Centrální depozitář cenných papírů odstartoval vcelku úspěšně
Funkci Střediska cenných papírů převzala v červenci 2010 po dlouhé době příprav a administrativních průtahů nová instituce, Centrální depozitář cenných papírů („Centrální depozitář“). Tímto krokem se Česká republika jako jedna z posledních zemí zařadila mezi ostatní státy Evropské unie s moderním systémem evidence cenných papírů. Na zásadní hodnocení fungování nové instituce je po půl roce její existence ještě trochu brzy, přesto je možné shrnout alespoň první ohlasy k jejímu vstupu na pole tuzemského kapitálového trhu.
Několik novinek
Úkolem Centrálního depozitáře je v prvé řadě vedení evidence zaknihovaných cenných papírů vydaných v ČR, a to především těch obchodovatelných na Burze cenných papírů Praha. Mezi další činnosti zákonem svěřené Centrálnímu depozitáři patří přidělování mezinárodních identifikačních označení (ISIN) a provoz vypořádacího systému.
Centrální depozitář vystupuje v roli zprostředkovatele, běžný držitel cenných papírů (zákazník) využívá jeho služby prostřednictvím takzvaného účastníka Centrálního depozitáře. To se projeví zejména při řešení zákazníkových nároků z případně vzniklé škody, které budou uplatňovány nikoli proti Centrálnímu depozitáři ale vůči jeho účastníkovi.
Účastníky Centrálního depozitáře jsou subjekty s příslušným oprávněním, licencí od České národní banky, nejčastěji banky či brokeři, ale také sama ČNB a ministerstvo financí, a to na základě účastnické smlouvy uzavřené s Centrálním depozitářem. Cílem je posílení operativnosti a bezpečnosti systému – přistupují k němu pouze účastníci, kteří by měli disponovat vyspělým odborným i technickým zázemím.
Došlo také ke změně postavení emitenta cenného papíru, který má vedle evidence přímý přístup k Centrálnímu depozitáři pouze v souvislosti se změnami v emisi (jako je například zápis změny formy nebo druhu akcií, snížení počtu akcií, změna jejich jmenovité hodnoty apod.) Pokud by emitent chtěl s vydanými cennými papíry nakládat (například je prodat), musí jako každý jiný zákazník využít služeb účastníka Centrálního depozitáře.
Poplatky se nelíbí
Samotný přechod proběhl, i přes určité obavy, poměrně hladce. Přesto se objevily i některé negativní ohlasy, především ze strany účastníků Centrálního depozitáře. Účastníci čelí především „nepochopení“ ze strany svých zákazníků, kteří nyní platí de facto dvoje poplatky – přímo Centrálnímu depozitáři a účastníku Centrálního depozitáře. Někteří z nich se domnívají, že by to mohla alespoň částečně zlepšit větší informovanost veřejnosti o nové instituci a jejím fungování. Zaznívá také, že Centrální depozitář se v porovnání s podobnými institucemi v zahraničí vydal cestou poměrně velkého počtu nejrůznějších poplatků, kritizována bývá i jejich výše. Vítána je naopak elektronizace celého systému, a především pak komunikace s Centrálním depozitářem a jeho účastníky, která nyní probíhá on-line, tedy podstatně rychleji než v případě papírových žádostí a formulářů. Výhodou pro všechny zúčastněné je zajisté i to, že takzvaná rekonciliace, zjednodušeně řečeno proces jakési zpětné kontroly, probíhá nyní denně, což umožňuje snadnější dohledání a následně odstranění zjištěných nesrovnalostí. Pluralita na straně osob zprostředkovávajících služby Centrálního depozitáře, tedy účastníků Centrálního depozitáře, vyžaduje zkvalitnění nabídky poskytovaných služeb v rámci zachování konkurenceschopnosti a přináší zejména možnost volby mezi těmito službami pro zákazníka. S příchodem nového roku lze očekávat zvýšený zájem o služby Centrálního depozitáře například pro daňové účely. Až bude Centrální depozitář slavit v červenci první rok od svého vzniku, jistě to bude vhodný čas na další „zúčtování“ jeho fungování.
