Řadě výtek Evropské komise by předešlo zjednodušení systému povolování EIA, ideálně na jediný stupeň
Dříve či později to muselo přijít. Evropská komise České republice dlouhodobě vytýká nezávaznost výstupů EIA, nemožnost jejich soudního přezkumu i přípustnost změn projektů bez zpětné vazby s ohledem na vliv na životní prostředí. Současná právní úprava nedokáže zabránit občasným excesům, kdy i rozsáhlé stavby jsou v některých případech realizovány bez EIA.
Níže dovozujeme, že požadavky Evropské komise jsou především důsledkem stávajícího mimořádně komplikovaného trojstupňového systému povolování, tj. EIA, územní rozhodnutí a stavební povolení, a nespočívají primárně v úpravě posuzování EIA. Dokládáme, že řadě výtek by předešlo zjednodušení systému povolování, ideálně na jediný stupeň.
Navrhovaná novela je však řešena v časové tísni a systémové řešení nepřináší. Již dnes je celkový proces povolování staveb finančně a časově neúnosný a navrhovaná novela už tak špatnou situaci dále velmi podstatně zhorší.
Bez odvolání Klíčovou změnou je závaznost výstupů z procesu EIA. Posudek vlivu na životní prostředí má mít nadále formu závazného stanoviska, tj. aktu, který bude závazný v celém svém rozsahu pro navazující stupně povolení. Požadavek na závaznost výstupu EIA je přímým důsledkem skutečnosti, že EIA není součástí územního či stavebního řízení, ale samostatným procesem.
Rizika přináší rovněž volba formy závazného stanoviska. Proti závaznému stanovisku se na rozdíl od standardního správního rozhodnutí nelze odvolat a nelze je samostatně napadnout soudní žalobou. Lze je napadnout jen v přezkumném řízení, ale proti rozhodnutí v přezkumném řízení opět není možné použít odvolání a dle stávající judikatury Nejvyššího správního soudu ani soudní přezkum. Ty jsou možné až v následujícím stupni povolování, typicky v územním řízení.
Pokud stavebník nezíská pozitivní výstup EIA, případně mu bude zrušen v přezkumném řízení, nemá žádné standardní nástroje, jak takový stav zvrátit. Zbudou mu jen neekonomické, až absurdní varianty. Buď žádat o uzemní rozhodnutí, které nemůže skončit jinak než zamítnutím, a následně se bránit odvoláním a soudní žalobou. Nebo měnit projekt tak dlouho, dokud neuspěje.
Povolování ve třech stupních si vyžádalo institut tzv. coherence stamp, jenž má zajistit, aby v navazujících řízeních, tj. obvykle v územním a stavebním, nebyl schválen návrh odlišný od toho, jenž byl posuzován v procesu EIA. Pokud úřad usoudí, že změny záměru mohou mít významný negativní vliv na životní prostředí, vydá nesouhlasné závazné stanovisko a řízení se zastaví. S ohledem na trojstupňové povolování je coherence stamp logickým opatřením. Pokud by však byl proces jednostupňový, nebyl by žádný coherence stamp třeba.
Odklad na neurčito Naopak statut rozhodnutí má být přiznán negativnímu závěru zjišťovacího řízení, tedy rozhodnutí, že se nevyžaduje tzv. velká EIA. Jde opět o přímý důsledek existence vícestupňového povolování. S formou rozhodnutí je spojena možnost přezkumu v odvolání a před soudem. Negativní závěr zjišťovacího řízení je z podstaty vždy ku prospěchu stavebníka.
Zavedení přezkumu tak jde výlučně k jeho tíži.
Novela navrhuje automatické přiznání odkladného účinku žalobám v navazujícím řízení.
Odkladný účinek dále zdvojuje pravidlo, podle kterého do vydání pravomocného rozhodnutí soudu o žalobě nebude možné vydat ani vykonat rozhodnutí v navazujícím řízení.
Není třeba opakovat, že nic takového by nebylo třeba při jednostupňovém povolování. Úprava má opět negativní dopad výlučně na stavebníka. Není zřejmé, proč autoři nepovažovali za dostatečnou již nyní platnou úpravu, kdy má soud možnost přiznat odkladný účinek na žádost. Z odkladného účinku budou nyní benefitovat i zjevně účelové žaloby. Vydání rozhodnutí zákon požaduje do 90 dnů, ale s nedodržením lhůty nespojuje žádné důsledky. Řízení před správním soudem v obdobných věcech dnes trvá obvykle rok a více, opatření tak může mít zcela fatální důsledky.
Aby toho nebylo dost, veškeré uvedené změny se mají vztahovat i na již probíhající navazující řízení.
Cena za záchranu evropských peněz tedy nebude malá. Nezbývá než doufat, že se dotčená veřejnost zmobilizuje k tomu, aby další novela zákona o EIA, plánovaná k 1. 1. 2016, přinesla zásadní systematické změny k lepšímu.
Pokud stavebník nezíská pozitivní výstup EIA nebo mu bude zrušen v přezkumném řízení, nemá možnost takový stav zvrátit.
