Ředitelem se stal muž, který dosud pracoval pro konkurenci
Do akciové společnosti Čepro, která je klíčovým článkem domácí distribuce pohonných hmot, nastoupil od 1. července nový generální ředitel. Jeho předchozí práce pro největšího konkurenta tuzemské výroby, slovenskou rafinérii Slovnaft vzbuzuje kontroverzní názory.
Podle představenstva Čepra i podle Fondu národního majetku, který je ve firmě stoprocentním vlastníkem, je vše v pořádku. Zdeněk Sedmík vyhrál konkurs a na místo byl jmenován na základě tajného hlasování. Z hlediska zájmů jediného do mácího výrobce, holdingu Unipetrol, který dosud usiloval o to, aby bylo Čepro zařazeno pod jeho křídla a aby s tímto podnikem získal pod kontrolu i přepravu pohonných hmot, je to však krok opačným směrem. Například bývalý šéf Unipetrolu Miroslav Téra upozorňuje, že Slovnaft má do Čepra jednodušší přístup než Česká rafinérská do obdobné sítě produktovodů na Slovensku a že je pro domácí výrobu velkým ohrožením.
Kdo tahá za nitky?
V českých zemích se už slovenská produkce podílí na prodeji pohonných hmot jednou pětinou a nyní, po ukončení modernizace bratislavské rafinérie, si chce Slovnaft toto postavení dále zlepšit. Přesto Unipetrol, který je mateřskou společností České rafinérské, proti Sedmíkovu jmenování oficiálně nijak neprotestuje. „Jsme přesvědčeni, že se tyto změny stanou základem pro konstruktivní vztahy obou společností, uvedl mluvčí holdingu Tomáš Zikmund.
Téru toto vyjádření nepřekvapuje. Za jmenováním Sedmíka totiž vidí Andreje Babiše, tedy představitele stejné lobbistické skupiny, která letos na začátku roku s pomocí ministra financí Iva Svobody obsadila klíčové posty Unipetrolu (EURO 5/1999).
Andrej Babiš, který je šéfem skupiny Agrofert a v petrochemickém byznysu se pohyboval už před listopadem jako pracovník slovenského podniku zahraničního obchodu Petrimex, však tyto spekulace tvrdě odmítá. „Vůbec nevím, kdo to je, uvedl k nové mu řediteli Čepra. Agrofert se podle něj o ropný byznys nezajímá. „Nejsou to naše komodity a s benzinem ani s motorovou naftou jsme nikdy neobchodovali, řekl.
Rovněž Sedmík spojení přes Andreje Babiše odmítá. „Osobně se s ním neznám a nikdy jsem se s ním ani nesetkal, řekl. Nicméně podle informací týdeníku EURO přesto o Sedmíkově jmenování rozhodlo hlavně přání šéfa Fondu národního majetku, ministra financí Iva Svobody.
Česká rafinérská bez obav.
Do konkursu na ředitele Čepra se přihlásilo celkem 110 zájemců. Představenstvo pak vybralo dvanáct uchazečů, kteří prošli pohovory a psychologickými testy. Předseda představenstva Jiří Hartmann proto považuje možnost, že b y bylo hlasování ovlivněno lobbistickými zájmy, za absurdní. „Bylo to tajné hlasování, kterého se zúčastnili všichni členové představenstva. Většina z nich ovšem zastupuje Fond národního majetku, v němž má ministr financí rozhodující slovo.
Ředitel Sedmík svůj vstup do Čepra za střet zájmů nepovažuje. Pro Slovnaft sice v posledních třech letech pracoval, jeho firma Deimos provozovala pod značkou slovenského výrobce čtyři čerpací stanice a jednu další měla v nájmu, z fir my však před nástupem do Čepra odešel. „Nevím, jaký by to mohl být střet zájmů, říká Sedmík, „branže prodeje pohonných hmot je natolik úzká, že se lidé, kteří v ní pracují, a mají tak nějaké zkušenosti, musí nutně potkávat.
Česká rafinérská věří, že se jí změny v Čepru nijak nedotknou. „Jsme významnými zákazníky a podnik pro nás zajišťuje nejen distribuci, ale i skladování hotových ropných produktů. Žádný podnikatelský subjekt by neměl mít zájem, aby ztratil takového zákazníka, který je navíc solventní a nemá problémy s platbami, uvádí mluvčí firmy Jaroslav Růžek. Garancí nestranného přístupu Čepra k jedinému d omácímu výrobci pohonných hmot by podle něj mělo být i to, že je tento přepravce stoprocentně ve vlastnictví státu.
Odložená privatizace.
Původní plány na připojení Čepra k Unipetrolu, se kterými si pohrávalo jak bývalé, tak zpočátku i nynější vedení Unipetrolu, vzaly za své už na jaře tohoto roku. V návrhu energetické politiky, který tehdy předložil ka binetu ministr průmyslu Miroslav Grégr, byl pro tento distribuční podnik stanoven jiný scénář. Také podle verze, kterou nakonec vláda minulý měsíc schválila, se zatím Čepro privatizovat nebude a i nadále zůstane výhradně ve státních rukou (sto proce nt akcií ve FNM).
Jak ministr Grégr, tak i kabinet měl pro toto rozhodnutí pádné důvody. Čepro je strategickou firmou nejen proto, že se jejími produktovody přepravuje významný podíl pohonných hmot, ale také proto, že v zásobnících skladuje povinné hmotné rezer vy těchto produktů. Tyto státní hmotné rezervy navíc musí Česká republika v příštích letech zvýšit o polovinu. Podle podmínek Evropské unie by měly před vstupem České republiky dosáhnout objemu, který představuje zhruba devadesátidenní spotřebu . Jak péče o zvýšený objem státních zásob, tak (po vstupu země do NATO) i možnost zakázek od Severoatlantické aliance navíc představuje pro budoucí hospodaření Čepra lepší než dosavadní perspektivu.
Vyklizené pozice?
Výsadní postavení Čepra, které disponuje sedmnácti sklady propojenými 1110 kilometry potrubí, jimiž lze po celé republice přepravovat ropné produkty, nebylo na dosavadních výsledcích tohoto podniku příliš vidět. Loňský rok firma ukončil a více než půlmiliardovou ztrátou a rok předtím vykázala při téměř dvacetimiliardovém obratu jen pětimilionový zisk. A jestliže se ještě v roce 1996 podílela na prodeji pohonných hmot z jedné čtvrtiny, vloni už to bylo u benzinů jen dvanáct a u motorové nafty třináct procent z celkové domácí spotřeby.
K loňskému propadu prodeje, který se projevil téměř šedesátiprocentním snížením tržeb, ovšem lvím podílem přispěla nová smlouva s Českou rafinérskou. Zatímco dříve Čepro její výrobky prodávalo, nyní je pouze přepravuje.
Stát si nepohlídal ani jiné záležitosti. Předchozí ředitel podniku Karel Friedrich a dva bývalí zaměstnanci nyní čelí trestnímu oznámení v souvislosti s půjčkami ve výši téměř jedenácti milionů korun. Účetní podniku je poskytla pěti soukr omým firmám s pětiprocentním úrokem už v roce 1997.
Akciová společnost Čepro vznikla v lednu 1994 z bývalého státního podniku Benzina. Už předtím se ovšem rozdělila původní jednotná československá síť produktovodů. Zatímco české Čepro (název vznikl ze zkratky České produktovody a ropovody) má do své sítě vstupy z rafinérií České rafinérské (v Litvínově a Kralupech) a ze Slovnaftu, pro vývoz na Slovensko toto propojení nefunguje. Výrobu, přepravu i distribuci benzinů a motorové nafty tam dosud kontroluje Slovnaft.
Čepro bylo budováno pro potřeby celého RVHP a nyní využívá své skladovací kapacity i přepravní cesty na minimum. Nový ředitel nicméně věří, že se jejich využití zvýší a že se podnik vrátí alespoň k výsledkům minulých let. „Musíme se snažit snížit náklady tak, abychom mohli nabídnout lepší cenu jak pro přepravu, tak i pro skladování, říká.
Prodejcům benzinů se dnes vyplatí dojet si pro pohonné hmoty s cisternou přímo do rafinérie vzdálené i dvě stovky kilometrů. Zahraniční výrobci přitom běžně uvádějí, že se zásobování cisternami vyplatí maximálně v okruhu do padesáti kilom etrů od rafinérie. Tato vzdálenost je ideální i pro Čepro. Jeho výdejní sklady a obchodní místa byly původně po celé republice budovány tak, aby dokázaly místní pumpy zásobovat právě v tomto okruhu. „Pokud nenabídneme lepší podmínky než au todopravci, těžko se však k bývalým objemům prodeje vrátíme, upozorňuje však Sedmík.
Zhoršené výsledky firma v minulosti obvykle zdůvodňovala krádežemi pohonných hmot. Vloni se však situace výrazně zlepšila. Jestliže ještě v roce 1997 přišlo Čepro kvůli organizovaným krádežím z produktovodní sítě a následným nákladům na odstranění ekologických škod o 84 milionů korun, v minulém roce se tyto výdaje pohybovaly kolem čtrnácti milionů korun. Díky opatřením, které firma přijala ve spolupráci s policií, se jí rovněž podařilo tyto škody vloni poprvé pojistit . Čepro nyní zaměstnává 1200 pracovníků a zatím není jasné, zda se jich plánovaná úsporná opatření dotknou. Podle ředitele Sedmíka je nutné nejprve připravit koncepci podniku a zvážit, zda se firma zbaví některých skladů. Pokud se jí však podaří postupně dosáhnout prodeje roku 1997 a zvýšit výnosy ze skladování na přijatelnou úroveň, nebudou změny v počtu pracovníků nijak výrazné.
