Největším jednotlivým vlastníkem půdy v Česku je miliardář Radovan Vítek. Úspěšně mu sekunduje šlechta, církev a další byznysmeni
Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš má víc pozemků, než míval za Rakouska-Uherska arcivévoda František Ferdinand. A není jediným miliardářem v současném Česku, který vlastní víc lesů, polí či rybníků, než měla před první světovou válkou šlechta. Divoké porevoluční roky v Česku vygenerovaly nejen velkou skupinu miliardářů, kteří ovládají rozsáhlé průmyslové majetky, ale i obrovské množství majitelů pozemků.
Týdeník Euro se pokusil tyto rozsáhlé vlastnické změny zmapovat a vypracoval žebříček největších pozemkových vlastníků v Česku. Kromě očekávaných jmen, jako jsou zakladatel chemicko-potravinářského konglomerátu Agrofert a místopředseda vlády Andrej Babiš, se v něm objevila řada překvapení. Velkým zemědělcem se nedávno stal třeba bývalý šéf Letiště Praha Miroslav Dvořák. Obrovské množství polí a lesů patří i finančníkovi Pavlu Tykačovi a hodně pozemků kolem ostravsko-karvinských dolů má rovněž Zdeněk Bakala. Největším soukromým vlastníkem pozemků – a také největším biofarmářem – je však realitní miliardář Radovan Vítek. Jen dvacítce největších vlastníků pozemků (viz Největší majitelé pozemků v Česku) patří 2,5 procenta celé rozlohy Česka.
Komunistická šlechta
Enormní zájem o českou zemědělskou půdu či pastviny trvá poměrně krátce.
Ještě před deseti patnácti lety pozemky nikdo nechtěl a metr čtvereční se dal koupit za jednu korunu. Dnes stojí korun dvacet.
Až kolem roku 2000 začal příběh řady menších investorů, kteří postupně nashromáždili stovky či tisíce hektarů. Nakupovat se dalo především od Pozemkového fondu (dnes Státní pozemkový úřad), který od roku 1999 prodával převážně půdu v pohraničí, v někdejších Sudetech, po druhé světové válce zabavenou Němcům. Předkupního práva masivně využívali hlavně někdejší komunističtí šéfové zemědělských družstev a státních statků.
Vznikla tak početná skupina vlastníků z řad bývalých komunistických funkcionářů. Jedním z nich je třeba Milan Kincl, syn posledního předlistopadového ministra vnitra Františka Kincla. Skupoval zemědělské podniky a později vstoupil do firem jako Mlékárna Stříbro či potravinářské firmy Alimpex a sám jako fyzická osoba vlastní přes tisíc hektarů půdy. Do party exkomunistů, kteří získali půdu, patří i rodina současného šéfa Agrární komory Miroslava Tomana, který byl dlouhé roky náměstkem ministra zemědělství a v úřednické vládě Jiřího Rusnoka pak i ministrem. Jeho otec Miroslav byl ministrem zemědělství ve Štrougalově vládě v 80. letech.
Nakupovat podle zákona mohli od státu i soukromí majitelé. „Někdy v roce 2005 jsem v opakované veřejné dražbě koupil deset hektarů. Byla to bizarní situace, protože zkrachoval nějaký řemeslník u Nymburka a trvalé bydliště měl v Rychnově nad Kněžnou, takže nikdo tam sto kilometrů nejel, i když už tehdy byla odhadní cena milion korun,“ vypráví Petr Hanák, který začínal v bance UniCredit. „První dražbu se pokusili udělat za půl milionu korun a při třetí dražbě byla vyvolávací cena 30 tisíc korun. Já to pak koupil za 110 tisíc korun, tedy 1,1 koruny za metr čtvereční,“ vzpomínal.
Půdu chtěl později prodat zemědělskému družstvu, ale to tehdy o půdu nejevilo zájem. Začal tedy přikupovat další pole. Nejdřív reagoval na inzeráty v časopise Annonce, pak vytvořil robota, který mu informace tahal z katastru, a nakonec si katastr nemovitostí předplatil. „Najal jsem si zaměstnance, přesvědčil kamarády, aby do toho dali také peníze. A pak mi bylo líto zaměstnance propustit, tak jsem hledal pozemky dál. V roce jsme založili řádně registrovaný investiční fond,“ říká Hanák, který je dnes spolumajitelem Českého fondu půdy. Ten vlastní 8500 hektarů především v Polabí, přičemž všechnu půdu pronajímá s ročním výnosem kolem 1,5 procenta. Podobných příběhů jsou desítky.
Jeden z nich se završil v polovině loňského roku, kdy bývalý finančník Jan Střílka prodal své farmy na severní Moravě (více než 1100 hektarů) Zemědělskému družstvu Úsovsko. Střílka začal nakupovat pozemky teprve před deseti lety na státních aukcích, často po koruně za metr čtvereční, přičemž mu pomáhalo, že stát poskytoval třicetileté bezúročné půjčky.
Na pozemcích se následně pustil do hospodaření. Příležitosti využil také bývalý úředník ministerstva financí Václav Kořínek, který šikovně oslovoval malé majitele pozemků v pohraničí a postupně shromáždil více než dvě tisícovky hektarů.
Mimochodem za korunového miliardáře se může při současné průměrné ceně považovat ten, kdo vlastní pět tisíc hektarů.
Konec rozkoše
Zájem investorů o zemědělskou půdu přispěl v minulých letech k rychlému růstu cen. Podle údajů společnosti Farmy.cz, která provozuje stejnojmenný realitní server věnující se zemědělské půdě, vzrostly ceny od vstupu Česka do Evropské unie trojnásobně. Zatímco se v roce 2004 metr čtvereční prodával za 6,6 koruny, loni to bylo už 20,4 koruny.
Boom přitom gradoval v minulém roce, kdy cena půdy meziročně vzrostla o více než čtvrtinu. „Důvodem rekordního růstu byly především dostupné a levné úvěry poskytované bankami zemědělcům na nákup půdy,“ uvádí jednatel Farmy.cz Jaroslav Urban.
V současnosti se cena půdy v Česku pohybuje od 13 do 30 korun za metr čtvereční, přičemž nejdražší jsou nejúrodnější oblasti na Hané, v Polabí, na Královéhradecku a jižní Moravě. Naopak nejlevněji se dá pořídit půda na Jesenicku, Bruntálsku, Vsetínsku či Náchodsku, protože je tam nízká kvalita půdy vhodná pouze pro pastviny a trvalé travní porosty.
Podle lidí z branže se však už prudký růst cen zastavil a nikdo neočekává, že se bude v blízké době opakovat. Podle šéfa Českého půdního fondu Jiřího Jaklína budou letos ceny půdy stagnovat nebo jen velmi mírně růst. „V lokalitách s méně kvalitní půdou a nízkou konkurencí mohou ceny i klesat,“ Vypadá to tedy, že po přílivu nových peněz do zemědělské půdy se investiční příběh uzavírá. „Tak dlouho se o půdě mluvilo, až na ni vlítli všichni. Před dvěma třemi lety stál metr čtvereční deset až 11 korun, dneska je to u té lukrativní půdy i 20 až 25 korun a to už není taková rozkoš,“ posteskl si jeden z dolarových milionářů ve výzkumu J&T Banka Wealth Report 2016. Půda se v poslední době stala mezi tuzemskými boháči oblíbenou investicí, za nejzajímavější ji považuje 41 procent dolarových milionářů.
Tykač a ti druzí
Velmi brzy naskočil do pozemkových investic finančník a uhlobaron Pavel Tykač. Investovat začal prostřednictvím firmy Fine Dream ještě předtím, než se z půdy stala módní záležitost. Dnes mu patří okolo deseti tisíc hektarů, přičemž polovina jsou lesy a druhá půlka louky a zemědělská půda. Kromě toho vlastní ještě rozsáhlé pozemky kolem svých dolů v severních Čechách. „Smyslem investic Pavla Tykače do půdy je dlouhodobé uložení volných finančních prostředků. Atraktivita je založena na dlouhodobé stabilitě a neustálém, i když pozvolném zvyšování hodnoty zemědělské půdy i lesních porostů,“ říká Tykačův mluvčí Jan Chudomel.
Rozlehlé pozemky patří také dalšímu miliardáři Zdeňku Bakalovi, který je koupil spolu s firmou OKD, jež zkrachovala.
Na překvapivě velkého vlastníka půdy vyrostli i bývalí členové vedení Českých aerolinií Miroslav Dvořák a Philippe Moreels, kteří přes firmu RenoFarmy vlastní na severní Moravě a ve Slezsku devět zemědělských podniků na celkem 11 tisících hektarech půdy. Do třicítky největších se ještě vešel nenápadný zemědělec Josef Chára, který s rodinou má přes čtyři tisíce hektarů v Karlovarském, Plzeňském a Ústeckém kraji. Jeho Statek Chyše před Vánocemi koupil areál pro ustájení a trénink dostihových koní na Mlýncích nedaleko Chyší, jehož nájemcem je žokej Josef Váňa.
Novodobým pozemkovým magnátům nicméně vévodí majitel skupiny CPI Property Group Radovan Vítek. V roce 2014 koupil za 1,2 miliardy korun agrární skupinu Spojené farmy (mimochodem, ta je také výsledkem rozsáhlého skupování státní půdy), která se zabývá výrobou bio potravin. Patří mu zhruba 20 tisíc hektarů pastvin a zemědělské půdy, a je tak jedním z největších farmářů v zemi. „Zemědělská půda je jednou z nejjistějších investic v realitním byznysu,“ komentoval investici mluvčí CPI Property Group Jan Burian.
Tradičně největším vlastníkem pozemků je v Česku šlechta, z níž je na špici Jerome Colloredo-Mannsfeld s více než 15 tisíci hektary. Šlechtické rody mají převážně lesy, kde výnos závisí na rozsahu těžby dřeva, a svůj majetek chápou jako dlouhodobou investici. Lesy také investoři neskupují tak často. Za poslední roky v Česku pořizovala rozsáhlé zalesněné plochy jen rakouská rodinná dřevařská firma Schweighofer, jíž patří přes deset tisíc hektarů.
Velkými majiteli půdy jsou rovněž církve, které je získaly v rámci restitucí.
Podle Františka Jemelky z České biskupské konference přitom římskokatolická církev plánuje nakupovat další půdu a scelovat své pozemky.
„Preferuje vlastní hospodaření nebo nájem před prodejem,“ dodal. Celkem všechny církve vlastní více než jedno procento rozlohy Česka.
Agrární lobby
Po časech hojnosti nyní majitelům půdy hrozí, že se hodnota jejich majetku drasticky sníží. Agrární komora připravila legislativní návrh, který má zavést předkupní práva pro zemědělce. Do tuzemského práva se ho aktuálně snaží prosadit komunisté, podle nichž mají mít předkupní právo pachtýři a stát.
Pomohlo by to největším zemědělcům v čele s Andrejem Babišem, který vlastní 15 400 hektarů zemědělské půdy, ale hospodaří celkem na 110 tisících hektarech.
Zavedení předkupních práv by totiž výrazně omezilo příliv peněz do půdy od jiných investorů, než jsou zemědělci, a omezilo konkurenci na trhu. „Pokud by k tomu došlo, ceny půdy klesnou o desítky procent,“ varuje Jaklín. Podobně se vyjádřil rovněž Urban.
Proti návrhu zákona se postavil Svaz vlastníků půdy, který bojuje proti omezování jejich práv. „Dochází k němu plíživě, bez odborné diskuse a pod vlivem lobbistických tlaků,“ kritizuje komunistický návrh šéf svazu Petr Klos. Návrh zákona chtěl předložit už loni ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), nakonec to však kvůli odporu spolustraníků neudělal.
I v případě, že nynější „komunistický“ zákon neprojde, chystá Agrární komora jeho prosazení po parlamentních volbách. Pokud ve volbách vyhraje ANO a Andrej Babiš se stane premiérem, bude to pro něj další lákavé sousto. A zároveň další kolosální střet zájmů.
2 965 606 ha
Výměra orné půdy v ČR
132 217 ha
Výměra zastavěných ploch a nádvoří v ČR
2 669 850 ha
Výměra lesních pozemků v ČR
Stát, církev, miliardáři… a ti druzí Rozdělení vlastnictví pozemků v Česku podle skupin vlastníků
Vývoj cen zemědělské půdy
(v korunách za hektar)
(meziroční změna ceny v %)
Největší majitelé pozemků v Česku
Týdeník Euro vypracoval seznam tisícovky největších vlastníků pozemků v Česku, z něhož přinášíme top 30 (celý seznam lze nalézt na portálu Euro.cz).
Zemědělská půda, lesy, vodní plochy
a ostatní plochy
Výměra
(v ha)
Česká republika 2 400 000
města 456 900
Olomoucké arcibiskupství 23 997 Katolická církev historicky vlastní rozsáhlé lesy a půdu, které v minulosti získala od svých stoupenců.
Ostravsko-opavské biskupství 22 942
CPI Property Group 20 000 Třetí nejbohatší Čech Radovan Vítek nabyl rozsáhlé pozemky před třemi lety.
Jerome Colloredo-Mannsfeld 15 459 Potomek starobylého italsko-rakouského šlechtického rodu Colloredů a Mannsfeldů, který do českých zemí
přišel během třicetileté války.
Agrofert (Andrej Babiš) 15 400 Ministr financí vlastní většinu pozemků přes skupinu Agrofert.
Pražské arcibiskupství 12 850
Mendelova univerzita v Brně 11 531 Zemědělské a lesnické univerzitě patří rozsáhlé lesní a zahradnické statky.
Pavel Tykač (Fine Dream, Coal Services,…) 11 382 Jeden z nejbohatších Čechů nakoupil rozsáhlé pozemky ještě před investičním boomem v oblasti
zemědělské půdy.
RenoFarmy (Miroslav Dvořák, Philippe Moreels) 11 000 Bývalý šéf aerolinek ČSA Dvořák se s partnerem Moreelsem po fotovoltaice vrhl na zemědělskou prvovýrobu.
Rybářství Třeboň 10 556 Spolumajitelkou je Jana Dlouhá, manželka politika Pavla Dlouhého, přezdívaného „kníže z Hluboké“.
Gerimo, Simmo (Gerald Schweighofer) 10 116 Rakouský lesnický podnikatel skupuje české a moravské lesy přes své firmy Gerimo a Simmo už řadu let.
Agro Měřín (Gabriel Večeřa) 9 184 Agrární boss z Vysočiny má jeden z největších zemědělsko-potravinářských podniků v Česku.
Jan Schwarzenberg 8 787 Syn politika Karla Schwarzenberga.
Sokolovská uhelná
(František Štěpánek a Jaroslav Rokos) 8 531 Severočeští magnáti vlastní pozemky obklopující hnědouhelné doly.
Český fond půdy (a přátelé) 8 500 Fond, který má zemědělskou půdu hlavně v Polabí, založil exbankéř Petr Hanák.
Maximilian Alexander Kolowrat-Krakowský
a Francesca Dominika Kolowrat-Krakowská 7 965
Majetek dvou vysokoškolských studentů Maximiliana a Francescy spravuje jejich matka Dominika
Kolowrat-Krakowská. Bývalá modelka byla přítelkyní hollywoodského kameramana a potomka starého
rodu Tomáše Kolowrat-Krakowského.
Úsovsko (Jiří Milek) 6 934 Na Olomoucku během posledních let vyrostl jeden z největších zemědělských podniků v Česku,
do kterého patří čističky vod i výrobce müsli tyčinek.
Kinský Žďár 6 864 Firma hospodaří převážně s lesy a rybníky.
Kanonie premonstrátů na Strahově Královská 6 391
Jan Kolowrat-Krakowský 6 019 Patří mu zámek v Rychnově nad Kněžnou, přilehlé lesy a rybníky.
Panství Bechyně (Josef Šťáva) 4 653 Podnikatel Šťáva se „proslavil“ miliardovým sporem se státem v kauze Diag Human.
Asental Land (Zdeněk Bakala) 4 581 Finančník Zdeněk Bakala vlastní rozsáhlé pozemky kolem ostravsko-karvinských dolů, které však teprve
čekají na rekultivaci.
Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze 4 477
Maria Podstatzka-Lichtensteinová 4 428 Členka starobylého rodu hospodaří hlavně na padesátce rybníků v okolí města Velké Meziříčí.
Johann Podstatzky-Lichtenstein 4 421
Leonhard Colloredo-Mannsfeld 4 266
Josef Chára 4 263 Rodina soukromého zemědělce Cháry obhospodařuje pozemky v Karlovarském, Plzeňském a Ústeckém kraji.
Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina 4 235
ZDROJ: ÚDAJE KATASTRÁLNÍHO ÚŘADU K BŘEZNU 2016, FIREM A INVESTORŮ; VÝPOČTY TÝDENÍKU EURO
2004 2016 2005 2016
250 000
200 000
150 000
100 000
50 000
0
30
25
20
15
10
5
0
ZDROJ: VÝPOČTY NA ZÁKLADĚ ÚDAJŮ Z KATASTRÁLNÍHO ÚŘADU A ODHADŮ NEJVĚTŠÍCH HRÁČŮ NA TRHU ZDROJ: FARMY.CZ
Stát, církev, miliardáři… a ti druzí
Rozdělení vlastnictví pozemků v Česku
podle skupin vlastníků
Vývoj cen zemědělské půdy
(v korunách za hektar)
(meziroční změna ceny v %)
Školy 0,3 %
Církve 2,3 %
Města 6,1 %
Miliardáři,
zemědělci,
těžební firmy,
atd. 14,9 %
Lidé (fyzické osoby,
patří sem i šlechta)
44,3 %
Stát
32 %
65 864
3,75
8,26
3,94
12,71
11,11
6,39
5,51
9,82
4,51
12,51
16,46
25,54
68 336
73 983
76 901
86 673
96 300
102 456
108 100
118 712
124 070
139 590
162 565
204 085
církev byznysmen šlechta univerzita
Pole, lesy, vinice…
(druhy pozemků v České republice)
Orná půda
2 965 606 ha
Podíl 37,60 % Lesní pozemek
2 669 850 ha
Podíl
33,85 %
Zemědělská půda v ČR celkem: 4 208 374 ha / 53,36 %
Nezemědělská půda v ČR celkem: 3 678 666 ha / 46,64 %
Celkem 7 887 041
Chmelnice
10 127 ha / 0,13 %
Vodní plocha
165 876 ha / 2,10 %
Zastavěná plocha
a nádvoří
132 217 ha / 1,68 %
Ostatní plocha
710 724 ha / 9,10 %
Vinice
19 835 ha / 0,25 %
Zahrada
164 024 ha / 2,80 %
Ovocný sad
45 390 ha / 0,58 %
Trvalý travní porost
1 003 393 ha / 12,72 %
Fokus
165 876 ha
Výměra vodních ploch v ČR
První dražbu se pokusili udělat za půl milionu korun a při třetí dražbě byla vyvolávací cena 30 tisíc korun. Já to pak koupil za 110 tisíc korun, tedy 1,1 koruny za metr čtvereční. ¨
Tak dlouho se o půdě mluvilo, až na ni vlítli všichni. Před dvěma třemi lety stál metr čtvereční deset až jedenáct korun, dneska je to u té lukrativní půdy i 20 až 25 korun a to už není taková rozkoš.
Šlechtici, statkáři a družstevníci V počátcích českého státu byl teoretickým i faktickým vlastníkem veškeré půdy přemyslovský kníže. Půdu jen propůjčoval svým družiníkům, ovšem později se tyto „výsluhy“ staly dědičným majetkem a z jejich držitelů vyrostly šlechtické rody. Po bitvě na Bílé hoře (1620) došlo k rozsáhlé obměně šlechty, a tudíž i největších pozemkových vlastníků. Z českých rodů šli strmě nahoru Lobkovicové, Slavatové, Valdštejnové, Šternberkové, Lichtenštejnové či Kounicové. Z ciziny přišli například Buquoyové, Gallasové, Thunové či Eggenbergové. Pouhá dvě procenta nejbohatších tehdy vlastnila 35 procent půdy a poddaných. Roku 1848 zrušil císař Ferdinand I. poddanství. Robota za náhradu skončila a někdejší poddanská půda připadla bývalým poddaným. Pozemkové vlastnictví bylo přesto extrémně koncentrované. Na počátku 20. století vlastnilo pouhých 255 „latifundistů“ s pozemky většími než tisíc hektarů skoro třetinu (31,3 procenta) veškeré půdy: katolická církev 380 tisíc hektarů, Schwarzenbergové 248 tisíc hektarů, Liechtenštejnové 173 tisíc hektarů. Naopak 373 088 drobných majitelů s pozemky do půl hektaru drželo pouhé procento půdy. Roku 1919 vypukla první pozemková reforma. Státní pozemkový úřad za náhradu vyvlastnil a poté rozdělil zhruba čtyři miliony hektarů půdy, přičemž za horní hranici pozemkové držby bylo stanoveno 150 hektarů zemědělské půdy (nebo 250 hektarů veškeré půdy). Došlo k výraznému posílení středně velkých vlastníků, naopak největší statky s výměrou nad sto hektarů zabíraly roku 1930 již jen zhruba sedm procent zemědělské půdy. V letech 1945 až 1948 proběhla druhá pozemková reforma, během níž zabavil stát půdu Němcům, Maďarům, zrádcům a kolaborantům (tak zněl oficiální dobový termín). Horní hranice pozemkové držby se snížila na 50 hektarů. V roce 1948 začala kolektivizace. Těsně před pádem komunistického režimu patřilo celých 95 procent půdy tzv. „socialistickému sektoru“, z toho zhruba dvě třetiny JZD a zbytek státu (většinou státním statkům). Po roce 1989 začala restituce a privatizace půdy do soukromých rukou. DRV
Po časech hojnosti nyní majitelům půdy hrozí, že se hodnota jejich majetku drasticky sníží. Agrární komora připravila legislativní návrh, který má zavést předkupní práva pro zemědělce.
O autorovi| Jiří Zatloukal, Vladan Gallisti zatloukal@mf.cz gallistl@mf.cz
