Skončit s kouřením patří mezi nejčastější novoroční předsevzetí a zároveň mezi ta nejméně úspěšná. Jak uvádí údaje Státního zdravotního ústavu, každý rok se o to pokusí zhruba milion Čechů, ovšem pouze čtyři lidé ze sta vydrží nekouřit rok a déle. Většina kuřáků se pokouší přestat zhruba třicetkrát za život, jak prohlásila expertka na odvykání kouření, profesorka Eva Králíková.
Ani čím dál tvrdší regulace výroby, prodeje a marketingu tabákových výrobků, ba ani rostoucí nabídka terapií a medicínských prostředků na odvykání nevedly k poklesu kuřáctví v České republice. Zdá se, že současné metody boje proti kuřáctví jsou už nedostatečné.
Nové řešení této situace se může nalézat v tzv. principu snižování rizika. Jako první jej veřejně definoval bývalý americký hlavní hygienik Charles E. Koop a v západní Evropě i ve Spojených státech je tento přístup široce diskutován.
Snižování škodlivosti v případě tabáku znamená podporu alternativ, jež pomáhají osobám, které nedokážou nebo nechtějí přestat kouřit. Podle doktora Jacka E. Henngfielda z lékařské fakulty univerzity Johna Hopkinse je cílem, aby kuřák nemusel rozhodovat, zda kouřit či nekouřit, ale aby si vybral jednu z alternativ, jak přijímat nikotin. Neboť, jak uvedla již zmíněná profesorka Králíková, lidé užívají cigarety kvůli nikotinu, ale umírají kvůli kouři.
Elektronické cigarety
Nejoblíbenější alternativou mezi samotnými kuřáky jsou elektronické cigarety, u nichž se nikotin dostává do těla párou vznikající zahříváním tekuté náplně. Nic zde nehoří a nevzniká kouř, a tak je užívání elektronických cigaret více než desetkrát méně škodlivé než kouření cigaret. O rozdílu mezi kouřením cigaret a používáním jejich elektronické alternativy existují mnohé studie; v Česku své výsledky přímo na ministerstvu zdravotnictví prezentoval docent I. Víden z VŠCHT. Rozdíly v počtu i množství škodlivin jsou podle něj zcela zásadní, a to ve prospěch elektronických cigaret. Jejich škodlivost vůči uživateli a zejména okolí je prakticky nulová.
Podle loňské studie zveřejněné v odborném časopisu o závislostech Addiction díky elektronickým cigaretám šest milionů evropských kuřáků skončilo se svým zlozvykem úplně a dalších devět milionů snížilo spotřebu těch klasických. Průzkum Eurobarometru z roku 2016, který zadala přímo Evropská komise a který se tázal 28 tisíc lidí ve všech zemích EU, přinesl velmi pozitivní výsledky. Přes 35 % uživatelů elektronických cigaret kouření zcela ukončilo a 32 % dalších významně snížilo spotřebu cigaret.
Stát neustále zvyšuje spotřební daň z cigaret:
Cigarety od ledna zdraží o korunu. Stát získá miliardu navíc
Ve Francii pravidelně užívá elektronické cigarety zhruba milion lidí, přičemž zhruba 400 tisíc z nich díky tomu přestalo kouřit cigarety. V Německu odhadl deník Süddeutsche Zeitung počet uživatelů elektronických cigaret na stovky tisíc. „Ve Spojených státech více než čtyři miliony Američanů v roce 2015 uvedlo, že v posledních pěti letech jim elektronické cigarety pomohly skončit s kouřením,“ řekl Terry F. Pechacek, profesor v oblasti veřejného zdraví na univerzitě v Georgii.
Výše zmíněný průzkum z časopisu Addiction vyvrátil také další výhradu, totiž že elektronické cigarety přitahují nekuřáky, a jsou tak cestou ke klasickým cigaretám. „Mezi nekuřáky prakticky není zájem o elektronické cigarety obsahující nikotin,“ konstatoval Jacques Le Houezec, spoluautor studie.
Jsou i další možnosti
Elektronické cigarety ale nevyhovují každému. Inhalace páry s nikotinem je pocitově zcela odlišná od klasického kouření, proto existují kuřáci, kterým tato cesta nepomáhá. V posledních letech se otevírá třetí cesta – tzv. nové tabákové výrobky. Jejich principem je užití klasického tabáku, který však není spalován, ale pouze zahříván pomocí elektřiny. Pro nové tabákové výrobky platí všechny výhody cigaret elektronických s tím rozdílem, že díky použití klasického tabáku se zachová kromě nikotinu i samotný pocit kouření.
I zde je rozdíl v inhalovaných škodlivinách zásadní, což nové studie potvrzují. Například přední japonský odborník, doktor H. Kumamaru, ředitel kliniky Akihabara v Tokiu, uvádí pokles rizikovosti o 90 %. Ačkoliv nejsou v Česku příliš dostupné, postupně se bude situace měnit.
Princip snižování škodlivosti se používá napříč odvětvími: Automobilismus působí smrt a zranění a zároveň škodí životnímu prostředí. Místo zákazu či striktních omezení řízení aut se však používají principy snižování rizik, jako jsou bezpečnostní pásy či airbagy na straně jedné a snižování emisí na straně druhé. Příklady lze nalézt i v oblasti závislostí, kdy je používána substituční léčba pro drogově závislé. Proto by se i v boji proti kouření mohly české úřady v západní Evropě inspirovat.
Dále čtěte:
Senát schválil protikuřácký zákon, zbývá už jen Zemanův podpis
Restaurace bez kouře na obzoru: poslanci schválili protikuřácký zákon
