Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku, která jako obrovský akumulátor energie pomáhá stabilizovat českou elektrárenskou soustavu, nyní díky jedenáctimilionové investici sehraje důležitou roli také v případě přerušení dodávek elektrické energie na rozsáhlém území - tzv. blackoutu. Letos totiž získala speciální certifikaci na to, aby při blackoutu mohla obnovit napětí v přenosové soustavě, přičemž jejím úkolem bude „nastartovat“ tepelnou Elektrárnu Chvaletice.
O možnosti, aby elektrárna Dlouhé stráně poskytovala službu black start, odborníci podle mluvčího Skupiny ČEZ Vladislava Sobola uvažovali už dříve. V letech 2001 až 2004 zpracovali na toto téma několik studií a provedli také zkoušku, která ovšem tehdy neměla očekávané výsledky. Podruhé přišel black start na řadu při přípravě loňských investičních akcí, díky kterým byly v elektrárně Dlouhé Stráně provedeny potřebné úpravy řídícího systému a elektrických ochran.
ČEZ poté ve spolupráci se společností ČEPS a Elektrárnou Chvaletice připravil novou studii, zda lze v případě blackoutu využít vodní elektrárnu Dlouhé stráně. „Studie potvrdila, že na 172 kilometrů dlouhém vedení mezi Dlouhými stráněmi a Chvaleticemi je možný vznik ferorezonance a samobuzení,“ popsal studii ředitel Vodních elektráren ČEZ Petr Maralík, podle kterého se teoretické výpočty následně potvrdily i při praktické zkoušce.
Elektrárenská rajčátka z Tušimic. Exmanažer ČEZ buduje skleníky na pozemcích bývalých elektráren
Celý proces „startu ze tmy“ by v případě potřeby zahájil dieselový agregát instalovaný v kotelně Dlouhých strání. Tento záložní zdroj elektrické energie, který lze nastartovat automaticky dálkovým povelem, by v případě rozsáhlého výpadku dodávek elektřiny umožnil spuštění vody z horní nádrže Dlouhých strání, následné roztočení jedné z turbín vodní elektrárny a postupné nabuzení linky bez napětí, která vede přes rozvodnu v Krasíkově až do Elektrárny Chvaletice. Celý proces podání napětí z Dlouhých strání až do Chvaletic podle Sobola zabere méně než půl hodiny.
Nejrozsáhlejší blackout v dějinách podle Sobola postihl v roce 2012 Indii, kde bylo dva dny bez dodávek elektřiny více než 600 milionů obyvatel. Letos v létě rozsáhlý blackout zasáhl Argentinu a Uruguayi. Bez proudu tam bylo zhruba 48 milionů lidí. Podle argentinských úřadů kolaps zřejmě způsobily bouře na pobřeží, které zastavily přenos proudu dálkovým vedením, což pak způsobilo automatické vypnutí celé přenosové soustavy.
„Česko zatím skutečný blackout nepoznalo, přesto se na tuto hrozbu systematicky připravuje. Službu black start mohou kromě Dlouhých strání poskytnout také vodní elektrárny Dalešice, Kamýk s Orlíkem, Lipno nebo Hněvkovice,“ uvedl Sobol. Podle mluvčí provozovatele přenosové soustavy ČEPS Hany Klímové může být příčin vzniku blackoutu několik a nikdy jej nelze zcela vyloučit. „Obecně se dá říci, že k obřímu výpadku elektřiny může dojít v situaci, kdy je soustava provozována na hranici svých možností,“ řekla.
Přečtěte si komentář: Strašení nedostatkem elektřiny 2.0
