Zničená banka semen / Nebezpečí klonů / Nové palivo?
Má-li se Afghánistán vzpamatovat a zotavit z desítek let válčení, bude muset být schopen nakrmit svůj lid. Vědci však nedávno upozornili, že bude velmi těžké tento úkol splnit. Země přišla o největší sbírku pečlivě tříděných rostlinných semen.Afghánistán: Semínka zkázy
Možná to zní podivně. Že by budoucnost afghánského zemědělství mohla záviset na několika hrstkách semínek? Ze semen a obilných zrn, shromažďovaných po celé generace, však mohly vyklíčit plodiny speciálně přizpůsobené životu na vyprahlých a kamenitých polích Afghánistánu. Řadu zničených odrůd byste pravděpodobně nikde jinde na světě nenašli.
Podle nadace Future Harvest, jejímž posláním je po celém světě sledovat bezpečnost potravin, byla zrna a semena uchovávána v plastových nádobách ukrytých ve sklepeních domů v severoafghánském Ghazni a východoafghánském Džalalabádu. Domy zřejmě vyplenili obyvatelé okolních vesnic, kteří paradoxně odnesli pouze plastové nádoby a jejich obsah zničili, nebo na místě vysypali, tvrdí Future Harvest.
Nadace nyní spolupracuje se sítí mezinárodních zemědělských výzkumných center a snaží se odrůdy, které by nahradily zničené afghánské osivo, najít v jiných semenných bankách. Odborníci upozorňují, že jde například o pšenici, ječmen, melouny, pistácie, mandle a granátová jablka.
Sediment pro využití zemního plynu
Dno oceánu podél břehů kontinentů skrývá hojná ložiska ztuhlého zemního plynu. Ale o tom, jak a proč tato ložiska, nazývaná plynové hydráty, vznikají, víme zatím velmi málo.
Údaje o plynových hydrátech vyskytujících se podél severozápadního pobřeží USA se podařilo získat právě skončené expedici mezinárodního Programu oceánských vrtů. Její členové zjistili, že se v oblasti nazvané Hydrátový hřeben, vzdálené zhruba 60 mil od oregonského pobřeží, tvoří ložiska velmi rychlým tempem. Výzkumnými vrty do mořského dna na devíti různých místech změřili celou řadu vlastností hydrátů. Zjištěné hodnoty jim umožní odhadnout množství zemního plynu uloženého v sedimentu. „Celé dva měsíce jsme pracovali čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu,“ říká Frank Rack z Programu oceánských vrtů, jehož se účastní dvaadvacet zemí.
Zemní plyn je čistější palivo než běžně užívané uhlí. Pokud by hydráty bylo možné hospodárně těžit a skladovat, mohly by se v budoucnu stát významným palivovým zdrojem.
Aby se víno vypilo včas
Má ta láhev Château Petrus, ročník 1961, skutečně hodnotu dvou tisíc dolarů, nebo už do ní pronikl kyslík a z vína je teď ocet? Chemici z Kalifornské univerzity ve městě Davis už na to dokážou odpovědět. Dokonce aniž by láhev vůbec otevřeli. Vyvinuli totiž analyzátor vína založený na technologii nukleární magnetické rezonance (NMR). Té se využívá například v medicíně, při vyšetřování přístroji magnetické rezonance. V lahvi technologie zachytí magnetický „podpis“ kyseliny octové, která umí dobré víno proměnit v nepoživatelný patok. Analyzátor však dokáže určit i množství kyseliny octové. Její stopu zachytí i při velmi nízkém obsahu, který ještě chuť vína nijak významně neovlivní, ale již signalizuje, že bychom s vyprázdněním láhve neměli otálet.
Jeden z vynálezců, docent Matthew Augustine, se domnívá, že by přístroj mohl zajímat aukční domy nebo nadšené sběratele vína. Uplatnění by měl i ve vinných sklepích či vinotékách. V mobilním provedení by mohl na objednávku provést rozbor přímo u zákazníka. Analýzy využívající nukleární magnetickou rezonanci by se mohly stát i novou metodou zkoumání, do jaké míry různé přísady ovlivňují chuť, barvu a stárnutí vína. Augustine již podal žádost o patent a doufá, že svůj nápad zpeněží prodejem licencí.
Otis Port, BusinessWeek.
Klony mají neviditelné odchylky
Klonovaná zvířata mohou vypadat úplně stejně jako přirození živočichové. Nová genetická analýza však odhalila znepokojivé rozdíly. Vědci pomocí takzvaných DNA čipů vyšetřili zhruba deset tisíc různých genů a zjistili, že v placentě klonovaných myší se přibližně jeden z 25 genů „projevuje abnormálně“, tedy nefunguje tak, jak má. Zpráva se objevila v online vydání Sborníku Národní akademie věd (Proceedings of the National Academy of Science).
Rudolf Jaenisch z Whiteheadova institutu pro biomedicínský výzkum v massachusettském Cambridge uvádí, že genetické abnormality mohou vysvětlit, proč se u klonovaných myší často objevuje problém předčasného úmrtí, záněty plic, selhání jater nebo obezita.
Jaenisch a jeho kolegové tvrdí, že běžné fyzické vyšetření by podobné genetické odchylky klonovaného zvířete neodhalily. A dřívější studie pouze naznačily, že by se problém mohl skrývat právě v nich.
Klonovaná zvířata, která vypadají na první pohled normálně, by tak mohla být nositeli genetických odchylek, jejichž následky se projeví až později. Vědcům zatím není jasné, zda je způsobuje samotný proces klonování, nebo některá z dědičných vlastností klonovaných buněk. Tak či onak, badatelé dospěli k závěru, že klonování člověka je nebezpečné a neetické, neboť genetické odchylky by se pravděpodobně objevily.
Zdůrazňují nicméně, že proces může bezpečně sloužit k získání nových buněk, například pro léčbu Alzheimerovy choroby nebo diabetu. Jde o metodu známou jako terapeutické klonování. Zmíněné abnormality jsou závažné jen při pokusech o klonování celých živočichů.
[popiska k fotu Afgánce:]
PĚSTOVÁNÍ ZELENINY:
Zničení semen je katastrofa
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Šárka Piková
