Srovnáním a posouzením nabídky služeb a produktů českých bank se začal zabývat nový internetový server www.vstricnabanka.cz. Cílem nového projektu je podat odborné a nezávislé informace o stavu a kvalitě nabídky retailových bank.
„Klienti českých bank platí nejvyšší bankovní poplatky ve střední Evropě“, říká Patrik Nacher.
Autor: Jan Třeštík
Podnikatelé si zejména dnes, v době hospodářské krize, čím dál častěji stěžují, že banky odmítají poskytovat provozní úvěry. „Není divu. Klienti českých bank platí nejvyšší bankovní poplatky ve střední Evropě. Je dokázáno, že s růstem poplatků se snižují výnosy z úvěrů. Banky nemají snahu půjčovat, když mají jisté peníze z poplatků,“ vysvětluje provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com a organizátor projektu Vstřícná banka Patrik Nacher. To je zřejmě jeden z důvodů, proč se banky nemusejí pouštět do rizikových úvěrů.
Miliardové zisky z poplatků
Banky v Česku nezasáhla finanční krize, jak dokazují jejich hospodářské výsledky. Česká spořitelna vloni vytvořila zisk ve výši 12 miliard korun, což bylo o 6 procent více než předchozí rok. Zisk Komerční banky překročil hranici 11 miliard korun, což bylo o 16,4 procenta více než v roce 2008. Většina bank dosáhla vysokých zisků zejména kvůli přemrštěným poplatkům, které jejich klienti platí za vedení účtů a s tím spojené služby. Přes složitou ekonomickou situaci dokázaly na poplatcích vybrat vloni kolem 47 miliard korun, což je o dvě stě až tři sta milionů korun více než v roce předcházejícím. Za jeden den si tak podle Nachera vyberou na poplatcích téměř 100 milionů korun. Největší díl z tuzemského bankovního trhu si rozdělily ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka.
I politici kritizují fakt, že bankovní účet je v Česku ve srovnání se zahraničím drahý. „Nevím, proč by měly banky v Česku vybírat vyšší poplatky než v zahraničí,“ říká předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. I pro ČSSD je nepřijatelné, aby v době hospodářské krize klesaly příjmy domácností a snižovala se životní úroveň lidí, a na druhou stranu nejbohatší firmy zvyšovaly ceny služeb. „Například měsíční bankovní poplatky v roce 2009 činily v Česku průměrně 188 korun, přitom v eurozóně to bylo 158 korun. Tomu odpovídají i rostoucí zisky bank,“ konstatuje předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek.
Změnit banku je dnes jednodušší
Je možné situaci, která kromě bank nikomu nevyhovuje, vůbec změnit? Nepomohlo ani konkurenční prostředí, v České republice v současné době působí 39 bank. Ale klienti jsou podle Patrika Nachera často pohodlní, i když nejsou spokojeni se svou bankou, nepřejdou k jiné, která by jim nabídla lepší služby, přestože změna banky je dnes mnohem jednodušší než dřív. Současně však uznává, že někteří klienti nemají čas nebo možnost si porovnávat jednotlivé sazebníky bank. Znemožňuje jim to například i skutečnost, že stejné operace nazývají banky různě, nebo poplatky skryjí do balíčků služeb. Proto na serveru Bankovní poplatky zavedli kalkulačku, která nabízí výpočet a porovnání jednotlivých bank na základě individuální poptávky bankovních klientů. Do budoucna připravují i kalkulátor pro podnikatelské účty, v němž klienti najdou například i zahraniční transakce.
Na serveru Bankovní poplatky mohou lidé také už pět let hlasovat v anketě o nejabsurdnější bankovní poplatek. Letošním suverénním vítězem byl vklad na přepážce na vlastní účet. „Tento poplatek patří do řady těch, které klienti dlouhodobě kritizují – bankovní poplatky za příjem peněz na účet, a to jakýmkoliv kanálem. Klienty irituje, pokud se jedná o operaci příjmu peněz na vlastní účet,“ vysvětluje Nacher. V minulých letech vyhrály poplatek za příchozí platbu, za výběr z bankomatu vlastní banky, vedení běžného účtu a poplatek za nadměrný vklad. Přesto si je některé banky stále ještě účtují.
**Cílem je vstřícná banka
Zatím na trhu chyběly komplexní informace pro klienty bank, veřejnost, podnikatele, ale i pro samotné banky. Nový projekt Vstřícná banka je proto zaměřen především na přínosy bankovním klientům. „Jeho výsledky mají dát klientům komplexní a důležité informace o našich bankách, které dosud nikde nenašli. Klienty také chceme touto formou vzdělávat a zvyšovat jejich zájem o bankovní problematiku,“ vysvětluje Nacher, proč tento projekt vznikl. Jeho generálním partnerem je finančně-poradenská společnost OVB Allfinanz. „Dlouhodobě se snažíme napomáhat ke zlepšení kvality prostředí, v němž podnikáme. A lepší bankovní služby, to je to, co my, ale hlavně naši klienti potřebujeme,“ uvádí člen představenstva OVB Allfinanz Michal Knapp.
Nad hodnocením bank převzali záštitu Hospodářská komora ČR a Finanční arbitr ČR. Partnery jsou Bankovní institut vysoká škola a Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR. Kvalitu bank, které jsou do projektu zařazeny, bude hodnotit veřejnost i odborná porota složená z finančních odborníků, kteří nejsou zaměstnanci ani spolupracovníky žádné z hodnocených institucí. „Nebudeme hodnotit jednotlivé produkty, ale banku jako takovou,“ vysvětluje jeden z porotců – Otakar Schlossberger ze společnosti Akcenta.
Výsledky se budou vyhlašovat každé čtvrtletí. Všechny banky obdrží na základě vyhodnocení všech tří kategorií určitý rating v procentech. Projektu se účastní celkem 12 bank, které splnily závazné podmínky účasti. Jsou jimi Citibank, Česká spořitelna, ČSOB, GE Money Bank, Komerční banka, mBank, LBBW Bank, Oberbank, Poštovní spořitelna, Raiffeisenbank, UniCredit Bank a Volksbank CZ. „Projekt je to zajímavý, určitě jej budeme sledovat. První výsledky hodnocení budou v dubnu, takže jej ještě nemůžeme komentovat. Ale určitě se srovnání nebojíme,“ říká mluvčí Če
ské spořitelny Kristýna Havligerová.
Hodnocení se mohly zúčastnit banky komerční, retailové, s celostátní působností a se základní nabídkou bankovních služeb. Do budoucna bude možné zvýšit počet hodnocených bank i o další finanční ústavy nebo rozšířit projekt o novou kategorii – Vstřícná banka byznys, která se zaměří na služby podnikatelům.
