V době, kdy čtete tento rozhovor, vysedá možná Miroslav Kollár z letadla na letišti ve Washingtonu, kde po neděli nastupuje do funkce poradce výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Miroslav Kollár
Mimochodem v nedávném mezinárodním hodnocení označili piloti právě toto letiště kvůli obtížnému přistávání mezi střeženými vzdušnými prostory vládních budov za jedno z deseti nejstrašidelnějších na světě. Miroslav Kollár si bude muset na krkolomná přistání zvyknout. Jak popisuje v následujícím rozhovoru, budou popisem jeho práce i časté mise do Česka.
Zkrachuje plán MMF na záchranu východní Evropy? Ohrozí to Česko? Co krize změní na fungování kapitalismu? Více čtěte v druhé části rozhovoru, který Kollár s Aktuálně.cz vedl z časových důvodů po mailu. Narozdíl od první domácí části je tento díl interview zaměřen více na zahraničí.
A.cz: Lotyšsko minulý týden schválilo velmi přísný rozpočet, aby dostálo požadavkům půjčky od MMF. Přísnost MMF vůči tomuto pobaltskému státu kritizoval například i legendární investor a filantrop George Soros, podle kterého mohou vynucené škrty naopak lotyšskou ekonomiku oslabit. Není podle Vás tato tvrdost vůči Lotyšsku ze strany MMF kontraproduktivní?
Lotyšský HDP propadl ve třetím čtvrtletí letošního roku o 18,4 % a míra nezaměstnanosti v září stoupla až na 19,7 %. Příslib půjčky od MMF a EU odvrátil potřebu značné devalvace lotyšské měny. I přesto, že MMF původně Lotyšsku doporučovalo devalvovat svoji měnu, posléze pod tlakem Lotyšska a Evropské komise ustoupilo. Lotyšsko je čistým importérem a devalvace by proto neměla v tomto případě ony žádané pro-exportní dopady. Naopak, domácnosti a podniky, které jsou v Lotyšsku silně zadlužené v zahraničních měnách by takovouto devalvací významně utrpěly, což by mohlo mít dopad na další pobaltské ekonomiky nebo i na skandinávské banky, které v tomto regionu působí. Lotyšsko má svoji měnu navázanou na euro, a proto je náchylnější na vznik vnějších nerovnováh. MMF má mimo jiné za účel zachovat globální finanční stabilitu a napomáhat v boji proti globálním nerovnováhám, nemůže však být brán jako věřitel poslední instance.
Lotyšské veřejné finance stály na optimistickém předpokladu vysokého hospodářského růstu. Lotyšsko bylo do krize považováno za pobaltského tygra. Bohužel ekonomická krize znamenala pokles hospodářského růstu, a tím pádem pokles příjmů státního rozpočtu, který byl v nedávných dobrých časech málo vyrovnaný. Na druhou stranu je však čas krize pozitivní v tom, že zde existuje větší politická i občanská vůle provádět tvrdší opatření na reformu jak veřejných financí tak i dalších aspektů hospodářské politiky státu.
A.cz: Ukrajina a Rumunsko možná nesplní podmínky pro získání úvěru od MMF kvůli rozhádanosti tamních politických elit. Ukrajinský prezident natruc premiérce i MMF zvýšil v zemi minimální mzdy a důchody a tím i schodek rozpočtu. V Rumunsku zase opozice svrhla vládu. Jak vážný problém bude mít region východní a střední Evropy, pokud země podmínkám úvěru nedostojí?
Volby v Rumunsku jsou v listopadu a prezidentské volby na Ukrajině v lednu. Dle mého názoru je ještě předčasné mluvit o nesplnění podmínek pro získání úvěru od MMF, tomu budou ještě bezesporu předcházet rozsáhlá politická jednání. Samozřejmě, pokud by k nesplnění podmínek pro získání úvěru od MMF došlo, mohlo by to mít dopad na region nových členských států EU včetně Ukrajiny atd.. V tomto kontextu si však kladu i za svůj osobní cíl mého působení v MMF, aby se více diferencovalo mezi těmito státy. Jak již několikrát komunikovali představitelé českých autorit, ekonomická struktura a hospodářská politika ČR nebo i Polska a Slovenska je diametrálně odlišná od Rumunska nebo Ukrajiny. Naštěstí, jak vidíme z vývoje na trhu vládních dluhopisů nebo úvěrových derivátů, investoři už jsou více sofistikovaní a jsou schopni rozlišovat mezi těmito zeměmi.
Více na Aktuálně.cz.
