Zatímco Východní Evropa zůstává největším cílem investic automobilek, na jihu jí tiše roste nová konkurence. Do Španělska po reformách přitékají miliardy dolarů.
Automobilový průmysl jižanské země přitahuje miliardy investic z automobilek po celém světě. Německé společnosti Volkswagen a Daimler nedávno navýšily své výrobní kapacity. Jde o dlouho očekávaný výsledek reforem španělské vlády.
„Španělsko nemůže soutěžit s východní Evropou, ale je pořád levnější než Francie nebo Německo a stejně konkurenceschopné,“ řekl Joachim Hinz, ředitel finančního plánování společnosti SEAT, kterou Volkswagen koupil od španělské vlády v roce 1986.
Španělsko se dokonce stalo druhým největším výrobcem automobilů v Evropě a osmým největším na světě. Pro zemi, které kvůli zadlužení a vysoké nezaměstnanosti nedávno hrozil bankrot, jde o velmi dobré zprávy. Odborníci se shodují, že nejde o náhodu. Španělská vláda během posledních let reformovala daňovou i pracovně-právní legislativu. Nejvíc práce odvedla konzervativní Lidová strana během roku 2012. Reformy usnadňují zaměstnavatelům propustit dlouholeté zaměstnance a oslabují pozici kolektivních smluv. Navzdory kritice levicových politiků nynější nábory přinášejí první ovoce liberalizace trhu práce.
„Reforma práce nám pomohla zlepšit naše budoucí očekávání,“ uvedl Hinz. Jak doplňuje evropská viceprezidentka Fordu Linda Cashová, rostoucí investice vyvolalo i to, že se začalo dařit španělským dodavatelům, kteří díky tomu zlevnili výrobky dodávané do výrobních závodů automobilek. Ford se kvůli tomu v roce 2014 rozhodl zavřít závod v belgickém Genku a za 2,4 miliardy eur přesunul výrobu do Valencie. „Dodavatelé jsou hlavními strůjci úspěchu našich operací ve Valencii,“ řekla Cashová.
Volkswagen loni ohlásil investici o objemu miliardy eur ve svém závodě v Pamploně
Kvalitu a flexibilitu dodavatelů oceňuje také španělský generální ředitel Continentalu Eduardo González. „Oceňujeme kvalifikovanou pracovní sílu a flexibilní pracovní vztahy, které umožňují reagovat na rychlé změny v poptávce, aniž se musí propouštět,“ uvedl González.
Největším španělským výrobcem a dodavatelem autodílů je Gestamp. Společnost letos očekává nárůst zakázek o 7 procent.
Do severošpanělského města Vitoria zase dorazila dobrá zpráva z automobilky Daimler. Do tamní výroby dodávek, která je pro Daimler druhou největší na světě, firma během posledních čtyř let investovala jednu miliardu eur. Menšími investicemi do továren pomohly k oživení španělské ekonomiky také General Motors, Renault a PSA Peugeot Citroën.
Každý desátý
Za nárůstem objednávek stojí také Volkswagen, který loni ohlásil investici jedné miliardy eur ve svém závodě v Pamploně, kde bude vyrábět další generaci modelu Polo. Výměnou za stabilní výrobu a nábor 500 pracovníků španělští zaměstnanci souhlasili se snížením hodinové mzdy o padesát centů a jedním pracovním dnem navíc.
Ústupky odborů a zaměstnanců představují v očích investorů kýžený odklon země od sociálně orientované levicové politiky. Německé podniky v loňském roce nalily do španělského průmyslu 4,8 miliardy eur. Více peněz směrovaly jen do Spojených států. Až 4 miliardy z investic přitom směrují právě do automobilek.
Že automobilový průmysl hraje významnou roli v ozdravení španělské ekonomiky, potvrzují další čísla. Zatímco v roce 2005 vytvářel sektor 5,2 procenta HDP země, loni už to bylo 8,7 procenta. Automobilky loni produkovaly rekordních 2,7 milionu vozů a zaměstnávaly každého desátého španělského pracovníka.
Budoucnost určí politici
Zda bude oživování sektoru pokračovat i nadále, závisí také na politickém vývoji. Za současného patu, kdy se už rok neumí čelní představitelé domluvit na podobě nové vlády, totiž roste popularita hnutí Unidos Podemos. Extrémně levicoví socialisté vyzývají v kampani na odstoupení od reforem pracovního trhu, které podle nich poškozují zájmy španělských zaměstnanců.
K reformnímu systému zůstávají zdrženliví také někteří odborníci. Profesor ekonomie na Universidad Carlos III v Madridu Sergi Basco říká, že levná pracovní síla přilákala investice z dražších zemí na severu, což však nepředstavuje dlouhodobé řešení. „Španělsko potřebuje dosáhnout národního konsensu o tom, jak zvýšit kvalifikaci svých zaměstnanců,“ prohlásil Basco.
Španělsko se ještě stále vzpamatovává z bubliny na trhu nemovitostí, který rozpoutal dvojitou recesi, čímž se míra nezaměstnanosti zvýšila z 8 procent v roce 2008 na 26 procent v roce 2013. Na konci loňského roku se tento ukazatel snížil na 20,9 procenta. Za celý loňský rok vzniklo ve Španělsku 525 tisíc pracovních míst. Počet nezaměstnaných loni klesl o 678 200, což byl rekordní roční pokles.
Čtěte také:
