Stimulační balíčky...
Celý podtitul: Stimulační balíčky a státní finanční podpora se obchodním partnerům jeví jako subvencování průmyslu. Některé země proto přistupují k odvetným opatřením.
Největší světové ekonomiky ve snaze financovat cesty k překonání recese riskují, že se vyostří jiný problém – obchodní protekcionismus. Rozvojové země si stěžují, že mnohamiliardová státní finanční podpora a stimulační balíčky nespravedlivě zvýhodňují firmy z průmyslového světa před konkurenty ze států, jež si podobnou velkorysost nemohou dovolit.
Menší země se v současnosti všemožně snaží se ochránit. Po celém světě proto raší obchodní bariéry. Například Ekvádor prudce zvýšil clo na více než šest set kategorií dováženého zboží. Malajsie snižuje počet přístavů, jež mohou přijímat importované zboží. Argentina společně s dalšími patnácti státy požádala 26. května Světovou obchodní organizaci (WTO), aby přezkoumala, zda stimulace a státní finanční podpora nepředstavují průmyslové subvence, jež mohou v souladu s ustanovením WTO oprávnit obchodní partnery k přijetí protiopatření. Takové výdaje „by mohly poškodit obchodní a investiční zvyklosti v příštích letech,“ komentuje situaci Alberto Dumont, zástupce Argentiny ve WTO.
Bílý dům uvádí, že podobné obavy jsou přehnané. Jeden z vysoce postavených úředníků tvrdí, že stimulační výdaje Washingtonu „jsou v souladu s (našimi) závazky vyplývajícími z členství ve WTO“. Zaznívají však i názory, že státní finanční podpory, nejen ta americká, byly zformulovány bez ohledu na výsledný dopad na obchod. „Jde v první řadě o ochranu průmyslu v době ekonomické krize – s minimálním ohledem na obchodní pravidla,“ říká David Spooner, bývalý náměstek ministra obchodu v Bushově administrativě.
Znepokojená Kanada
Protekcionismus je pro globální ekonomiku špatnou zprávou. Celosvětový objem prodeje se letos dle odhadů propadne minimálně o šest procent. Šéf WTO Pascal Lamy i bývalý obchodní zmocněnec USA a nyní prezident Světové banky Robert B. Zoellick upozornili, že by se protekcionismus mohl vymknout kontrole. Je neoddiskutovatelné, že protekcionismus je na vzestupu. Výzkum, který WTO uskutečnila letos na jaře, identifikoval více než sto opatření omezujících volný obchod, jež přijalo 30 zemí během posledních šesti měsíců. „Za této situace hrozí přijímání odvetných opatření. To není v zájmu nikoho,“ řekl 6. června Zoellick novinářům.
Požadavek na přednostní nakupování amerického zboží – „Buy American“ – zahrnutý ve washingtonském stimulačním balíčku ve výši 787 miliard dolarů pouze nahrává dohadům. Navíc další a možná ještě početnější opatření teprve přijdou. Například zákon o klimatických změnách, jenž prošel sněmovním výborem, počítá s poskytnutím finanční podpory automobilkám, které budou vyrábět elektromobily. Jen pokud však budou vyvinuty a vyrobeny v USA. „Chceme zastavit šíření nákazy těchto opatření pro výhradní nakupování amerického zboží,“ uvedl Guy Saint-Jacques, druhý nejvyšší představitel Kanady ve Washingtonu. Kanada, která je nesmírně důležitým obchodním partnerem USA, je zjevně znepokojená. Třináct kanadských diplomatů 9. června zamířilo do Kongresu a předneslo obavy z opatření, jež mohou zamezit firmám sídlícím severně od americko-kanadské hranice přístup k projektům financovaným z amerického stimulačního plánu.
Washington, který napumpoval miliardy dolarů do neduživých bank a automobilek, může nyní obtížněji upřednostňovat americké firmy poškozené nefér subvencemi před zahraniční konkurencí. Jeden z nejostřejších sporů posledních let v oblasti subvencování se odehrává mezi výrobcem letadel Boeing, jenž čerpal státní pomoc, a jeho evropským konkurentem Airbusem. Spor řeší WTO a předběžné rozhodnutí by mělo být vyneseno v průběhu letošního léta. Boeing se domnívá, že dohady o nedávné státní finanční podpoře a stimulačních výdajích neovlivní právní spor zahájený před pěti lety. I kdyby WTO rozhodla ve prospěch Washingtonu, budou muset obě strany přiznat finanční ztrátu. Někteří specialisté na obchod se domnívají, že to nyní bude politicky obtížné. „Před pouhým rokem volaly Spojené státy americké po nových pravidlech pro subvencování průmyslu,“ říká H. Deen Kaplan, partner washingtonské právní kanceláře Hogan & Hartson specializující se na obchodní právo. „A nyní některé z kritizovaných subvencí poskytují.“
USA nejsou jedinou zemí, jež v těchto dnech štědře rozhazuje. Většina evropských vlád poskytla stimulační balíčky a finanční podporu na záchranu bank. Pomoc je v mnoha případech nastavená tak, aby státní milodary zůstaly doma. Kupříkladu Vídeň poskytla 140 miliard dolarů rakouským bankám tvrdě zasaženým ztrátami ve východní Evropě pod podmínkou, že nesmějí být použity na pomoc dceřiným společnostem za hranicemi Rakouska. Obdobně se zachovala Čína. Zavedla ustanovení, jež zamezují cizincům přístup k většině projektů hrazených z tamního stimulačního balíčku ve výši 586 miliard dolarů.
Obchodní bariéry celosvětově rostou – od zavedení časově náročných laboratorních testů importovaného zboží v Ázerbájdžánu až po paraguayský program akcentující nakupování místní produkce, který zvýhodňuje domácí společnosti při získávání státních zakázek v této jihoamerické zemi. „Na protekcionistických tendencích není nic překvapivého,“ říká Serhan Cevik, analytik londýnské pobočky Nomura International specializující se na rozvojové trhy. „V dobách krize politici s takovými opatřeními přicházejí.“
Popisek s. 26: Šéf WTO Pascal Lamy varoval před nebezpečím možného šíření protekcionismu
Graf s. 26:
Celosvětové obchodování
Globální obchod letos poprvé od roku 1982 poklesne
-6 0 4 8 12 16 Změna v procentech
Objem celosvětového exportu
1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 200ý 2009
Pramen: Světová banka
Copyrighted 2009 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Přeložila: Edita Jiráková
