Osoby, za které platí pojistné stát, mohou uplatnit větší odpočet z příjmů Specifickou zvláštností zdravotního pojištění je zákonná možnost uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu u osob, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát. Tyto osoby jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst.
Osoby, za které platí pojistné stát, mohou uplatnit větší odpočet z příjmů
Specifickou zvláštností zdravotního pojištění je zákonná možnost uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu u osob, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát.
Tyto osoby jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., v platném znění. Patří mezi ně například nezaopatřené děti, poživatelé důchodů z důchodového pojištění, ženy na mateřské a rodičovské dovolené a další. Zvláštními skupinami, o kterých se dočtete v dalším textu, jsou osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku a osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání. Pokud pojištěnci evidovaní u příslušné zdravotní pojišťovny (jako osoby, za které platí pojistné stát) po celý kalendářní měsíc vykonávají samostatnou výdělečnou činnost, je v tomto případě plátcem pojistného stát i tyto osoby. Jestliže je takový pojištěnec zaměstnán, jsou plátcem pojistného jak stát, tak zaměstnavatel a jeho prostřednictvím i zaměstnanec.
Vláda může zvýšit základ pro výpočet pojistného
Zákon č. 138/2001 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2001, poskytl do budoucna vládě ČR možnost stanovit (zvýšit) vládním nařízením vyměřovací základ pro výpočet pojistného, které je ze státního rozpočtu měsíčně placeno za pojištěnce, za něž je dle výše citovaného zákonného ustanovení plátcem pojistného stát. Vláda může (ale nemusí) k takovému zvyšování přistoupit každým rokem, a to s přihlédnutím k vývoji míry inflace měřené indexem spotřebitelských cen zjištěných ČSÚ a k výsledkům hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění.
Vyšší odpočty při zúčtování mezd
V roce 2002 vláda ČR tuto možnost využila a svým nařízením č. 327/2002 Sb. ze dne 19. 6. 2002 stanovila s účinností od 1. 1. 2003 ve smyslu ustanovení § 3c odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát, na částku 3458 Kč. Zaměstnavatelé tedy budou počínaje zúčtováním mezd za měsíc leden 2003 u osob, za které platí pojistné stát, provádět odpočty ve výši 3458 Kč namísto dosavadních 3250 Kč. Obdobně osoby samostatně výdělečně činné zařazené u zdravotní pojišťovny po celý kalendářní měsíc ve „státní kategorii“ budou moci za každý měsíc své podnikatelské činnosti v průběhu roku 2003 odečíst uvedenou částku od dosaženého příjmu. Výše odpočtu se v období od ledna 1993, kdy v praxi funguje systém veřejného zdravotního pojištění, několikrát změnila (viz tabulku). Jak vyplývá z tabulky, odvozovala se až do června 1998 částka odpočtu od minimální mzdy. Od července 1998 již není tato výše vázána na minimální mzdu a je stanovena pevnou částkou.
Podmínky pro uplatnění odpočtu
Základní podmínkou pro uplatnění tohoto nároku je skutečnost, že zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná jsou u příslušné zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, registrovány po celý kalendářní měsíc. Další podmínka vychází ze zásady, že uplatnit odpočet je možné v jednom měsíci pouze jedenkrát, a to buď v zaměstnání (zaměstnáních) nebo v samostatné výdělečné činnosti. Za účelem zamezení několikerého uplatnění odpočtu v příslušném kalendářním měsíci vystavuje zaměstnanec zaměstnavateli Čestné prohlášení, ve kterém uvede, že zákonný nárok na odpočet současně neuplatňuje u jiného zaměstnavatele, popř. ve své samostatné výdělečné činnosti. Problematika uplatňování odpočtu může být rovněž začleněna i do pracovní smlouvy jako okolnost, na které mají obě zúčastněné strany zájem. Pokud je nárok na odpočet uplatňován, pak tento musí být realizován zásadně v plné výši, s účinností od 1. ledna 2003 měsíčně v částce 3458 Kč. Odečítat poměrné části bylo možné do 30. dubna 1995.
Kdy lze odpočet uplatnit
V praxi jsme se setkali u zaměstnavatelů s množstvím případů vztahujících se k problematice odpočtu. V návaznosti na platnou právní úpravu lze tento odpočet uplatnit například v těchto situacích:
* zaměstnaná osoba, za kterou platí pojistné stát, pracuje občas podle potřeby na nepravidelnou výpomoc tento zaměstnanec je po část měsíce nemocen
* zaměstnaný „státní“ pojištěnec nastoupí do zaměstnání nebo toto ukončí v průběhu měsíce. Rovněž v tomto případě je žádoucí, aby si zaměstnavatel nechal vystavit od zaměstnance čestné prohlášení, že v příslušném měsíci tento zákonný nárok neuplatňuje u jiného zaměstnavatele (může být v rámci daného měsíce zaměstnán u dvou či více zaměstnavatelů), popř. ve své samostatné výdělečné činnosti.
* tento zaměstnanec pracuje v průběhu jednoho měsíce současně u dvou nebo více zaměstnavatelů. Pro účely uplatnění odpočtu lze dosažené příjmy sčítat. Pokud jejich úhrn nepřevýší v příslušném měsíci zákonem stanovenou částku odpočtu, neodvádí v tomto měsíci pojistné ani zaměstnanec ani žádný ze zaměstnavatelů.
Naopak v případech, kdy se zaměstnanec v průběhu měsíce stane osobou, za kterou platí pojistné stát, může zaměstnavatel uplatnit nárok na odpočet od dosaženého hrubého příjmu až při zúčtování mzdy za následující měsíc. Je-li zaměstnanci například přiznán částečný invalidní důchod dne 22. 5., může být odpočet uplatněn nejdříve při zúčtování mzdy za měsíc červen.
Poživatelé důchodu
Pro účely zdravotního pojištění je za poživatele důchodu považována osoba, které byl přiznán důchod:
* do 31. 12. 1992 podle předpisů ČSFR
* od 1. 1. 1993 podle předpisů ČR nebo podle předpisů Slovenské republiky, pokud byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem na území společného státu.
V obou případech jde podle zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, o tyto důchody - starobní, plný invalidní, částečný invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí (může být přiznán jen nezaopatřenému dítěti). V praxi dochází k případům, kdy pojištěnec požádá o důchod, a ten je mu přiznán, nicméně se rozhodne nadále pracovat takzvaně „na procenta“. Po uplynutí určité doby zaměstnání přestane tato osoba pracovat a rozhodne se pro pobírání důchodu. Na osobu pracující „na procenta“ se nadále pohlíží jako na osobu, které byl důchod přiznán již na základě první žádosti. Třebaže byla tomuto zaměstnanci při práci „na procenta“ výplata důchodu zastavena, považuje se z hlediska ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zák. č. 48/1997 Sb., v platném znění, za poživatele důchodu, tedy včetně nároku na uplatnění odpočtu.
Zvláštní skupiny osob
Pro úplnost řešené problematiky považujeme na tomto místě za vhodné zmínit se i o dvou zvláštních skupinách osob, za které platí pojistné stát, kterými jsou:
a) osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou pouze tehdy, jestliže:
* jde o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny nebo
* dítě není umístěno v zař
ízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo
* dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (MŠ), popř. v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně, nebo
* dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení či jiném obdobném zařízení na dobu přesahující návštěvu školy.
Do této kategorie se může zařadit pouze jedna osoba, a to otec, matka nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Pojištěnec může být do této kategorie osob zařazen pouze tehdy, pokud nemá příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Pokud některý z uvedených druhů příjmů má, stát pojistné neplatí. Tato osoba je však zvýhodněna v tom smyslu, že se na ni nevztahuje ustanovení o minimálním vyměřovacím základu (pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu) a rovněž tak neplatí pojistné v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu. Jestliže v průběhu zaměstnání nemá tato osoba po celý kalendářní měsíc příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti (nemoc, ošetřování člena rodiny, neplacené volno aj.), oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát (kód „L“). Jakmile však budou tomuto zaměstnanci opětovně zúčtovány příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, sdělí zaměstnavatel jeho vyřazení z této kategorie (kód „T“).
b) osoba, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání.
Jedná se zde o osoby, které dosáhly věku určeného pro přiznání starobního důchodu, ale nezískaly nárok na jeho výplatu, neboť nemají odpracovaný předepsaný počet let. Do této kategorie může být osoba zařazena toliko tehdy, když nemá příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti a nepobírá žádný důchod z ciziny nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy. Do této kategorie naopak nemůže být zařazena osoba důchodového věku, splňující všechny podmínky pro přiznání starobního důchodu, která o něj nepožádala.
Osoby se samostatnou výdělečnou činností
Odlišně je upraveno i placení pojistného na zdravotní pojištění osobami, za které platí pojistné stát, jestliže tyto vykonávají samostatnou výdělečnou činnost. V této souvislosti je však nutno upozornit na skutečnost, že veškeré zákonné nároky může tato osoba uplatnit v těch měsících, kdy je po celý kalendářní měsíc registrována u zdravotní pojišťovny ve „státní“ kategorii. Pokud je za osobu zahajující samostatnou výdělečnou činnost plátcem pojistného i stát, není tato osoba povinna platit v prvním kalendářním roce této činnosti zálohy na pojistné, pojistné doplatí po odevzdání daňového přiznání a následného podání „Přehledu“ zdravotní pojišťovně. V dalších letech však tato osoba již zálohy platí, přičemž nemusí respektovat ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Placení pojistného na zdravotní pojištění je zapotřebí ze strany podnikatelských subjektů věnovat zvýšenou pozornost, neboť nedodržení příslušných zákonných ustanovení způsobuje (mnohdy zcela zbytečné) komplikace jak plátcům pojistného, tak kontrolujícím zdravotním pojišťovnám.
Výše odpočitatelné částky od dosaženého příjmu
Výše odpočtu Období účinnosti Sazba (v Kč)
od do
1694 leden 1993 prosinec 1995 77 % z částky 2200
1925 leden 1996 červen 1996 77 % z částky 2500
2000 červenec 1996 prosinec 1997 80 % z částky 2500
2120 leden 1998 červen 1998 80 % z částky 2650
2900 červenec 1998 červen 2001 pevná částka 2900
3250 červenec 2001 prosinec 2002 pevná částka 3250
3458 leden 2003 dosud pevná částka 3458
Pramen: autoři
Osoby, za které platí pojistné stát (zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné) mají ze zákona nárok na odpočet od dosaženého příjmu, jehož výše činí s účinností od 1. ledna 2003 měsíčně částku 3458 Kč.
Nárok na platbu pojistného státem má podle cit. zákona poživatel důchodu od doby přiznání důchodu až do doby, kdy je mu důchod rozhodnutím odejmut. Tento nárok tedy existuje i v měsících, kdy je důchod přiznán, ale není vyplacen, např. z důvodu výdělku přesahujícího dvojnásobek životního minima u osob do dvou let po přiznání důchodu apod.
