Nový vlastník společnosti NWR, skupina Ad Hoc Group, navrhuje, aby záchranu její dceřinné firmy OKD spolufinancoval stát. Skupina navrhuje řešení, které ušetří minimálně polovinu z 33 miliard korun, které by stála neřízená insolvence OKD. Součástí dohody by mělo být uzavření dolu Paskov. Plán restrukturalizace předložila společnost ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO) a ministrovi průmyslu Janu Mládkovi (ČSSD).
Předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Jan Sábel řekl, že podle jeho informací, které ale nejsou podložené, dluží OKD svému majiteli NWR deset miliard korun.
Babiš dnes dopoledne řekl, že mezi varianty řešení situace OKD patří odkoupení dluhů a akcií mateřské společnosti NWR státem nebo teoreticky i společná firma či jiná participace mezi oběma stranami.
Odpoledne po zasedání vlády Babiš označil za nejlepší variantu „funkční OKD v konkursu, kdy věřitelé a vlastníci nedostanou vůbec nic a odejdou a už nikdy se nevrátí a zruší se všechny nevýhodné smlouvy pro OKD“. „Doporučil bych variantu, aby se firma očistila od všech svých závazků a dlouhodobých smluv, které pravděpodobně nejsou výhodné,“ řekl. Tato varianta je podle něj nejlepší za podmínky, že firma bude fungovat dál.
Mládek pak dnes na Twitteru uvedl, že návrh na prodej sta procent akcií OKD předložil AHG už minulý čtvrtek.
Návrh prodeje 100% akcií OKD a většiny pohledávek Ad Hoc Group vůči OKD/NWR jsem navrhl AHG již minulý čtvrtek. Skupina odmítla sdělit sumu
— Jan Mládek (@jan_mladek) April 7, 2016
Skupina podle něj odmítla sdělit sumu, za kterou by OKD a Česko opustila. Ministr průmyslu přitom dříve několikrát zopakoval, že vláda je připravena se podílet na opatřeních na pomoc propouštěným horníkům, neplánuje ale veřejnou podporu pro OKD. Babiš spolu s Mládkem dnes informoval o aktuální situaci v OKD a možnostech řešení na zasedání vlády další ministry. Žádný konkrétní výstup však vláda nepřijala.
„Doporučil bych variantu, aby se firma očistila od všech svých závazků a dlouhodobých smluv, které pravděpodobně nejsou výhodné,“ řekl dnes Babiš. Tato varianta je podle něj nejlepší za podmínky, že firma bude funkční a bude fungovat dál.
Na začátku března odhadli analytici současnou tržní hodnotu NWR kolem 500 milionů korun. Proti roku 2008, kdy se začala obchodovat na pražské a londýnské burze, jde o zanedbatelnou částku. Například analytik Fio banky Jan Raška uvedl, že akcie NWR vstupovala v roce 2008 na burzu za cenu 425 korun, což tehdy oceňovalo společnost na zhruba 110 miliard korun. Nyní se akcie NWR prodávají kolem 15 haléřů za kus.
Dlouhodobý vývoj akcií NWR Zdroj: euroinvestor.com
„Neznám podrobnosti, ale zdá se, že se vláda ubírá směrem, který v lednu navrhla a stále prosazuje krajská tripartita. Jedině kompromis a dohoda všech stran může minimalizovat negativní dopady problémů OKD a NWR na region i státní pokladnu,“ řekl k tomu vládní zmocněnec Jiří Cienciala.
„Mám informace, že OKD dluží NWR deset miliard korun. Nejsou to podložené informace, ale mám to od lidí, kteří se kolem toho pohybovali,“ řekl odborový předák Sábel. Společnost OKD je podle něj de facto bezcenná. „Ten, kdo bude mít OKD, tak bude muset investovat minimálně deset miliard korun na zavírání dolů a na sociální programy,“ řekl odborový předák.
„Odbory proto podporují variantu, aby se OKD vrátilo státu, ale spíše přes NWR. Protože jestliže OKD dluží peníze NWR, tak samozřejmě nikdo si OKD nebude chtít vzít s těmi dluhy a závazky,“ řekl Sábel.
Přečtěte si: OKD: většina odcházejících zaměstnanců přistoupí na dohodu
„Řízená insolvence NWR je jediným rozumným řešením pro firmu i pro stát,“ řekl analytik společnosti Colosseum František Bostl. Vzhledem k vývoji na světovém komoditním trhu nelze očekávat, že se podnikatelské prostředí pro těžaře uhlí v dohledné době zlepší. Jednání o budoucnosti NWR podle něj nyní naberou jasný směr a do léta by mohla být uskutečnitelná dohoda na stole. „NWR je odstrašujícím příkladem, jak nemá stát řešit problematiku krachu důležitých firem,“ dodal.
Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík řekl, že odbory od počátku chtějí, aby firma dál fungovala za účasti státu. „My jsme preferovali variantu pod plnou kontrolou státu. Jakékoli řešení, které napomůže zaměstnání lidí, ať je to kombinace, vítáme. Hlavně, že se jedná, hlavně, že budou mít lidé práci,“ řekl.
Žádost o pomoc
Premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) a vládě poslal dopis, ve kterém je požádal o účinnou a rychlou pomoc při řešení sociálních dopadů na zaměstnance. „Situace v OKD začíná být kritická. Podle dostupných informací budeme mít obrovské problémy se zajištěním financí,“ řekl Pytlík.
Situace ve firmě se podle něj zhoršila nejvíce na Dole Paskov. „Razantní snížení ražeb v tomto dole je neodvratným signálem ukončení těžby,“ uvedl Pytlík. Hospodářské noviny dnes upozornily na studii, kterou si AHG nechala zpracovat od poradenské firmy Deloitte. Podle ní by v případě krachu OKD dopady na státní rozpočet činily v příštích šesti letech 33 miliard korun.
Podle podnikatele Petra Pauknera, ředitele společnosti Carbounion Bohemia, která mimo jiné obchoduje s uhlím, je zmíněná hodnota „střelbou“. „Jde o ukvapený, rychlý a nedostatečně odborný odhad,“ řekl dnes ČTK. Mladá fronta Dnes na začátku března uvedla, že Paukner spolu s dalším obchodníkem Petrem Otavou by mohli mít o část firmy OKD zájem.
Bankrot za 33 miliard
„Pokud by OKD zkrachovalo, o práci by přišlo naráz nejen přes 13 tisíc zaměstnanců, ale i dalších osm tisíc lidí v návazných profesích. A při započítání dávek v nezaměstnanosti, nižšího výběru daní a sociálního pojištění by dopady na státní rozpočet dosáhly 33 miliard korun v příštích šesti letech. Restrukturalizace a postupný útlum ale také nebudou zadarmo. Zaměstnanost by klesala postupně a celkové dopady na státní rozpočet by byly 17 miliard korun,“ uvedl dnes hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Firma OKD je ztrátová i přes úsporná opatření, hrozí uzavírání dolů a propouštění. V OKD nyní pracuje zhruba 9800 kmenových zaměstnanců, 2500 dodavatelských a 200 agenturních zaměstnanců. Ohrožena jsou i místa tisíců lidí v navazujících profesích.
NWR loni meziročně prohloubila ztrátu na zhruba šest miliard korun (223 milionů eur) z asi 567 milionů korun (21 milionů eur) o rok dřív. Spolu s poklesem cen uhlí jsou za tím podle analytiků také dopady vysokého dluhu firmy.
Čtěte také:
