Investor, který chce využít výhod kolektivního investování (rozložení rizika, daňové zvýhodnění) i přímé investice (více svobody rozhodování a kontroly nad investicí), má dnes k dispozici relativně nový investiční nástroj, fond kvalifikovaných investorů (FKI). Jde o formu kolektivního investování, kterou v roce 2006 do právního řádu zavedla novela zákona o kolektivním investování. A po jistém ustálení procesu zakládání těchto fondů, zejména udělování licence Českou národní bankou (ČNB), byla zařazena mezi nově využívané finanční nástroje mnoha soukromých investorů. V rámci daňové optimalizace s uplatněním pětiprocentní daně z příjmů právnických osob lze pak FKI také zvažovat jako alternativu k běžným obchodním společnostem.
Okruh investorů
Od ostatních forem kolektivního investování se FKI liší zejména tím, že neshromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, ale výhradně od kvalifikovaných investorů. Specifikem v tomto ohledu je, že cenné papíry vydané FKI mohou smluvně nabývat vedle tradičních subjektů (banky, pojišťovny, obchodníci s cennými papíry a podobně) též právnické nebo fyzické osoby. Pokud však písemně prohlásí, že mají zkušenosti s obchodováním s cennými papíry. Tento širší okruh osob, které se mohou stát investorem FKI, však současně zákon omezuje. Stanovuje totiž minimální vstupní investici každého investora FKI – jeden milion korun. Individuální požadavky na jednotlivé investory daného fondu jsou pak specifikované v jeho statutu. To umožňuje i konkrétní vymezení, a tím zúžení skupiny možných investorů na požadované subjekty. V takovém případě však nesmí být porušena podmínka kolektivního investování fondu.
Druhy majetku
Druhy majetku, do kterého investuje FKI, upravuje statut fondu. A dále stanovuje všechna významná pravidla hospodaření s majetkem fondu, limity pro rozložení rizika, předpisy pro poskytování a přijímání úvěrů a tak dále. Oproti jiným fondům kolektivního investování zákon ponechává více prostoru investorům pro vlastní nastavení investiční politiky a druhu investic dle statutu. Aby odpovídaly konkrétnímu investičnímu záměru jednotlivých investorů. V přípustném portfoliu majetku FKI lze proto mít mimo jiné development nemovitostí. Tedy jejich nákup (zejména pozemků) pro výstavbu a následný prodej cílových nemovitostí koncovým uživatelům. V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že vždy musí jít o investice do různých majetků fondu na bázi rozložení rizika, neboť nelze investovat všechny prostředky pouze do jednoho aktiva, například jedné nemovitosti. V takovém případě by šlo o kolektivní investování ve smyslu jeho zákonné definice a dozorující orgán by mohl přistoupit k odejmutí licence fondu. Investice fondu proto musejí být v dlouhodobém horizontu rozloženy.
Založení FKI a vedoucí osoby
Jak lze zřídit FKI? Proces zakládání a vzniku investičního fondu kvalifikovaných investorů tvoří několik na sebe navazujících kroků. Především je třeba založit akciovou společnost, jejímž jediným předmětem podnikání bude kolektivní investování. Jistou nevýhodou je, že investiční fond kvalifikovaných investorů lze založit pouze na dobu určitou uvedenou ve statutu – nejdéle na deset let. Je však možné uvažovat o možnosti prodloužení činnosti fondu kvalifikovaných investorů fúzí s „mladším“ FKI se stejným investičním zaměřením za podmínky udělení souhlasu Českou národní bankou. V neposlední řadě je podmínkou činnosti FKI udělení licence ČNB, která zejména zkoumá, zda statut fondu obsahuje všechny zákonem požadované informace.
Vedoucí osoby fondu, jako jsou členové představenstva, výkonný ředitel a podobně, schvaluje ČNB v rozhodnutí o povolení k činnosti investičního fondu. Taková osoba musí mít mimo jiné odborné znalosti a zkušenosti v oblasti kolektivního investování. Důraz je kladen především na zkušenosti s investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika fondu. I v tomto ohledu však lze v budoucnu očekávat změny.
