Vysokou hladinu cholesterolu má sedm z deseti Čechů, tvrdí odborníci z První lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Podle lékaře Michala Vrablíka přitom komplikace spojené s hladinou cholesterolu v těle mohou zkrátit život v průměru o pět až deset let.
Zdravá koncentrace této látky v krvi se pohybuje do tří milimolů na litr. Pokud člověk v minulosti prožil cévní či srdeční příhodu, nebo například kouří a rád si pochutná na uzeninách, měla by být pro jistotu až o polovinu menší. Léky na snížení cholesterolu užívá v současnosti přibližně 12 % Čechů, většině z nich je nad šedesát let nebo trpí nadváhou. Hlídat hladinu cholesterolu by si však podle lékaře měli hlídat i příbuzní pacientů. Hladina tuku se dá sice snižovat pomocí pohybu a lehké diety, ale konečný verdikt předsedy České společnosti pro aterosklerózu zní jasně: „Zdravý životní styl u rizikových osob ke snížení cholesterolu nestačí.“
Právě pro ně vytvořili vědci injekci s lékem na genetickém základě, kterou nedávno schválila britská Národní zdravotní služba NHS a během následujících tří let se ji chystá aplikovat 300 000 lidem. Účinná látka se nazývá inclisiran a bude se pacientům podávat dvakrát ročně. V Česku bude lék k mání pod názvem Leqvio a ačkoliv ho Evropská léková agentura schválila již na konci minulého roku, jeho budoucí cenu a dostupnost zatím SÚKL nezná. Lékaři se chystají látku předepisovat především lidem s genetickými predispozicemi k vysokým hladinám cholesterolu, například s diagnózou familiární hypercholesterolemie. Tito pacienti nedokážou cholesterol odbourávat ani při podávání maximálních dávek statinů, což jsou léky dosud používané za tímto účelem.
Genové tlumení
Cholesterol jako takový je dobrý sluha, ale zlý pán. Často se o něm hovoří ve spojitosti s infarktem, ale rozhodně není na místě ho démonizovat, protože bez cholesterolu lidské tělo neumí správně fungovat. Tento tuk slouží ke stavbě buněčných membrán a tvorbě žluči, je obsažen ve vitamínu D a v mužských i ženských hormonech. Problém nastává, až když je ho v těle nadbytek, začne se usazovat v cévách a zužovat je. Tato steroidní látka má navíc dva druhy – LDL cholesterol, považovaný za škodlivý, a HDL cholesterol, označovaný jako „hodný“.
Schválení léku tedy provází velká očekávání, protože využívá novou metodu, jejíž název lze přeložit jako „genové tlumení“. Látka se zaměřuje na jeden konkrétní gen a brání mu v syntéze jedné určité bílkoviny. Podobné postupy se dosud používaly pouze při léčbě vzácných dědičných poruch, což znamená, že injekce proti cholesterolu se stane první příležitostí, při níž bude genetická léčba použita na větším vzorku populace. Vědci ale už nyní řeší, zda by obdobný koncept nemohl zabírat i proti Alzheimerově nemoci či rakovině.
Genové tlumení funguje asi takto: Do krevního řečiště se vpraví účinná látka, která vnikne do jádra každé buňky ve tkáni a tam hledá specifický typ ribonukleové kyseliny – takzvanou mRNA, které výzkumníci přezdívají poslíček. Nukleová kyselina s jediným vláknem se během procesu transkripce odděluje od DNA a poté slouží jako předpis pro tvorbu bílkovin na základě genetické informace. Injekce proti cholesterolu se zaměřuje na tímto způsobem vytvořenou bílkovinu PCSK9, kterou degraduje. Protein je za normálních okolností pro tělo zdravý a podílí se na regulaci cholesterolu, jenže lidé s vysokou hladinou LDL cholesterolu mají PCSK9 příliš mnoho. Pokud tělo přestane produkovat tuto bílkovinu, koncentrace cholesterolu klesne sama. Když se PCSK9 takto vyřadí ze hry, na jaterních buňkách ve výsledku zbyde více LDL receptorů, které na sebe jako „úklidová jednotka“ vážou LDL cholesterol v krvi a odvádějí ho na zpracování do jater.
Nosiče genu
Aby vědci mohli cílit na jedinou konkrétní molekulu mRNA, museli nejprve v laboratoři syntetizovat jiný druh stejné kyseliny – siRNA. Tato skupina molekul má dvě vlákna, skládá se z 21 nukleotidů a nejčastěji slouží k tomu, aby naváděla komplex proteinů ke konkrétnímu úseku mRNA. V tomto případě pracovali se siRNA, která odpovídá produkci za bílkoviny PCSK9. Syntetická molekula se nepozorovaně naváže na cílovou mRNA a zničí její chemické „instrukce“, což významně sníží množství vyprodukované bílkoviny.
V obdobné terapii se používají zařízení připomínající viry, která ale místo nemoci infikují buňky novým užitečným genem, což se zatím osvědčilo při léčbě vzácných dědičných krevních potíží, vrozené slepoty a spinální svalové atrofie. Takzvané virové vektory jsou velmi účinné, ale pokud je tělo jednou odmítne, už nezvládnou doručit druhou dávku. Navíc jsou velice drahé.
Pokud by se tedy proces obešel bez nich, byla by to pro vědce výhra. Utlumování RNA by se pak dalo provést opakovaně se zvladatelnými vedlejšími účinky. Genetická léčba bez virových vektorů se dosud používá jedině proti dědičnému srdeční transthyretinové amyloidóze, což je onemocnění vedoucí ke zhutnění srdeční stěny a následnému selhání srdce. Pacientům s touto diagnózou se také už dříve podávaly mRNA vakcíny podobné Pfizeru a Moderně.
Nové možnosti
V současné době vědci zkoumají další možnosti genového tlumení. Myslí si, že regulace bílkovin by mohla pomoci tělu přijmout například ledvinu po transplantaci, bránit vzniku jizev nebo bojovat proti nádorům, glaukomům a makulární degeneraci oka. Všechny tyto potenciální léky by fungovaly na stejném principu jako injekce držící v šachu cholesterol. V případě rakoviny by dokonce jeden lék ničil víc různých bílkovin.
Efektivita genového útlumu se ještě musí osvědčit v dalších klinických zkouškách, než vědci s čistým svědomím pustí lék do světa. Výzkumníci mají před sebou další úkol, a sice zajistit, aby cena inclisiranu zůstala v hladině, kde si ho lidé budou moci dovolit. Celkové vyhlídky mají ale optimistické, protože takto specializovaný lék je velmi účinný. Ve všech studiích snižoval hladiny LDL cholesterolu o 48 až 52 %.
