Monopolní vodárny mohou odběratele dál pumpovat a s novým předpisem kasírovat bohaté zisky
Každý člověk v zemi české napojený na vodovod – a těch je v republice přes 93 procent – má jednu velkou jistotu.
Za kubík pitné vody zaplatí s každým novým rokem víc. Nepostradatelný živel někde napřesrok podraží o kapku, jinde podstatně víc, v průměru to bude o 6 až 7,5 procenta, dalo předem na vědomí Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK).
Vodárenské firmy nyní zprávu o zvýšení vodného suše oznamují odběratelům. A ti budou až do smrti poslušně přispívat na bohaté zisky dodavatelů nejvíc rozmazlených pohodlným monopolem. Žádný zlý regulátor vodárenský blahobyt nenaruší. Neomezí ho ani nový cenový výměr účinný od 1. ledna 2013. Každá pohádka má přece vždycky dobrý konec. Ale jen pro některé vodárenské firmy.
Srozumitelné souznění Předpis z dílny ministerstva financí k regulaci vodárenství, který začne platit od Nového roku, povoluje firmám fungujícím v ryze monopolním prostředí zvedat ročně zisk až o pět procent. „Mohou ho zvýšit o šest či osm procent, jestli to pravidla propočtu umožní. A samozřejmě pokud dostanou souhlas od smluvních partnerů – odběratelů,“ uvedl na pravou míru mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob informaci z článku Tučné zisky z moci úřední (Euro 41/2012). Týdeník Euro v něm upozornil, že novelizovaná pravidla rozhodně nezkrotí exkluzivní vodárenské marže některých společností podnikajících v oboru.
Nová definice takzvaného přiměřeného zisku je tak „přísná“, že si ji sdružení hájící zájmy vodáren nemůže vynachválit. SOVAK už dříve podpořil nový cenový výměr Kalouskova ministerstva prohlášením, že „způsob regulace a především upřesnění pravidel pro regulaci přiměřeného zisku jsou krokem správným směrem a vedou ke zvýšení míry ochrany spotřebitele, transparentnosti a k větší srozumitelnosti zákonných norem při cenotvorbě“, jak informoval spřátelený web Vodárenství. cz.
Jak se legalizují zisky Úředníci z ministerstva financí, které bdí nad regulací vodáren, se drží pravidla „vložené prostředky se musí zohlednit“. V novém cenovém výměru, vydaném loni v prosinci s o rok odloženou platností, vůbec poprvé vyčíslili zhodnocení vloženého kapitálu pro výpočet přiměřeného zisku. Výnosnost kapitálu označovanou zkratkou WACC ocenili na sedm procent. Začátkem října přitom zástupce ředitele ministerského odboru cenové politiky František Smrčka vysvětloval, že ještě ověřují, zda propočet WACC sedí.
„Je to proměnlivá veličina závislá na mnoha faktorech, které se mění v čase. Proto bylo účelné porovnání i s aktualizovanými hodnotami výnosové míry dlouhodobých státních dluhopisů predikované ministerstvem financí do konce letošního roku. Závěr byl, že stanovenou sazbu není potřeba měnit,“ sdělil nakonec mluvčí Jakob.
Díky zpřesněným regulačním pravidlům se asi žádná z vodáren nemusí bát, že je regulátor bude popotahovat za nepřiměřené zisky. Nový výměr vstřícně přijatý vodárenskou lobby by se dal chápat i tak, že „zpřesnění“ poslouží k legalizaci obřích zisků.
Špatně dokázaný skok Do mantinelů nastavených ministerstvem pro přiměřený zisk se v pohodě vejde společnost Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVaK), kterou přitom dřívější finanční kontrola pokutovala za nepřiměřený zisk. Ještě v roce 2005, tedy rok předtím, než do SmVaK vstoupila španělská Aqualia, měla severomoravská vodárenská firma kalkulační zisk z úplných vlastních nákladů ve výši 18,36 procenta. Loni to bylo 34,72 procenta.
„Nový výměr pro nás nepředstavuje zásadní problém. Výpočty, které jsme podle něj provedli, prokazují, že náš zisk byl i v uplynulých letech přiměřený,“ odpověděla už dříve týdeníku Euro mluvčí SmVaK Eva Špirochová. Finanční kontroloři z Ostravy, kteří se na podnik zaměřili v letech 2009 a 2010, byli ale jiného mínění. Nezdálo se jim skokové zvýšení zisku v letech 2007 a 2008 oproti roku 2006, kdy vodárny koupila Aqualia od skupiny Penta za téměř 4,8 miliardy korun.
U pitné vody tenkrát stoupl zisk na 41, resp. 46,6 procenta. Kontrola označila zisk za nepřiměřený a poukázala na to, že firma ve své kalkulaci počítala se ziskem čtyřikrát větším oproti průměru za odvětví. Za rok 2007 měly SmVaK čistý zisk téměř 389 milionů korun a rok nato 371 milionů. Vyměřené pokutě 900 tisíc korun se ovšem po odvolání k ministerstvu financí ubránily.
Jak je možné, že kontroloři chtěli potrestat SmVaK za nepřiměřený zisk, a nyní je téměř 50procentní zisk v pořádku? „Prvoinstanční rozhodnutí o pokutě bylo zrušeno kvůli nedostatkům kontrolního zjištění. Důvodem nebylo, že by ministerstvo financí považovalo zisk za odpovídající cenovým předpisům,“ vysvětluje jeho mluvčí s dovětkem, že kontrola neprokázala zahrnutí nepřiměřeného zisku do uplatněných cen. „Kontrolovaný subjekt podal při odvolání mnohačetné námitky, které byly shledány jako oprávněné,“ doplnil Jakob.
Jak se ujal parametr V námitkách obhajovaly SmVaK svůj zisk pomocí parametru WACC neboli zhodnocení vloženého kapitálu. Až později se toto kritérium oceněné na sedm procent objevilo v ministerském předpisu, který nyní severomoravským vodárnám dovoluje ještě větší profit, než si v ceně pitné vody kalkulují.
V minulém roce měly SmVaK zisk 467 milionů korun, nová pravidla by jim dovolila dokonce 630 milionů. Tyto údaje firma prezentovala na semináři, který k cenové regulaci uspořádalo SOVAK. Představila na něm také využití zisku: z loňských 362 milionů korun po zdanění si španělský majitel SmVaK vyplatil na dividendách téměř 319 milionů. Podobně rok předtím – z čistého zisku 335 milionů odteklo do Španělska 332 milionů korun.
Jak jsou na tom s přiměřeným ziskem kalkulovaným dle nového výměru jiné firmy?
Mluvčí ministerstva financí tvrdí, že úřad má k dispozici aktuální údaje, které si vyžádal od některých společností. Které to jsou a jak vyhovují nastaveným kritériím, už neupřesnil. „Jsou to cenové informace získané v souladu s ustanovením zákona o cenách, u kterých je třeba zachovávat mlčenlivost,“ odpověděl Jakob.
Zatímco u vodáren provozujících vodárenskou infrastrukturu na základě smlouvy s městy či obcemi musí cenu vody a její kalkulaci zpravidla schválit vlastník komunálního vodárenského majetku, a za její výši jsou tedy spoluodpovědní i politici, v případě tzv. smíšených vodáren neexistuje nyní nikdo, kdo by odběratele před nepřiměřenou cenou diktovanou představenstvem smíšené vodárny ochránil. Severomoravské vodovody a kanalizace se řadí mezi takové smíšenky, což je model, kdy jeden subjekt vodárenskou infrastrukturu vlastní i provozuje. Smíšenky častěji ovládají města, pak ale bývá hladina zisku výrazně nižší než u SmVaK, které patří zahraničnímu koncernu. Malé srovnání: kalkulační zisk z vodného byl vloni u VaK Pardubice 4,33 procenta, v Chevak 17,59, VaK Kroměříž 18,92 a SmVaK 34,72 procenta. Rozdíly u stočného jsou obdobné.
Boj o regulování toků V monopolním vodárenství tečou velké peníze a velký je i zájem o to, kdo je bude regulovat. Ministerstvo financí se této role rozhodně nechce vzdát stejně jako ministerstvo zemědělství, které odvětví usměrňuje „věcně“. Ochotu převzít k ostatním energiím i vodu oznámila před časem šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková. Testovací balonek, který vypustila, mezitím stačil splasknout. Kompetenčně blízké ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že vodu do ERÚ přesměrovat nehodlá.
„Nemůžeme ERÚ nic nařizovat, ale pouze doporučovat. Přesto ministerstvo o ničem takovém neuvažuje,“ sdělil za úřad vedený Martinem Kubou (ODS) Tomáš Paták z tiskového oddělení. A dál se vedou debaty o tom, zda Brusel skutečně podmiňuje přítok unijních dotací do odvětví po roce 2014 zřízením nezávislého regulátora cen ve vodárenství. Jeho odpůrci namítají, že v době úspor není možné investovat do centrální regulace. Kalouskovo ministerstvo opakovaně zdůrazňuje, že současná regulace je dostatečná. Co říkají čísla? Ve vodárenské branži je přes 5000 vlastníků a 2200 provozovatelů. Na finančních ředitelstvích pracuje asi 55 cenových kontrolorů. l
V monopolním vodárenství tečou velké peníze a velký je i zájem o to, kdo je bude regulovat
319 milionů korun z loňského čistého zisku 362 milionů, který vykázaly Severomoravské vodovody a kanalizace, odteklo na dividendách do španělské Aqualie
15 miliard korun se loni vybralo v Česku na vodném
1,5 miliardy korun zaplatili za vodu odběratelé před 30 lety
53 procent o tolik klesla za 30 let spotřeba vody
Tabulka
Stálý růst
Kolik se v Česku vybralo na vodném (v milionech Kč)
1980 1533
1990 1751
1995 6063
2000 9395
2001 9655
2002 10 267
2003 11 094
2004 11 690
2005 11 938
2006 12 349
2007 13 084
2008 13 520
2009 14 192
2010 14 328
2011 14 975
pramen: Český statistický úřad
Naše drahá kohoutková
Vývoj vodného v České republice – v korunách
za metr krychlový (průměrné ceny bez DPH)
1990 1,9
1991 2,6
1992 3,3
1993 6,3
1994 9,0
1995 10,3
1996 11,6
1997 13,1
1998 14,6
1999 16,2
2000 17,5
2001 18,6
2002 19,5
2003 20,8
2004 21,5
2005 22,5
2006 23,4
2007 24,6
2008 26,2
2009 28,1
2010 29,1
2011 30,8
pramen: Český statistický úřad
O autorovi| Táňa Králová • kralova@mf.cz
