NÁMĚSTKYNĚ MINISTRA FINANCÍ DANA TREZZIOVÁ: Podílela se na vzniku návrhu i odborná veřejnost, nebo vznikal pouze v ministerských kancelářích? Návrh, vzhledem ke svému významu pro správu daní a valnou většinu příjmů veřejných rozpočtů, nebyl připraven jen úředníky ministerstva financí.
NÁMĚSTKYNĚ MINISTRA FINANCÍ DANA TREZZIOVÁ: Podílela se na vzniku návrhu i odborná veřejnost, nebo vznikal pouze v ministerských kancelářích?
Návrh, vzhledem ke svému významu pro správu daní a valnou většinu příjmů veřejných rozpočtů, nebyl připraven jen úředníky ministerstva financí. Opakovaně byl dopracováván jak za aktivní účasti daňových poradců a zástupců územních finančních orgánů, tak podle připomínek komisí Legislativní rady vlády či odborníků z vysokých škol.
Zůstane důkazní břemeno stále pouze na straně poplatníka?
Poplatník musí nést břemeno tvrzení. Jinými slovy sdělit finančnímu úřadu, kolik peněz vydělal, kolik činily jeho náklady a podobně. Když někdo něco tvrdí, tak by to měl také umět dokázat, jinak je takové tvrzení zcela bezcenné.
Takže žádná změna?
Návrh daňového řádu klade velký důraz na jasná pravidla při dokazování daňové povinnosti. Snaží se odstranit dnešní stav, kdy určité postupy při dokazovaní jsou předmětem častých sporů a nedorozumění mezi úřady a poplatníky.
Proč se má editační povinnost rozšířit jen o čtyři úzké případy?
Dosavadní volání po celkové editační povinnosti je motivováno právě určitými nejasnostmi při správě daní, jakož i nezřetelností daňových zákonů. Myslím, že přijetí nového daňového řádu mnohé tyto nejasnosti odstraní a umožní i projasnění ostatních daňových zákonů - zejména přijetím jednotné terminologie.
Ano, dosavadnímu zákonu podnikatelé vyčítali nesrozumitelnost a nejednoznačnost. Dojde tedy k odstranění těchto problémů?
Navrhovaný daňový řád se snaží o transparentnější a jednoznačnější úpravu dosavadního postupu. Důraz klade na snížení administrativní zátěže a větší využívání elektronické komunikace s poplatníky, stejně jako na větší využití elektronické podpory při správě daní. Má zajistit větší právní jistotu poplatníků i úřadů. Reaguje na patnáctiletou zkušenost s problémy interpretace původního zákona - ta se projevuje jak rozdílným rozhodováním v obdobných případech krajskými soudy, tak i jednotlivými správci daně.
Bude i nadále možné, aby finanční úřad vymáhal dluh bez přivolení soudu?
Myslíte, zda by měl být zvažován odkladný účinek, je-li proti platebnímu výměru podána žaloba správnímu soudu? Asi by to bylo možné zavést novelou soudního řádu správního. Je však otázkou, zda je to nutné. Správce daně totiž k exekuci nedoplatku na dani, který je předmětem soudního přezkumu, přistupuje pouze tehdy, je-li přesvědčen, že žaloba podaná poplatníkem je šikanózní. I v takovém případě navíc finanční úřad riskuje, že pokud by u soudu prohrál, tak mu hrozí náhrady škody způsobené poplatníkovi.
