Bydlení u rodičů je pro mladé Američany mezi 18 až 34 lety poprvé nejpopulárnější volbou. Částečně je to však vynucené okolnostmi. Stále více z nich si nemůže dovolit vlastní bydlení.
Podle výzkumu společnosti Pew Research poprvé za 130 let nastala situace, kdy je bydlení u rodičů nejčastější volbou mladých Američanů. Této možnosti využívá 32,1 procenta z nich, o málo více než bydlení v manželství či s partnerem.
Výsledná data jasně ukazují, jak se během posledních padesáti let proměnil životní styl mladých. V roce 1960 bydlelo u rodičů 20 procent z nich. Ve společné domácnosti s manželem či manželkou pak 62 procent. Od té doby se druhá varianta propadla na polovinu.
Hlavním důvodem jsou finance. Vzhledem ke stále se zvyšujícím nákladům na bydlení je pro mladé lidi stále složitější postavit se na vlastní nohy. Přitom by o to stáli. Podle průzkumníků z Harvardu by o koupi domu usilovalo 89 procent respondentů do třiceti let. Brzdí je však nedostatek peněžních prostředlů, který je do značné míry způsobený splácením studentské půjčky.
Přečtěte si, jak investují mladí lidé Lidé z generace Y investují opačně než jejich rodiče |
Taková situace ale podle výsledků výzkumu nebude trvat dlouho. Už v roce 2025 by počet domácnostní vlastněných mladými lidmi ve zmíněném věkovém rozmezí měl atakovat hranici 40 milionů, přičemž v současnosti činí 16 milionů.
Že však volba bydlení u rodičů není jen otázka peněz, dokazuje příklad basketbalisty Jeffa Teaguea. Osmadvacetiletý hráč NBA, který vydělává ročně 8,8 milionu dolarů, využil toho, že byl vyměněn z Atlanty do své rodné Indianapolis. V ní totiž před lety koupil dům, který dal k dispozici rodičům. Teď se k nim svobodný, bezdětný syn nastěhuje, protože to je pro něj pohodlnější.
Podobně uvažují i ostatní svobodní muži. U rodičů jich bydlí 35 procent, zatímco žen výrazně méně – 29 procent. Také kvůli hůře placené práci, nebo dokonce vůbec žádné, odkládají manželství a zakládání rodiny.
Dále čtěte:
Češi kupují byty nejdráž ve střední Evropě
Odvrácená tvář San Franciska. Boom přinesl sociální krizi