Kabinet Petra Nečase couvá z přísných pravidel při rozdělování veřejných zakázek. Jak daleko se vrátí do minulosti?
Když začal před rokem platit nový zákon o veřejných zakázkách, bylo to jedno z největších protikorupčních es kabinetu Petra Nečase. Nyní dostává vláda na stůl novelu, která zákon změkčuje. Nejde přitom o málo, podle zákona se každý rok rozdělí na pět set miliard veřejných peněz. Řídí se jím i tendry s největším korupčním potenciálem – stavby dálnic, nákupy zdravotnických přístrojů, armádní techniky nebo zakázky v Lesích ČR.
Spor o jednoho zájemce Ministerstvo pro místní rozvoj poslalo návrh na Úřad vlády minulý týden. Asi největší novinkou v porcování veřejných miliard je, že se boří pravidlo, které mělo zamezit přihrávání zakázek bez skutečného soutěžení. Zákon nyní nařizuje rušit veřejné soutěže, pakliže se do nich přihlásí jen jedna firma. Jak je toto opatření důležité, ukazuje příběh z roku 2010, kdy protikorupční zákon neplatil. K tendru za 1,8 miliardy korun na dodávky zdravotnického materiálu pro Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) se jako jediný uchazeč tendru dostala firma s anonymními akciemi Kardio Port. Uspěla, přestože neměla žádné zaměstnance ani velké zkušenosti v oboru. Podmínky pro účast v tendru splnila jen proto, že se spojila s výrobci v oboru. Detaily smlouvy IKEM dodnes tají.
Nově budou moci jediní zájemci o tendr opět vítězit. Úřad nebo státní firma zakázku prostě vypíše ještě jednou, a pokud se nikdo nový nepřihlásí, jediný uchazeč vyhrává. Informace o tendru budou muset být přitom zveřejněny ve veřejné databázi zakázek. Podle ministerstva pro místní rozvoj to postačí, aby byl nad podezřelými tendry dohled.
Při opakované zakázce navíc nebudou muset úřady měsíc předem dávat vědět, že ji vypíší.
Na úpravu pravidel tlačila například Akademie věd. Pořizuje specifické přístroje, často je dodává jen jediná firma, takže nákupy výzkumné instituce se po zpřísnění zákona zkomplikovaly. Ministerstvu pro místní rozvoj, které novelu zákona připravilo, se zmírňující novela příliš nelíbí, ač ji samo navrhuje. „Nadále zastáváme názor, že daná situace je při zadávání běžných komodit vysoce nestandardní,“ tvrdí náměstek ministra Jan Sixta, který má tvorbu novely na starost. Za pravdu mu dávají čerstvá čísla o vývoji veřejných zakázek v roce 2012. Problém s jednou nabídkou totiž podle nich není významný.
Zrušit se kvůli ní muselo pouhých 4,5 procenta zakázek, mnohé se při opakovaném tendru podařilo dotáhnout, protože se přihlásil ještě alespoň jeden zájemce. Proti osekávání zákona je rovněž poradce premiéra Petra Nečase Jan Pavel, expert na veřejné zakázky z pražské Vysoké školy ekonomické. Zákon si podle něj ještě „nesedl“ a po roce je příliš brzy na hodnocení.
Ministerstvo průmyslu si ovšem myslí opak. Chtělo vrátit problém s jedním zájemcem do původního stavu před protikorupční novelou, tedy aby mohl zvítězit rovnou.
Pro je i Komora administrátorů veřejných zakázek, tedy lidé z praxe, kteří veřejné zakázky vyřizují. „Vypsat další výběrové řízení, to je práce na rok a půl, navíc když si uvědomíme zdržení, která nastávají při odvolání na antimonopolní úřad,“ říká předseda komory Robert Pergl. „Existují sice údaje o tom, jak se problém s jedinými vítězi zakázek rozmohl, všechna data ale pocházejí z doby, kdy neplatila současná transparentní novela. Teď už by ten problém nebyl takový, osobně bych se zneužívání tolik neobával,“ dodává Pergl.
Rozšiřme hodnoticí požadavky Další změnou je, že od prvního ledna 2014 nezačne platit pravidlo, podle něhož se měly začít vypisovat veřejné soutěže na stavební zakázky už od hodnoty jednoho milionu korun. V praxi by to mělo za následek, že by společně s nárůstem počtu výběrových řízení stoupl i počet odvolání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten nyní řeší stoprocentní nárůst stížností oproti době, kdy současná novela neplatila. Limit na stavební zakázky zůstane tedy na současné hodnotě tři miliony. A ministerstvo vládě rovněž navrhuje, aby zrušila povinnost mít u nadlimitních zakázek experty, které by muselo proškolit.
V zákoně se má ještě změnit několik technických drobností, které se týkají třeba uveřejňování textových dokumentací k zakázce nebo prokazování kvalifikace dodavatelů. Velké státní tendry budou muset mít povinné oponentury až od prvního ledna 2015, původně to mělo být o rok dříve.
Náměstek Sixta chce novelu zákona udržet jen v technické rovině. Ministerstvo má totiž špatné zkušenosti s tím, když se schvalovala loňská novela. Jen ve sněmovně se k ní sešlo na devět set připomínek. Pokud by mělo ministerstvo každou vypořádat, přijetí protikorupčního zákona by to úplně zablokovalo. Že bude nyní situace obdobná, už naznačil počet připomínek, které se sešly na ministerstvu.
Ještě před tím, než dostala zákon na stůl vláda a po ní poslanci, jich je přibližně tři sta.
„Již teď je zřejmé, že pokud některá připomínková místa ze svých požadavků neustoupí, nebude možné najít kompromis,“ říká Jan Sixta.
Lidem z praxe přesto v návrhu ministerstva chybí důležitý bod. „Zákon by měl řešit, jak se mají zadavatelé zakázek vyrovnat s nepřiměřeně nízkou nabídkovou cenou, a také rozšířit hodnotící požadavky,“ říká Robert Pergl. Po loňské novele totiž zakázky začaly hromadně dostávat firmy, které nabídly nejnižší cenu. A to bez ohledu na skutečnost, jestli byla reálná, či nikoli. Samotný zákon k tomu úřady obce ani státní firmy nenutil, jen jim omezil okruh kritérií, podle nichž bylo možné firmu posuzovat. „Zákon by měl umožnit, aby se hodnotil například tým, který se bude na zakázce podílet, jeho zkušenosti a podobně,“ navrhuje Pergl. Nejde o nic převratného. Česko bude muset toto pravidlo beztak přijmout spolu s úpravou pravidel pro veřejné zakázky, kterou chystá Evropská unie. Potíž je ale v pomalém rozhodování Evropy. Nové mantinely začnou platit po schválení českým parlamentem nejdříve za dva roky.
Komora administrátorů proto chce, aby se úprava hodnoticích požadavků dostala už do této novely. Sám Pergl je ale opatrný. „Spíš se budu zajímat o to, jaká situace ve sněmovně je. Když minule kdokoli přišel s pozměňovacím návrhem, byl automaticky za člověka, který boří protikorupční snahy. A to bych nechtěl,“ říká.
Dva výklady téhož Nejnižší nabídky coby automaticky nejlepší vybírají zadavatelé zakázek také kvůli tomu, že se obávají odvolávání neúspěšných uchazečů k antimonopolnímu úřadu. Ten hlásí po startu loňské novely obrovský nárůst stížností. Důvodů je několik. Limit pro vypisování zakázek na stavební práce spadl na tři miliony z původních šesti. A to znamená více soutěží a zároveň více protestů.
Platnost zákona navíc přišla v době hospodářského poklesu, kdy se firmy hlásí i o zakázky, o něž dříve neměly zájem. Vláda předem o tomto nebezpečí věděla, poslala proto na antimonopolní úřad posilu v podobě několika desítek úředníků. V praxi se ale ukazuje, že to nestačí. Ministerstvo průmyslu tak musí vymýšlet plán, jak práci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zrychlit.
Jde o hodně. Odvolávání firem zdržuje tendry, ve kterých se musejí včas utratit evropské dotace. Jedním z řešení je nábor nových úředníků. Ten ale nejde dohromady se snahou vlády zeštíhlovat státní aparát. Na ministerstvu průmyslu se rodí proto nápad na zkrácení doby, dokdy musí ÚOHS napadnuté zakázky posoudit. Sám o sobě by však situaci nevyřešil, takže se objevila myšlenka zvýšení kaucí, které firmy musejí složit kvůli podání stížnosti. Nyní platí jedno procento z nabídkové ceny zakázky, minimálně 50 tisíc a maximálně dva miliony korun. Mohl by se také omezit počet firem, které si mohou na zakázky stěžovat, nebo by antimonopolní úřad nemusel zkoumat zakázky od tří do deseti milionů
u zjednodušeného podlimitního řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo minulý týden přehled vývoje zakázek v loňském roce. Ukazují, jak se na trhu projevila protikorupční novela. Trh veřejných zakázek měl podle nich objem 501 miliard, což je oproti roku 2011 mírný nárůst. Meziročním srovnáním ministerstvo vyvrací stížnosti na to, že protikorupční novela je složitá a zpomalila rozdělování zakázek. „Z hlediska počtu zadaných veřejných zakázek nedošlo v roce 2012 k zásadním změnám. Lze tedy konstatovat, že zadavatelé se s novou právní úpravou poměrně rychle seznámili a byli schopni ji aplikovat,” říká ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.
Komora administrátorů čte ale čísla po svém. Vyplývá z nich, že úředníci před platností protikorupční novely vypsali rekordní množství veřejných zakázek a pak nastal propad. Těsně před platností novely státní úřady, podniky nebo obce vypsaly přes 1400 zakázek, o měsíc později jen 289. Na hodnoty obvyklé před platností novely se čísla vrátila až v prosinci.
O autorovi| Petr Weikert, Hodnoťme tým. „Zákon by měl umožnit, aby se hodnotil například tým, který se bude na zakázce podílet,“ tvrdí předseda Komory administrátorů veřejných zakázek Robert Pergl. weikert@mf.cz
