Z výsledků dotazníkového šetření, jehož se zúčastnilo na 1 308 žurnalistů z celkem 77 zemí, vyplývá, že hned tři čtvrtiny všech dotázaných se při pokrývání zpravodajství týkajícího se současné pandemie způsobené nebezpečným koronavirem setkaly s nejrůznějšími restrikcemi, překážkami, či dokonce zastrašováním.
Dvě třetiny z nich, a to jak kmenových zaměstnanců, tak i novinářů na volné noze, se pak v rámci průzkumu nechaly slyšet, že v souvislosti s pandemií zaznamenaly zhoršené pracovní podmínky, přičemž někteří žurnalisté uvedli, že museli přistoupit na snížení mzdy, nebo o své místo dokonce rovnou přišli.
„Tyto výsledky ukazují znepokojující trend, neboť svoboda médií upadá a novinařina musí čelit finančním škrtům, a to navíc ve chvíli, kdy jsou přístup k informacím a kvalitní novinařina tolik důležité,“ cituje zpravodajský web ABC News generálního tajemníka IFJ Anthonyho Bellangera. „Novinařina je tu pro dobro společnosti a zaslouží si veřejnou podporu a konec politickým obstrukcím a zásahům.“
Právě možnost objektivně informovat o nastalých událostech
je podle řady reportérů to, co jim v době koronaviru činí z nejrůznějších
důvodů největší problémy.
„Na dotaz týkající se stavu svobody médií v jejich zemích převážná většina z nich odpověděla, že se situace zhoršila,“ říká IFJ s tím, že spousta novinářů byla v souvislosti s informováním o pandemii koronaviru zatčena nebo se ze svého jednání musela zpovídat před soudní porotou.
Téměř 25 procent oslovených si rovněž postěžovalo na to, že jim jejich vlády znesnadňují nejrůznějšími způsoby přístup k získávání informací. Činí tak prý prostřednictvím platných omezení volného pohybu a zákazu kladení otázek během tiskových konferencí.
„Od Řecka po Indonésii nebo z Čadu do Peru používají
novináři při zhodnocení svobody tamního mediálního prostředí slova typu vratká,
problematická, hrozná, horší, upadající a omezená,“ dodává IFJ.
Potřeba zasadit věci do kontextu
Že mají reportéři a další lidé pracující v médiích v těchto dobách nelehký úděl, zřejmě nijak zpochybnit nelze. Na druhou stranu je ale potřeba zdůraznit, že v podobné, ba dokonce i podstatně horší situaci se ocitlo rovněž mnoho jiných profesí, neboť v důsledku pandemie přicházejí lidé o svá pracovní místa napříč všemi sektory - pohostinstvím počínaje, odvětvím letecké dopravy konče.
Například, významný nízkonákladový dopravce Norwegian se podle webu Simple Flying nechal slyšet, že ze svých řad propustí více než 1 500 pilotů. A není zdaleka jediný, kdo se vzhledem k přetrvávající pandemii k takovémuto kroku odhodlal. Společnost British Airways, další z velkých hráčů na trhu, oznámila, že již nadále nebude mít práci hned pro 12 tisíc svých zaměstnanců. A takto lze pochopitelně pokračovat i nadále.
Mezi nejrizikovější skupinu z hlediska možného infikování navíc novináře taktéž nejspíš zařadit nelze, neboť zatímco zprávy o reportérech, kteří zemřeli v souvislosti s nemocí covid-19, se objevují jen velice zřídka, počty mrtvých lékařů plní novinové titulky celkem pravidelně. Jen v samotné Itálii jich podle informací agentury ANSA zmíněné nákaze podlehlo již na 150.
Zdroj: www.abcnews.com, www.theguardian.com, www.ansa.it, www.simpleflying.com
