Aktuálně je portrét zesnulé královny Alžběty II. na každé z 29 miliard mincí, které jsou v současné době v oběhu nejen ve Spojeném království, ale také na měnách zemí Commonwealthu. Tedy mimo jiné Austrálie, Nového Zélandu a Kanady. Do oběhu by se přitom nově měly dostat ty s podobiznou následníka Karla III. Měna s Alžbětou II. se však podle odborníka na finance Dominica Chorneyho ze společnosti A.H. Baldwin & Sons v dohledné době vyřazovat nebude.
„Nepředpokládám, že by existovala nějaká koordinovaná snaha o stažení jejích mincí,“ upřesnil pro CNBC. Dodal rovněž, že si dokáže představit realitu, ve které budou mince s královnou v oběhu ještě několik desetiletí. Koneckonců, libry můžou bez opotřebení obíhat zhruba 30 let.
Unikátnost moderní historie
Vídat na penězích podobizny předchozích panovníků bylo běžné už před decimalizací, která se uskutečnila v roce 1971. V rámci té se libra šterlinků změnila z nominálních hodnot liber, šilinků a pencí pouze na libry a pence. „V oběhu byly mince s královnou Alžbětou II, Jiřím VI., Jiřím V. a možná i nějaké opravdu staré mince s královnou Viktorií,“ podotkl Chorney s tím, že mince s královnou Alžbětou II. jsou stále zákonným platidlem, a tak ani není důvod je odstraňovat: „Znamená to, že v oběhu budou mince krále Karla III. spolu s mincemi královny Alžběty II., což je v moderní historii unikátní, protože si nikdo nepamatuje, že by v oběhu viděl dva různé panovníky.“
Používání vyobrazení hlavy státu na mincích je tradice, jež sahá tisíce let do historie. Kromě toho, že zaručuje měnu, s sebou nese také symboliku panovníkovy moci. „Měně lze důvěřovat, pokud za ní stojí stát. A nejzřetelnějším symbolem státu je od římských dob císař, panovník a král,“ vysvětlil Chorney.
Zajímavostí je, že od roku 1659, tedy od doby, kdy byl hlavou britského státu lord protektor Oliver Cromwell, a nikoli král nebo královna, se portréty panovníků na mincích s každou novou korunovací obracejí opačným směrem. Když v roce 1661 nastoupil na trůn Karel II., rozhodl se, že jeho portrét bude směřovat doleva – tedy opačným směrem než podobizna Cromwella, který nechal popravit jeho otce Karla I.
Tento krok měl údajně symbolizovat, jak se nový panovník obrací zády ke Cromwellově republikánské verzi Británie. Tradice s opačnou stranou profilu pak pokračovala pokaždé, co na trůn usedl nový panovník. Pomyslný řetěz každopádně málem přetrhl až Eduard VIII., jehož mince měly být obráceny stejným směrem jako mince jeho otce. Důvodem údajně bylo, že tímto způsobem zachycoval lichotivější stranu svého profilu. Ale vzhledem k tomu, že abdikoval necelý rok od korunovace, jeho měna nikdy vydána nebyla. Jeho bratr a nástupce Jiří VI. se následně rozhodl pro opačnou stranu než jeho otec, a tak byla tradice obnovena.
Pět tváří královny
Od nástupu královny Alžběty II. na trůn v roce 1952 se na britských mincích objevilo pět různých portrétů, přičemž poslední z nich navrhl Jody Clark. Ten se vůbec poprvé inspiroval fotografií hlavy státu, nikoli sezením s ní.
Královská mincovna, která je oficiálním výrobcem britských mincí, odmítla nové peníze s portrétem krále Karla III. komentovat, prostřednictvím e-mailu však CNBC poskytla alespoň krátké vyjádření: „Královská mincovna spolupracovala s Jejím zesnulým Veličenstvem po celou dobu její vlády. Podrobně popsala její cestu od nové královny k respektované hlavě státu na pěti portrétech mincí a zajistila, aby každá nová britská mince dostala její osobní pečeť. Pozoruhodný odkaz nejdéle sloužící britské panovnice bude žít ještě mnoho let,“ stálo ve zprávě.
Že budou bankovky s podobiznou Alžběty II. i nadále zákonným platidlem, pak potvrdila i Bank of England. Dodala rovněž, že další oznámení učiní po uplynutí období smutku.
