Ekonomický růst Slovenska se loni zvýšil z 3,3 na 4,4 procenta, což byl nejvyšší růst HDP z transformujících se zemí střední Evropy. Dalším příznivým výsledkem byla rekordně nízká inflace 4,3 procenta. Bohužel, rychlý růst ekonomiky byl opět doprovázen rozsáhlým schodkem zahraničního obchodu a běžného účtu platební bilance, který překročil osm procent HDP. Míra nezaměstnanosti v průběhu roku poklesla jen o sedm desetin na 18,5 procenta. Nepříliš příznivě se vyvíjel státní rozpočet, jehož deficit včetně úrokových nákladů na konsolidaci bankovního sektoru narostl na 4,8 procenta HDP.
Otevřený měšec.
Slovensko zaznamenalo úspěchy i na mezinárodním poli, a postupně tak mění dřívější image. Velmi rychle dohnalo zpoždění v přípravě na vstup do Evropské unie a spolu s některými dalšími zeměmi získalo na listopadovém summitu NATO v Praze pozvánku ke vstupu. Změna ve vnímání Slovenské republiky se začíná projevovat i ve vývoji přímých zahraničních investic. Zatímco dříve bylo Slovensko zemí, o kterou zahraniční investoři - až na výjimky - nejevili zájem, v současnosti je v centru pozornosti, a to nejen vzhledem k obnovení privatizačního procesu.
I když přímé zahraniční investice v loňském roce dosáhly čtyř miliard dolarů především díky privatizaci 49 procent akcií Slovenského plynárenského průmyslu (SPP) do rukou konsorcia Ruhrgas, Gas de France a Gazprom, začínají se objevovat i větší neprivatizační investice. Největší přináší automobilka PSA, která se rozhodla na Slovensku investovat asi 700 milionů eur. PSA chce v blízkosti Trnavy vybudovat výrobní závod s produkcí až 300 tisíc automobilů ročně. Není přitom bez zajímavosti, že při posuzování lokalizace tohoto závodu dostalo Slovensko přednost před Českem, Polskem i Maďarskem.
Koruna na výsluní.
Zájem investorů se v loňském roce začal projevovat na kursu slovenské koruny. Po letním rozkolu v HZDS, a zejména po zářijových parlamentních volbách, začala koruna poměrně rychle posilovat. Důvodem zájmu investorů byly velmi zajímavé výnosy na slovenském finančním trhu a výrazný pokles nejistoty z dalšího vývoje. Od května až do října se úrokové sazby na mezibankovním trhu pohybovaly nad úrovní osmi procent, zatímco v České republice postupně klesaly až pod tři procenta. Stejně tomu bylo i v rámci primárních emisí slovenských státních dluhopisů, jejichž výnos rovněž překračoval hranici osmi procent.
Zvýšený zájem investorů však tlačil na posilování koruny, kterému se slovenská národní banka (NBS) snažila bránit nejprve pomocí devizových intervencí. Kromě toho v říjnu a listopadu snížila hlavní úrokovou sazbu ve dvou krocích celkem o 175 základních bodů na 6,5 procenta. Zájem investorů ovšem pokračoval. Proto poklesly i výnosy na dluhopisovém trhu až pod hranici pěti procent. Koruna ke konci loňského roku přestala posilovat, neboť jí v tom bránily skryté intervence NBS. Tuto taktiku používá centrální banka i letos, o čemž svědčí i vývoj jejích devizových rezerv. NBS uvedla, že v rámci individuálních obchodů s bankami nakoupila v lednu do svých rezerv 200 milionů eur. Kromě toho také v lednu podlomil kurs koruny dočasně oslabený maďarský forint.
První dubnový týden však potvrdil, že posilování koruny není zdaleka u konce. Poté, co centrální banka dala najevo, že jí silnější koruna nevadí, měna výrazně posílila a dosáhla nového dlouhodobého maxima. Příznivé údaje o zahraničním obchodu dávají tušit, že silnější koruna zatím nepoškozuje slovenskou ekonomiku. Export, stejně jako průmyslová výroba, roste velmi vysokými tempy, které předčí import. Obchodní bilance, která byla loni hlavní překážkou pro snižování úrokových sazeb, se v posledních třech měsících vyvíjí velmi příznivě navzdory horším výsledkům ekonomik Evropské unie.
Penzijní reforma.
Zatímco v minulosti bylo Slovensko kritizováno za zpoždění v ekonomických reformách, nyní se výrazně urychlují. To se nepochybně projeví v dalším zájmu zahraničních investorů o zemi, a je zřejmé, že ani ratingové agentury nenechají reformní kroky bez odezvy. Je proto pravděpodobné, že NBS bude čelit dalšímu tlaku na posílení slovenské koruny.
Prvním zásadním krokem je reforma penzijního systému, kterou slovenská vláda schválila v prvním dubnovém týdnu. Penzijní systém má být založen na třech pilířích: povinném průběžném, povinném fondovém a dobrovolném fondovém. Jde o podobnou změnu, o jaké dříve uvažovalo i Česko. Tento krok lze hodnotit velmi pozitivně, neboť umožní relativně včas zabránit narůstajícím problémům penzijního systému.
Slovensko se na reformu připravuje od loňského roku, kdy si začalo vytvářet rezervu na pokrytí nákladů přechodu od ryze průběžného systému k povinnému fondovému. Rezerva činí 60 miliard slovenských korun a tvoří ji část příjmu z prodeje SPP. Vláda ji navíc bude moci v budoucnu doplnit o další zdroje z privatizace. K dispozici je 49 procent akcií Slovenských telekomunikací (51 procent bylo prodáno v roce 2000 Deutsche Telekomu) a 51 pocent SPP.
Na reformě je pozitivní i to, že současní zaměstnanci si budou moci vybrat, zda do nového povinného fondového systému vstoupí či nikoliv. Teprve u nových zaměstnanců bude zakotvena povinnost platit si na svůj účet do penzijního fondu povinně. Obecně platí, že čím dříve nastane radikální reforma penzijního systému, tím levnější bude tato změna. Pro úplnost dodávám, že současnému slovenskému penzijnímu systému se nedostává zdrojů nejen v důsledku demografických trendů, ale zejména vzhledem k dlouhodobě vysoké nezaměstnanosti v zemi.
Daňová reforma.
Na Slovensku se připravuje i zásadní reforma daní, která má být založena především na takzvané rovné dani pro právnické i fyzické osoby. Sazba nové daně z příjmu by měla činit 20 procent, což znamená další snížení sazby daně z příjmu právnických osob ze současných 25 procent. Změna sazby u fyzických osob by byla ještě výraznější, neboť jde o progresivní daň, jejíž nejvyšší sazba dosud činí 38 a nejnižší 10 procent.
Nepochybně jde do jisté míry o krok do neznáma, neboť v tuto chvíli je velmi obtížné odhadovat, jaké důsledky bude mít reforma pro státní rozpočet i pro celou ekonomiku. Přepokládaný propad příjmů státního rozpočtu by měl být pokryt dodatečnými výnosy z DPH. Vláda totiž navrhuje, aby DPH byla rovněž sjednocena na úrovni 20 procent, což znamená, že by dosavadní nižší sazba měla být zvýšena o šest procentních bodů. Výsledkem by byla vyšší inflace v prvním roce zavedení - můj hrubý odhad jsou tři procentní body. Tím ovšem daňové změny nekončí. Vláda chce zcela zrušit dědickou daň, daň z převodu nemovitostí a daň darovací. To nelze hodnotit jinak než pozitivně, protože existence těchto daní je těžko ospravedlnitelná a jejich výnos zcela zanedbatelný.
