Celé čtyři roky. Tak dlouhé čekání bývá obvykle spjato s olympiádou. Tentokrát si však na svoji oblíbenou akci museli stejně dlouho posečkat i pravidelní účastníci Farnborough Air Show, jednoho z největších leteckých veletrhů vůbec. Ten se koná každé druhé léto ,na střídačku‘ se show v Paříži. O tu poslední, jež byla naplánována na rok 2020, anglické město vinou pandemie přišlo, nyní už je ale vše opět ve starých kolejích a zdejší letiště pod náporem vystavované techniky doslova praská ve švech. Nechybí tu nejnovější širokotrupý Boeing B777X či nejmodernější stíhací letoun současnosti F-35 Lightning II vyvinutý firmou Lockheed Martin.
Plných je i všech pět hlavních hal. A v nich přirozeně nesmí chybět ani vystavovatelé z Česka, kteří sem letos přijeli v opravdu hojném počtu. Na oficiálním českém stánku, který vznikl za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu a jejž během pondělního dopoledne slavnostně otevřela velvyslankyně ČR ve Velké Británii Marie Chatardová, se mimo ostatních prezentují firmy Czech Airlines Technics, Jihlavan, Charvát AXL, Vrgineers či Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). V úvodních dnech veletrhu na sebe každopádně strhly pozornost jiné české firmy, a sice společnosti PBS Velká Bíteš a Aero Vodochody.
Prvně jmenovaná se ve Farnborough pochlubila hned dvěma zásadními novinkami. Představila zde pomocnou energetickou jednotku nové generace SAFIR 5K/G MI40 a značně modifikovaný proudový motor PBS TJ80-120, který je určen k pohonu bezpilotních prostředků a cvičných cílů.
„Jedná se o turbínový proudový motor s tahem 1200 newtonů, přičemž právě tento parametr je tím nejdůležitějším faktorem, který naše zákazníky zajímá. To proto, aby zkrátka a jednoduše mohli svůj bezpilotní letoun dopravit co nejrychleji na co největší vzdálenost,“ vysvětlil na místě redakci Euro.cz výkonný ředitel PBS GROUP Miloslav Kafka.
„Motor tedy musí být co nejlehčí a nejmenší, ale zároveň i co nejvýkonnější. Ten náš váží 12,8 kilogramu a máme ověřeno, že v této kategorii pohonných jednotek si vedeme co do poměru tahu k hmotnosti nejlépe ze všech,“ dodal.
Že se jeho tvrzení zakládá na pravdě, dosvědčuje zájem potenciálních zákazníků: „I díky náměstkovi ministryně obrany panu Danielu Blažkovci a paní velvyslankyni Chatardové se nám podařilo navázat kontakt s mnoha velmi zvučnými firmami. Proběhla tu jednání se společnostmi, jakými jsou americký Lockheed Martin či Bell, izraelský Elbit Systems a Rafael, Airbus, potažmo italský Leonardo a další přední letečtí výrobci.“
Směr USA
S neméně významnou novinkou, totiž sdělením, zamířilo na veletrh do Farnborough také Aero Vodochody. Tuzemský výrobce cvičných a vojenských letadel v uplynulých dnech úspěšně dokončil certifikaci svého nejmodernějšího stroje – letounu L-39NG. Díky tomuto milníku se Aeru formálně otevřelo nebe nad celou Evropou. Dosud má firma nasmlouvány dodávky do Vietnamu a Maďarska, kam by v příštím a přespříštím roce měla vyvézt vždy po dvanácti kusech letadel.
Společnost rovněž uzavřela memorandum s americkou firmou Patriots Global Training, od něhož si mimo jiné slibuje zahájení licencované produkce jejích nejnovějších cvičných letounů na území USA. Nepřímo tím tak navazuje na svoji dosavadní spolupráci s Patrioty, z níž díky speciálně vyvinuté kameře Shotover F1 Rush vzešly fascinující záběry leteckých soubojů, které byly použity v novém Top Gunu. Aby toho nebylo málo, dohodlo se v minulých dnech vedení Aera na kooperaci se firmou Draken Europe, a to v rámci projektu Red Air Aggressor Training Service. Společnost má za úkol cvičit britské bojové piloty, přičemž české stroje L-159E budou během těchto tréninkových misí zastávat roli potenciálního agresora.
Simulátor Vrgineers v jednom kole
Již od úvodních hodin veletrhu projevovali návštěvníci, respektive potenciální obchodní partneři vskutku velký zájem o headsety pro virtuální realitu (VR) od česko-americké společnosti Vrgineers. Ta do Farnborough přivezla své nejnovější brýle XTAL™ 3, jež se pyšní výjimečné širokým zorným polem zabírajícím 180 stupňů v horizontální rovině a devadesát v té vertikální a disponují rozlišením 8K.
Vrgineers vznikly v Praze v roce 2017, přičemž jejich původním cílem bylo vyvinout, respektive zdokonalit VR brýle tak, aby se díky nim mohli lidé procházet ulicemi hlavního města České republiky, ačkoliv by fyzicky seděli doma v obýváku. Brzy však vedení společnosti zjistilo, že čistě z obchodního hlediska bude lepší, když svoji pozornost přesune do docela jiného odvětví – odvětví vojenského letectví, konkrétně výcviku pilotů.
„Podařilo se nám objevit jakousi niku na trhu, neboť podobný simulátor s takto širokým zorným polem nikdo jiný aktuálně nevyrábí,“ poznamenal Business Development Manager společnosti Nicholas Hermansky. „Soustředíme se na letecký výcvik, protože jsme si uvědomili, že právě onen 180stupňový rozhled kolem sebe je pro piloty sedící v kokpitu stíhačky naprosto stěžejní. Dohlédne tak totiž na konce svých křídel, může vyhledávat nepřátelské letouny na obloze a má dokonalý přehled o celkové situaci,“ řekl a pokračoval: „Hned několik pilotů – byť ne vojenských – v naší společnosti ostatně pracuje, díky čemuž tak máme k dispozici řadu potřebných informací o tom, co tito lidé doopravdy potřebují.“
Na vývoji svého simulátoru spolupracovali Vrgineers přímo s Letectvem Spojených států a RAF. Už dávno ale neplatí, že by byly brýle určeny pouze a jen pro vojenský sektor. Ba naopak, v poslední době se o ně čím dál více zajímají i firmy působící v odvětví civilní letecké dopravy.
„Naše simulátory jsou vysoce konfigurovatelné. Samozřejmě záleží, jak moc věrohodné je zákazníci chtějí mít. Zda si vystačí jen se změnou virtuálního prostředí, nebo potřebují mít k dispozici i repliku kokpitu konkrétního letounu. V prvním případě trvá ,přesednutí‘ z jednoho letadla do druhého řádově minuty – v jednu chvíli tak může člověk letět v americké stíhačce F-16, vzápětí se ocitne na palubě helikoptéry a jindy zase v dopravním Boeingu. Pokud by chtěl rovnou i celou repliku kokpitu, i to umíme, ale v takovém případě je pochopitelně cena za kus už mnohonásobně vyšší a dosahuje desítek tisíc dolarů,“ nechal se Hermansky slyšet s tím, že v současnosti Vrgineers, jejichž loňský roční obrat činil 2,5 milionu eur, jednají hned s řadou leteckých dopravců a že v horizontu jednoho roku by s nimi firma mohla uzavřít i první kontrakty.
„Výhodou našeho řešení je, že ke svému využití nepotřebuje žádné velké prostory plné širokoúhlých obrazovek a další nezbytné techniky. Člověku stačí jen headset a kokpit. A může na něm trénovat, kdykoliv si zamane. Často lidem s trochou nadsázky říkám, že si simulátor mohou postavit třeba na pláži, neboť jim jen postačí mít někde vedle zdroj napájení. To je vše,“ doplnil.
Česko dokáže to, co jen málokterá země na světě
Vedle soukromých firem se na Mezinárodním aerosalonu ve Farnborough objevili rovněž zástupci již zmíněného VZLÚ. Ti sem zamířili zejména s vidinou navázání nových kontaktů, které by jednoho dne mohli přetavit v konkrétní zakázky.
„Našim obchodním partnerům můžeme nabídnout celou škálu služeb. Naše instituce se, jak už její název napovídá, zabývá zkušebnictvím a výzkumem v oblasti letectví a vesmíru. Čistě v rámci leteckého průmyslu provádíme testování v aerodynamických tunelech – disponujeme takovými, kde můžeme vyvinout rychlost až 2,1 machu –, statické a únavové zkoušky celých draků letadel, máme laboratoře na testování materiálů a technologií, zkušebnu leteckých motorů, realizujeme protipožární zkoušky, děláme různé druhy výpočtů, analýz, simulací či nedestruktivních testů a mnoho dalšího,“ vyjmenoval Petr Hůla, který je v rámci VZLÚ zodpovědný za Business Development.
Zajímavou novinkou, či snad lépe řečeno vizí, s níž se Ústav ve Fanborough pochlubil, je koncept jím vyvíjeného autonomního letounu s vertikálním startem a přistáním pojmenovaným MiYa. Vývoj letounu je součástí iniciativy Aviation 2030, cílem je vyvinout koncept ve vojenské i civilní verzi.
Dle Hůly má jít o čtyřmístný stroj, jenž bude schopen zastat roli městského aerotaxi: „Přesně taková je jedna z našich vizí. Letoun bude poháněný čtyřmi elektromotory a bude schopen vzlétnout i přistát například na střeše budovy. V civilní verze bude sloužit k přepravě osob, v té vojenské pak například k záchranným operacím.“
Podobné létající zařízení ve vitríně tuzemského leteckého průmyslu zatím chybí (třebaže společnost Zuri zakladatele Michala Illicha svůj program létajícího taxi dotáhla již do fáze zhotoveného prototypu, který má úspěšně za sebou i první letové zkoušky). Jinak je ale jeho portfolio de facto kompletní. Vyvíjí a vyrábí se zde totiž vše, nač jen člověk vzpomene – od brzd a hydraulických komponent přes podvozkové nohy až po kompletní letouny. A to jak ty ultralehké, tak větší dopravní nebo cvičné vojenské.
„Česko je jednou z devíti zemí světa, která si dokázala udržet vývoj i výrobu celého portfolia leteckých produktů jak pro civilní, tak vojenské využití,“ potvrdila redakci Chatardová. „Fakt, že u nás dokážeme spojit dlouholetou tradici s inovacemi, je něčím, co zde na veletrhu rezonuje.“
„Z celkového vývozu českých leteckých technologií směřuje do Spojeného království zhruba 13 procent, což rozhodně není špatné, ba naopak. V absolutních číslech se jedná o částku 2,8 z celkových 21,9 miliardy korun. Náš letecký sektor tady má rozhodně velký potenciál,“ uzavřela velvyslankyně České republiky ve Velké Británii.
