Některé masokombináty čeká poslední půlrok životaProces harmonizace domácí veterinární legislativy s EU přinese některým chovatelům zvířat větší svobodu, většinou však více povinností a často zvýšení nákladů na produkci. Výrobci potravin, kteří do konce roku nezískají od Státní veterinární správy povolení k další výrobě, zmizí z trhu.
Některé masokombináty čeká poslední půlrok života
Proces harmonizace domácí veterinární legislativy s EU přinese některým chovatelům zvířat větší svobodu, většinou však více povinností a často zvýšení nákladů na produkci. Výrobci potravin, kteří do konce roku nezískají od Státní veterinární správy povolení k další výrobě, zmizí z trhu.
Základním zákonem upravujícím nově podnikatelské a chovatelské mantinely je novela veterinárního zákona, která právě začíná platit (od 1. července). Na zákon navazuje celá řada prováděcích vyhlášek, některé ale ještě nejsou v konečném stadiu. Další norma, která by měla zpřísnit především podmínky chovu a transportu hospodářských zvířat, je novela zákona o ochraně zvířat proti týrání. Její projednávání však parlament odložil na pozdější dobu, nejspíše až po prázdninách.
Nelegální výroba bude trestný čin
Hlavním důvodem bylo podle místopředsedy zemědělského výboru parlamentu Jaroslava Pešána „snad 180 pozměňovacích návrhů z řad nevládních organizací, zejména ochránců zvířat“. Technicky tak podle jeho slov nebylo možné tento zákon podrobně projednat ani v gesčním zemědělském výboru. Opticky nejviditelnějším nepřímým důsledkem novely veterinárního zákona bude podle všeho zánik blíže nespecifikovaného množství potravinářských provozů, které zpracovávají živočišnou produkci. Ne však k prvnímu červenci, tedy k datu platnosti novely, ale k 31. prosinci 2003, a to podniků, které jsou pod kontrolou Státní veterinární správy ČR (SVS). Kolik provozů to konkrétně bude, není zatím známo. Mimo jiné kvůli tomu, že některé z nich ještě mohou nynější nedostatky v dodržování norem EU odstranit. Podle mluvčího SVS Josefa Dubna mají všichni zpracovatelé živočišné produkce do konce roku čas na podání žádosti o povolení vyrábět. Pokud od SVS takové povolení nedostanou (v případě, že nebudou splňovat standardy EU), nebudou smět od příštího roku uvádět své zboží do oběhu a SVS nad nimi ukončí veterinární dozor. „Pokud by tyto podniky i nadále vyráběly a přišlo se na to, budou jejich výrobky staženy z obchodní sítě a podklady o této skutečnosti budou předány orgánům činných v trestním řízení,“ konstatoval Duben. O tom, že takové podniky nemohou své výrobky dodávat na trh, byl již podle Dubna informován také komisař Evropské unie pro bezpečnost potravin David Byrne. „Máme i podporu ministra zemědělství Jaroslava Palase, který se k zákazu výroby z podniků nesplňujících kritéria EU již několikrát veřejně přihlásil,“ uvedl Duben.
Malé provozy mohou využít měkčích norem
Situace však není zdaleka tak jednoduchá. Podle Pešána existují v EU možnosti výjimek pro menší a regionální podniky, což umožňují příslušné unijní směrnice. „Je tam dána možnost neklást na malé podniky takové požadavky jako na velké zpracovatele,“ říká Pešán. Výjimky nejsou ale automatické a jsou obvykle spojeny s omezením, kam lze produkty takových podniků prodávat. Malí výrobci či výrobci regionálních specialit mohou totiž obvykle působit jen na lokálním, maximálně národním trhu, na druhou stranu právě rozvoj regionálních specialit EU dotačně podporuje. To vše v praxi znamená, že drobné podniky skončit od příštího roku nemusí, a naopak vstup do EU pro ně může znamenat možnost rozvoje za podpory Bruselu. „Hygienické standardy EU a nároky na zdravotní nezávadnost ale musí splňovat všichni,“ upozorňuje Duben. Odlišení malých a středních provozů od průmyslových výrobců stanovuje právě veterinární legislativa. Určujících měřítek je přitom více, kromě počtu zaměstnanců například i způsob výroby. „Je důležité, aby se to nemohlo zneužívat, ale podle mého názoru to zákon specifikuje poměrně přesně,“ domnívá se Pešán. Podle statistik SVS vyrábělo v České republice k 15. 5. letošního roku 14 905 provozů z 10 047 závodů, přičemž mezi podniky s velkou kapacitou počítají veterináři 971 provozů ve
Důležité organizační změny
Administrativně důležitým prvkem novely je změna organizace SVS. Nově jsou totiž zřízeny krajské veterinární správy a Městská veterinární správa v Praze, která vykonává působnost krajské veterinární správy na území Prahy. V části věnované soukromým veterinárním lékařům budou nově moci soukromí veterinární lékaři vykonávat svou profesi na základě osvědčení Komory veterinárních lékařů (KVL), nikoli už, jako tomu bylo dosud, na základě registrace udělené SVS. Seznam těchto lékařů bude KVL poskytovat orgánům SVS. Musí vést předepsanou evidenci o provedených úkonech a použití a výdeji léčiv, což se týká zejména hospodářských zvířat, čili zvířat, jejichž produkty jsou uváděny do oběhu.
Živočišné odpady
Praktickou novinkou pro drobnochovatele je zvýšený prostor pro neškodné odstranění kadáveru zvířat chovaných v zájmovém chovu - vypadlo totiž omezení do 30 kilogramů, které platilo dosud. Chovatel tedy může na svém pozemku neškodně odstranit kadáver, pokud nepochází z přežvýkavce nebo prasete či ze zvířete nemocného nebezpečnou nákazou nebo podezřelého z ní. Neškodným odstraněním se i nadále rozumí spálení nebo zakopání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků. Naopak dosud nedořešeným problémem je zákaz zkrmování masokostní moučky a ekonomické problémy kafilerií z hlediska odbytu tohoto produktu. Dosavadní signály hovoří o vyšší ceně za zpracování živočišných odpadů, které kafilerie požadují po zemědělské prvovýrobě. O tom by se ale ještě mělo jednat.
Co říkají statistiky veterinářů
Podle posledních statistik Státní veterinární správy je v České republice dozorováno celkem 14 905 zpracovatelských provozů v 10 047 závodech. U celkem 3871 provozů ve 2268 závodech SVS předpokládá, že splní harmonizovanou legislativu ČR s legislativou EU v celém rozsahu a to nejpozději do konce roku 2003 a budou se moci uplatnit na trhu v Unii i v Česku. Z údajů o provedených kontrolách je podle veterinářů zřejmé, že 760 provozů ve 433 závodech nebude mít se splněním příslušné legislativy problém. Tyto provozy mají zpracovaný harmonogram prací na zlepšení, stavební projekty posouzené místně příslušnými veterinárními správami a posouzené jako časově i finančně reálné. Z 3871 provozů má jen 61 (v 27 závodech) takové nedostatky, pro které musely být pozastaveny. Ostatních 11 034 provozů v 7779 závodech bude podléhat národní legislativě ČR a bude moci uplatnit pouze na domácím trhu.
Co komu přinese novela zákona
Chovatelům
Novela veterinárního zákona zpřesňuje některé povinnosti chovatelů, například povinnost předcházet poškození zdraví chovaných zvířat, povinnost sledovat zdravotní stav zvířat a poskytnout jim včas první pomoc, popřípadě požádat o veterinární pomoc a bránit vzniku a šíření nákaz. Nově je formulována povinnost poskytnout nezbytnou součinnost a pomoc k tomu, aby mohlo být řádně provedeno nařízené vyšetření zvířete, odběr vzorků, ochranné očkování nebo jiný odborný veterinární úkon. Nemění se sice povinnost poprvé očkovat proti vzteklině vnímavá zvířata nejpozději do šesti měsíců a poté vždy jednou za rok, nová je ale nutnost uchovávat doklad o tomto očkování po dobu nejméně jednoho roku a na požádání jej předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Je také nutné zajistit, aby bylo neprodleně veterinárně vyšetřeno zvíře, které poranilo člověka nebo s ním přišlo do kontaktu za okolností, které mohou vyvolávat podezření z onemocnění vzteklinou. Dobrou zprávou pro drobné chovatele je možnost prodávat živou drůbež, živé králíky z vlastního chovu a med od vlastních včelstev ve svém hospodářství přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti.
Dopravcům a dopravovatelům
Dopravce, který jako podnikatel přepravuje zvířata, je povinen být registrován na krajské veterinární správě a vést evidenci o čištění a dezinfekci dopravních prostředků a evidenci o uskutečněných přepravách po dobu minimálně tří let a na požádání je předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Týká se to i dopravců vnitrostátních, kteří též žádají krajskou veterinární správu o registraci a povinnou evidenci musejí uchovávat nejméně jeden rok. Zjednodušení administrativy přinese novela těm, kteří navštěvují s drobnými zvířaty (slepice, holubi, králíci atd.) výstavy anebo svody. Veterinární osvědčení pro přesun bude totiž od července nutné jen, pokud se překročí hranice kraje, nikoli okresu, jak tomu bylo dosud. U koní může být toto osvědčení nahrazeno průkazem koně. Jsou i další výjimky, jako například psi a kočky, ti ale musejí mít očkovací průkaz se záznamem, že byli ve lhůtě od 30 dnů do jednoho roku před přemístěním očkováni proti vzteklině, ale i třeba včelí matky, u nichž osvědčení platí na celou sezonu. Důležité je ustanovení, že při přesunu zvířete do stáda, v němž je lepší nákazová situace než v původním, umístí chovatel toto zvíře podle pokynů krajské veterinární správy do izolace. To neplatí pro včely. Pro přesun na jatka bude nutné i nadále zdravotní potvrzení vystavené schváleným soukromým veterinárním lékařem. Schválení obdrží všichni veterinární lékaři, kteří v současnosti tato potvrzení vystavují. V případě, že by veterinární lékař porušil své povinnosti při certifikaci, bude rozhodovat o odebrání tohoto schválení SVS.
Kdo nebude mít povolení veterinární správy a bude dále vyrábět, ocitne se mimo zákon. * Dobrou zprávou pro drobné chovatele je možnost prodávat například živé králíky z vlastního chovu přímo spotřebiteli.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ČTK
