dobu přitom všichni developeři na pražském trhu prodali 1253 nových bytů.
Odborníci ze stavebního trhu se shodují, že za paradoxní situací, kdy průmysl už několik let kontinuálně roste, zatímco stavebnictví klesá, stojí především stavební legislativa. Potvrzuje to statistika zveřejněná minulý týden. Světová banka ve své pravidelné studii Doing business spočítala, že získat stavební povolení v Česku trvá 247 dnů, což Česko řadí na 165. místo ze 185 hodnocených zemí.
Situace v Praze nemá v minulosti srovnání:
Praha potřebuje každý rok 5500 nových bytů, tvrdí developer
Česko je z hlediska délky povolování nových staveb 20. nejhorší na světě. Za sebou ho nechala i drtivá většina rozvojových států. „A to ještě Světová banka nezohledňuje povolování větších bytových domů – tam už musíme počítat na pětiletky. Na to už by odborníkům ze Světové banky ani nestačily tabulky,“ dodává Korec.
Mírné zlepšení a vylepšení statistik by snad mohla přinést novela stavebního zákona, která vstoupí v platnost s Novým rokem. Největším očekávaným přínosem je vznik „společného územního a stavebního řízení“, jehož výsledkem bude „společné povolení“, podle něhož lze již stavbu zrealizovat. „Stavba nebude muset být součástí dvou procesů – územního a stavebního, ale bude předmětem pouze jednoho procesu a doba od podání žádosti o vydání územního rozhodnutí až do povolení stavby se oproti současnému stavu sníží na polovinu – bude pouze jeden proces, jedno odvolání, jedna žaloba,“ vysvětluje Renáta Pintová Králová, členka České společnosti pro stavební právo poradenská činnost v oblasti stavebního práva.
Novela zároveň přinesla i jasné vymezení účastníků řízení, především spolků – občanských sdružení. Pokud nebude stavba předmětem posouzení vlivů na životní prostředí („EIA“), pak nebude spolek účastníkem územního, stavebního ani společného řízení.
Pintová se domnívá, že hlavní ambicí do budoucna zůstává jasné vymezení dotčených orgánů podle typů staveb, včetně vyřešení jejich kompetencí a roztříštěnosti po jednotlivých ministerstvech. „Ideálem by byla existence jednoho „ministerstva stavebnictví“, které by řešilo a koordinovalo veškeré požadavky dotčených orgánů,“ podotýká.
Přečtěte si také:
Obchodní řetězce si účtují přirážku až 90 procent, tvrdí potravináři
Komentář: Bydlet ve vlastním? Jen pro majetné
Ceny domů a bytů se v Česku zvýšily o 13,3 procenta. V EU rostou nejrychleji
