Na konci dubna schválila vláda aktualizovaný Národní akční plán čisté mobility. Jde o rozsáhlý dokument s vizí toho, jaké ekologické kroky by se měly podniknout ke zpomalení zvyšování průměrné teploty ve světě a také aby Česko v roce 2050 dosáhlo takzvané klimatické neutrality.
Není proto divu, že velká část dokumentu se věnuje dopravě. Už původní plán počítal pro rok 2030 s určitými počty vozů na alternativní paliva, tedy hlavně elektromobily, vozidly na CNG, LNG nebo vodíkový pohon. Dubnová aktualizace jejich množství výrazně zvýšila. Jak je patrné, autoři plánu výrazně zvedli počty předpokládaných elektromobilů. Za deset let by tedy po českých silnicích nemělo jezdit 220 tisíc aut do zásuvky, s čímž počítala původní prognóza, ale rovnou půl milionu.
Autoři dokumentu věří i ve vodíkový pohon. Zvýšili totiž původní předpoklad ze 40 na 50 tisíc. Aktuálně přitom v Česku jezdí maximálně kusy testovacích nebo předváděcích modelů. A to i proto, že často nemají kde vodík čerpat.
Jediná plnicí stanice ve středočeských Neratovicích je neveřejná, na výstavbu první plničky se teprve čeká. Měla vzniknout letos na pražském Barrandově, není ale jisté, jestli její stavbu aktuální koronavirová krize neodsune.
Auta na vodík
Auta využívající vodík jsou jednoduše elektromobily, které se nemusejí dobíjet ze zásuvky, ale elektřinu nutnou pro jízdu si vyrábějí přímo na palubě z palivového článku. Boří tedy hlavní nevýhodu klasických elektromobilů – nemusíte čekat hodiny, až se dobijí. Místo toho vodík natankujete prakticky stejně rychle jako benzin nebo naftu.
Jenže dosud chybějící infrastruktura a s ní i mizivé množství aut využívajících palivové články znamená vysokou cenu výroby vodíku, který se tak zatím běžnému uživateli nevyplatí. To by se ale nyní mělo změnit. „Ceny vodíkového paliva do aut se v příštích deseti letech sníží zhruba o 50 procent. Je to výrazně vyšší pokles, než se dosud očekávalo. Důvodem je předpokládané snížení nákladů díky navyšování objemu výroby. Navíc se očekává zlevnění výrobních zařízení,“ předvídá ve své poslední zprávě Vodíkové kolegium světových energetických firem, do nějž patří i automobilky Toyota, Nissan nebo Honda.
Právě japonské automobilky patří mezi průkopníky aut na vodíkový pohon. Například Toyota letos představila druhou generaci svého modelu na vodík Mirai. Čeští zástupci by chtěli auto dostat i na tuzemský trh a v omezené míře by se jim to podle jejich slov mohlo do konce letošního roku i podařit. Vše ale záleží na tom, jestli v Česku vůbec vznikne první veřejná vodíková stanice. Ta má stát na pražském Barrandově. Pak by začal svůj vodíkový model jménem Nexo nabízet možná i Hyundai. Velké plány s vodíkem má ovšem i německá značka BMW. Věří mu natolik, že připravuje dokonce několik modelů s tímto typem pohonu. Už příští rok by se měl představit model X5 v omezené sérii s palivovými články. V roce 2025 se pak do sériové produkce dostanou samostatné modely. Mnichov spolupracuje na vývoji s Toyotou.
Zítra se bude nabíjet všude
Vedle samotných automobilů s alternativním pohonem se vládní plán zabývá také potřebnou infrastrukturou. Místo původních 19 tisíc nabíječek by nakonec do deseti let mělo být motoristům k dispozici 35 tisíc, tedy téměř dvojnásobek. Stoupl i počet plniček CNG na 400. I tyto předpoklady se zatím zdají být vzdálené realitě. Loni bylo v Česku 450 dobíjecích stanic pro elektromobily. Na konci letošního roku by jich pak mělo být celkem 633. To nejsou ani dvě procenta z celkového předpokladu, jak by měla vypadat dobíjecí síť na našem území za deset let.
Francouzské varování
Že to elektromobilita nebude mít úplně snadné, naznačují vedle všech známých problémů také různé provozní komplikace.
Například francouzská společnost Izivia na jaře náhle ukončila provoz téměř dvou set rychlonabíječek u dálnic, čímž ze dne na den podstatně ztížila Francouzům elektrické cesty na delší vzdálenosti. To by se u nás stát nemohlo. Už proto, že opravdu rychlé nabíjecí stojany bychom zde zatím spočítali doslova na prstech.
Provozní náklady elektromobilů
Konsorcium Ionity, za kterým stojí hned několik předních výrobců automobilů, ale před časem dramaticky zvýšilo ceny. Třeba zákazníci Audi s tarifem Audi e-tron charge platí kromě mírného měsíčního paušálu sazbu 8,5 kWh, což znamená, že plné nabití baterie modelu E-tron 55 quattro vyjde zhruba na 730 korun. A pokud by k Ionity v nouzi přijel majitel e-tronu bez registrace, zaplatil by za „plnou“ osmnáct set! Plně nabitý e-tron přitom tempem obvyklým na českých dálnicích urazí stěží tři sta kilometrů. Ještě nedávno se jako hlavní přednost nabíjecích aut běžně uváděly nízké provozní náklady, při využívání veřejných nabíjecích stanic to však neplatí a patrně už nikdy platit nebude.
Možná i to je důvodem, proč se na českém trhu, zatím nepoznamenaném soustavou subvencí a penalizací, elektrická auta prosazují jen velmi pomalu.
Za prvních osm měsíců letošního roku bylo v ČR zaregistrováno 1197 elektromobilů, což představuje 0,91 procenta všech nových registrací. A z toho ještě 634 připadá na Škodu s městským elektromobilem Citigo iV, který mezitím z její nabídky zase zmizel. Místo něj značka zahájila příjem objednávek na nové SUV Enyaq, vyvíjené už od začátku jako ryzí elektromobil na speciální platformě skupiny Volkswagen. Uvidíme, zda udávaný dojezd až 510 km (v nabídce budou čtyři konfigurace hnacího ústrojí) přesvědčí české zákazníky, aby dali Enyaqu přednost před srovnatelně velkým a drahým Kodiaqem.
Plány v číslech
(Národní plán čisté mobility navýšil původní předpoklady
počtu vozidel na různé druhy alternativních
pohonů. Čísla se vztahují k roku 2030.)
Typ Původní Nový
pohonu plán plán
Elektromobily 220 000 500 000
Elektrické autobusy 800 1 200
CNG 35 000 35 000
LNG kamiony 3 500 6 900
LPG 170 000 250 000
Osobní auta na vodíkový pohon 40 000 50 000
Autobusy na vodíkový pohon 870 870
O autorovi| Jan Markovič, Jiří Červenka, autobible.cz
