Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 nebude smět zaměstnavatel zrušit ve zkušební době pracovní poměr v prvních 21, místo dosavadních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti.
Foto: Archiv
Kvůli změně pravidel pro vyplácení nemocenské se mění i omezení pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Od 1. ledna 2011 až do konce roku 2013 nebude moci firma zrušit takový pracovní poměr v prvních 21 dnech pracovní neschopnosti nebo karantény. Zatím to nejde v prvních 14 dnech nemoci. Po tuto dobu totiž náhradu za nemoc vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel. Nemocenské dávky od České správy sociálního zabezpečení začne zaměstnanec od nového roku dostávat až od 22. dne nemoci či karantény.
Sjednání zkušební doby umožňuje účastníkům pracovního poměru, aby si ověřili, zda jim bude pracovní poměr vyhovovat.
Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Musí být sjednána nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce. Zkušební dobu nelze platně sjednat zpětně poté, co již vznikl pracovní poměr nebo v jeho průběhu. Zkušební doba může být sjednána nejvýše na 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. O dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje.
Pokud některá ze stran dospěje k závěru, že pracovní poměr nesplňuje její představy, může jej ve zkušební době, tedy v počátečním stadiu existence pracovního poměru, snadno zrušit.
Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhému účastníku zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit. Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou ve smyslu ust. § 66 odst. 1 věty první zákoníku práce zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel však nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Jinak lze ve zkušební době zrušit pracovní poměr kdykoliv, s kýmkoliv a z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel tak může učinit i s těhotnou ženou či osobou se zdravotním postižením.
Zaměstnavatel se tak nemůže vyhnout povinnosti vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy (respektive náhradu jiného příjmu ve smyslu ust. § 192 a násl. zákoníku práce) za prvních čtrnáct dnů (čili za čtvrtý až čtrnáctý den) resp. nově za prvých dvacet jedna dnů (čili za čtvrtý až dvacátý první den) karantény nebo pracovní neschopnosti tím, že by s ním zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Od patnáctého a nově od nového roku od 22. kalendářního dne je již zaměstnanec hmotně zabezpečen nemocenským, které mu při splnění stanovených podmínek poskytne Česká správa sociálního zabezpečení.
Až na uvedenou výjimku, zakotvenou v ust. § 66 odst. 1 věty druhé zákoníku práce, může zaměstnavatel pracovní poměr zrušit i v době překážek v práci včetně těch na straně zaměstnance.
Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikne nebo karanténa bude nařízena ještě před 1. lednem 2011 a bude trvat dále v roce 2011, délka doby 14 kalendářních dnů - uvedená v ust. § 66 odst. 1 větě druhé zákoníku práce, ve znění účinném do 1. ledna 2011 - zůstane zachována. Zákaz zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ve zkušební době tedy bude i nadále platit jen pro prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance.
Naproti tomu jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikne nebo karanténa bude nařízena před 1. lednem 2014 a bude trvat ještě v roce 2014, délka doby 21 kalendářních dnů - uvedená v ust. § 66 odst. 1 větě druhé zákoníku práce, ve znění, v jakém bude zákoník práce účinný ke dni 31. prosince 2013 - zůstane zachována.
Důsledkem nedodržení těchto lhůt zaměstnavatelem je neplatné rozvázání pracovního poměru.
