Menu Zavřít

Nový trend v českém maloobchodu: dost bylo obalů

22. 5. 2019
Autor: Archiv MF

České obchody se začínají zaměřovat na prodej bez obalů. Od malých obchodů přes řetězce až po internetové e-shopy.

Obaly představují jeden z největších problémů současného životního prostředí. Na celkovém množství odpadů, které produkují domácnosti, se obaly z nejrůznějších výrobků podílejí zhruba z 80 procent. Přitom celkový podíl plastů na produkovaném množství odpadu dosahuje 60 až 80 procent.

Plasty poté plní odpadkové koše, skládky i oceány. Dlouhodobým řešením není ani recyklace. Ta obvykle umožňuje použít surovinu jen jednou a pak se stejný problém vrací znovu.

Tuzemské obchody proto stále více přecházejí na prodej bez zbytečných obalů. Jako první s prosazováním tohoto přístupu začala v roce 2013 pražská prodejna Bezobalu v Bělehradské ulici, kterou založila stejnojmenná nezisková organizace.

Prošlapávání cesty

„Tato prodejna zůstane už asi navždy výjimečná. Svým umístěním a tím, že se jedná o obslužnou prodejnu, získává spíše komunitní punc. To podporuje i existence minizahrádky a veřejný kompostér, o který tu pečujeme,“ říká Veronika Nováčková, ředitelka neziskové organizace Bezobalu.

Na začátku zakladatelé Bezobalu neměli žádné podnikatelské zázemí. „Bylo to prošlapávání a získávání nových zkušeností na zcela neprobádaném území České republiky. Naštěstí bylo kde se v zahraničí inspirovat a kde získat podpůrné konzultace pro startupy,“ vzpomíná Veronika Nováčková.

Chodíte nakupovat s vlastními taškami?

Protože zakladatelé prvního obchodu věděli, že jedna prodejna situaci v Česku nezmění, založili později prostřednictvím dceřiné společnosti Nekonzum v Praze další dvě prodejny na Hradčanské a na Floře na Vinohradech.

Především ale začali se vzděláváním dalších zájemců o tuto oblast. „Jen v minulém roce jsme proškolili 43 účastníků. Je nad naše možnosti sledovat, kolik zájemců nakonec opravdu otevřelo, ale nyní je tu bezobalových prodejen přes šedesát, možná už k sedmdesáti,“ konstatuje Veronika Nováčková.

Nástup řetězců

Prodávat zboží bez obalu přitom přestává být doménou nadšenců. Kvůli rostoucímu povědomí o škodlivosti obalů se této oblasti začínají věnovat i nadnárodní řetězce. Jenže donedávna neměli k dispozici odpovídající technologii.


Nejzelenější obaly: jihoasijské supermarkety nahrazují plasty banánovými listy


Před časem na ní proto začal pracovat český startup Miwa. Je zkratkou anglického spojení minimum waste (minimalizace odpadu). Nestojí za ním žádný ekologický aktivista, ale podnikatel Petr Báča, který se přes dvacet let zabýval vývojem produktových obalů pro velké značky.

Poté, co se mu narodily dvě dcery, začal hledat cesty, jak své podnikání posunout k větší odpovědnosti vůči životnímu prostředí, a přešel na řešení jménem „precyklace“. Tedy přístup, který snižuje objem odpadu tím, že se po něm sníží poptávka. Petr Báča tak došel k přesvědčení, že nejlepší produktový obal je… žádný obal. Dal dohromady mezinárodní tým profesionálů z různých oblastí a do vývoje takzvané precyklační technologie, která zajistí bezodpadovou cestu zboží od výrobce až k zákazníkovi, investoval v první fázi téměř 26 milionů korun.

Co je to precyklace
Precyklace je technika redukce odpadu předcházením jeho vzniku. Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) jde o vhodnou metodu nakládání s odpady, neboť omezuje objem vytvářeného odpadu přímo u zdroje. Precyklaci lze charakterizovat také jako rozhodovací proces, neboť spotřebitel provádí při výběru mezi výrobky informované rozhodnutí o míře odpadu, který bude zvolením daného výrobku vyprodukován. U výrobků tak lze posuzovat, zda je znovupoužitelný, odolný či opravitelný, zda je vyroben z obnovitelných, či neobnovitelných surovin a zda není zabalen ve zbytečně mnoha obalech.

Cílem technologie je změnit návyky distributorů, prodejců i zákazníků a snížit celosvětové množství odpadu na minimum. „Když jsem začal myšlenku Miwa rozvíjet, první rok jsem základní obrysy systému vymýšlel sám, pak jsem začal postupně oslovovat odborníky na jednotlivé oblasti systému, ať už šlo o technologie, IT, nebo retailové řešení. Podařilo se mi postavit velmi kvalifikovaný mezinárodní tým, který zformoval systém do dnešní podoby a připravil technologii Miwa pro vstup na trh,“ vzpomíná Báča.

Systém minimalizuje vznik obalového a transportního odpadu v celém dodavatelském řetězci vytvořením uceleného obchodního modelu, který zajišťuje dopravu zboží v opakovaně použitelných transportních kapslích.


Trash Hero: Každý kousek sebraného odpadu se počítá


„Systém Miwa vnímám jako přirozený vývoj v obalové branži, který vychází vstříc požadavku firem i spotřebitelů po udržitelném způsobu podnikání. Roli značky, identity a designu považuji i nadále za nezastupitelnou, jen se z jednorázových obalů přesouvá přímo na místo prodeje a z velké části také do online prostoru,“ doplňuje Báča.

Místo obalu kapsle

Nakupování s technologií Miwa je podle Báči inovativní a ekologické. Opakovatelně použitelné kapsle se přepraví do obchodů, kde budou umístěny na prodejní ploše do speciálních skladově-výdejových stojanů. Ty umožňují zboží z kapslí v libovolném množství dávkovat do různých typů obalů podle preference nakupujícího. Po vyprázdnění se pak kapsle vrací zpět k výrobci k novému plnění.

V prodejně si zákazník bude vybírat zboží pomocí mobilní aplikace nebo skeneru z prezentačního displeje, které po informační a estetické stránce nahradí současné obaly a také ukážou reálný vzorek zboží.

Naskenováním kódu zákazník získá přístup ke všem potřebným informacím o zboží, jeho původu, vlastnostech a použití. Zároveň může zvolit přesné množství, které potřebuje. Ale i obal, do kterého chce zboží zabalit. Systém počítá s využitím vratných obalů, vlastních nádob nebo obalů z ekologicky šetrného materiálu.


Německo přestalo vyvážet plasty do Asie, chce to nařídit i ostatním


Pokud bude zákazník chtít, může svůj nákup z aplikace hned zaplatit, a vyhnout se tak frontám u pokladen i vykládání zboží na pás.

Za svůj projekt získali autoři na podzim 2017 mezinárodní ocenění nazvané New Plastics Economy Innovation Prize. S oceněním je spojená výhra 200 tisíc dolarů, tedy asi 4,4 milionu korun. Odborná porota projekt vybrala z 600 soutěžních návrhů a zařadila jej mezi tři nejlepší projekty na poli celosvětového řešení likvidace plastových obalů. V porotě zasedli zástupci předních korporátních společností jako Google, Nike, Unilever nebo PepsiCo.

Internet nechce zůstat pozadu

Omezit obaly se snaží také e-shopy. Protože kvůli přepravě se většinou obalům úplně nevyhnou, snaží se vyloučit alespoň ty plastové. Například internetový obchod Košík.cz začal pracovat na úplném vyloučení plastových obalů ze svého provozu. V současnosti umožňuje objednávat ze 60 druhů sypkých surovin na váhu do recyklovaných sáčků.

Na váhu a bez obalu je možné koupit například luštěniny, rýži, mouku, sušené ovoce, oříšky, vločky nebo těstoviny. Nabídka se bude postupně navyšovat na základě zákaznických požadavků. „Kdo jiný než e-shopy s potravinami by měl otevřít diskusi o bezobalové budoucnosti. Zákazníky díky pohodlnému doručení nákupu až domů nelimituje objem ani váha nákupu. Když vidím, jaké oblibě se u nás těší skleněné zálohované obaly u nápojů, jsem přesvědčen, že tlak na postupné rozšiřování plně bezobalové nabídky má smysl,“ myslí si Tomáš Jeřábek, šéf obchodu Košík.cz.

Nákup není nijak složitý. V e-shopu stačí zadat požadované množství, suroviny na váhu pak s dalšími položkami dorazí v jednodruhovém papírovém sáčku s polepkou splňujícím ekologickou FSC certifikaci. Sáček může posloužit ke skladování potraviny, prázdné obaly pak při dalším nákupu vyzvedne kurýr a Košík zajistí jejich recyklaci. Touto cestou plánuje v budoucnu ušetřit desítky procent plastového odpadu každý den.

bitcoin_skoleni

Článek vyšel v magazínu Profit

Čtěte také:

Na dně Mariánského příkopu je plastový odpad, zjistil výzkumník. Našel i nové druhu živočichů

Boj o nový odpadkový zákon: ministerstvo si znepřátelilo ekology i průmyslníky

Den boje proti plastům: Češi odpad třídí zodpovědně, často ale zbytečně

5 zemí, které svým počínáním zachraňují planetu

Další terč pro aktivisty? Vsetínská teplárna chce postavit nejmenší spalovnu odpadů v Česku

  • Našli jste v článku chybu?