V posledních dnech nové vlády Alexise Tsiprase ve snaze snížit vysoké procento nezaměstnanosti byl uveden v platnost takzvaný Státní program pro cizince v Řecku dotovaný EU.
Má česká kamarádka Katka provdaná za Řeka se přihlásila, neboť by po absolvování měla šanci získat zaměstnání. Program má čtyři části A1, A2, B1, B2. Je to pro všechny cizince, kteří se chtějí naučit kvalitně řecky, každá část má závěrečnou zkoušku, konečná čtvrtá je mezinárodní a na úrovni státní zkoušky, což opravňuje k soudnímu překládání a práci pro ambasádu. Celý kurz trvá čtyři roky a je bezplatný. Je to v celém Řecku, každá prefektura (okres) má určitý počet učitelů, kteří po dohodě dojíždějí na místo vyučování. Záleží na domluvě se žáky, jaký si dohodne vyučující program, každá část má 195 hodin plus šest hodin zkoušky.
„Když je tu soudní překladatel, tak to funguje tak, že přes soudního kurýra pošlou papíry s texty, které se přeloží, a stejnou cestou pošlou zpátky, k tomu nějaké úřední hodiny u soudu v Preveze. Já jsem jediná Česka v kurzu, takže s prací by pak neměl být problém,“ říká Katka.
A jak to vypadá v praxi? „Podmínkou je zapsaných 15 a účast alespoň osmi studentů. Ráno nás tam bylo šest, z toho dva prohlásili, že chtějí začít až na podzim, protože teď začne léto a chtějí se chodit koupat… Čekali jsme před školou, kterou před sedmi lety opravili za 450 tisíc eur a po dvou letech zavřeli a děti přemístili do Pargy do nevyhovující nehygienické tmavé budovy.
Sraz byl v 10 hodin, lidé přišli, učitelka také, jen slíbené klíče nedonesli, takže jsme se přemístili k Pavlosovi do baru, objednali si kafe a nastal další problém: žáci kromě mě neumějí ani slovo řecky a učitelka pro změnu láme angličtinu stylem jako v Čechách Vietnamci. Překládala jsem tři hodiny jak zběsilá, nakonec už jsem nevěděla, co je řecky a co anglicky, totální chaos v hlavě, ale v pátek jdu zase. Kde se to bude konat, netušíme, kolik přijde lidí taktéž ne, ale za tu pokus to stojí, alespoň si procvičím angličtinu, protože řecky se v tomhle kurzu nenaučí nejspíš nikdo.“
A úroveň školství? Na vesnicích zrušili školky údajně kvůli krizi, mezi nimi i tu anthousskou s výhledem na moře obklopenou zelení. V Parze jsou v přízemní budově, okna pod úrovní chodníku. Na 100 metrech čtverečních je 80 dětí ze tří vesnic a Pargy. Předškolní děti spadají pod okres a ten rozhodl, že tolik školek a přípravek je moc, takže všechny na vesnicích zavřel a sloučil je pod města, plno dětí teď nechodí jednak kvůli nemocem (v Parze jsou přes zimu velké epidemie průjmu a chřipky na běžném pořádku) a pak kvůli dopravě, většina lidí tu na vesnici nemá auto a autobusy zde nejsou ani ty školní.
Pokud se takto přemístí i základní škola, jakou úroveň vzdělání budou mít řecké venkovské děti? „Jestliže děti chodí do přípravky do Pargy, automaticky jdou do první třídy v Parze, takže zavřou i tuhle naši školu, protože momentálně nejsou děti; teď je v první třídě jen jeden Albánec,“ konstatuje Katka.
Anthoussa má kolem 800 obyvatel a dětí je něco přes 30. Mají zde dva ročníky školky, pak je přípravka – něco jako v Čechách první třída a pak základní škola, tady jsou tři třídy na šest ročníků 1–2, 3–4, 5–6, dohromady navíc děti z lichých ročníků mají vyučování obráceně, protože výuka je spojena v jedné třídě, takže jdou 1., 2., 4., 3., 6., 5. třída v tomhle pořadí. Syn mé kamarádky je teď ve druhé, ale příští rok bude mít předměty ze čtvrté a až napřesrok ze třetí, pak zas šesté a potom pátou třídu. Co k tomu dodat?
