V nebližších dnech bude ve Sbírce zákonů publikován nový zákon o zaměstnanosti, který významně zasahuje podnikatelskou činnost. Profit jako první uveřejňuje na pokračování pro své čtenáře rozsáhlý komentář k novému zákonu. Přinášíme také komentář, k tzv. doprovodnému zákonu, který v souvislosti se zákonem o zaměstnanosti mění řadu zákonů - např. zákoník práce s možností agenturního zaměstnávání.
V nebližších dnech bude ve Sbírce zákonů publikován nový zákon o zaměstnanosti, který významně zasahuje podnikatelskou činnost. Profit jako první uveřejňuje na pokračování pro své čtenáře rozsáhlý komentář k novému zákonu. Přinášíme také komentář, k tzv. doprovodnému zákonu, který v souvislosti se zákonem o zaměstnanosti mění řadu zákonů - např. zákoník práce s možností agenturního zaměstnávání.
Cyklus autorsky připravil JUDr. Ladislav Jouza
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Úvodem
Oblast právních vztahů, které vznikají na úseku zaměstnanosti, je upravena zejména zákonem č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, zákonem č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti a dalšími, zejména prováděcími předpisy k těmto zákonům. Tyto předpisy vznikaly, ve srovnání se současností, za jiných společensko-ekonomických podmínek a byly v průběhu dvanácti let mnohokráte novelizovány. Mnohdy již nemohou účinně regulovat právní vztahy vznikající v oblasti zaměstnanosti a ani nedisponují vhodnými právními nástroji a instituty, které by napomohly rozvoji trhu práce a snižování nezaměstnanosti. Pro praktické potřeby a lepší informovanost nezaměstnaných osob se ukazuje jako vhodné upravit právní vztahy v &blasti zaměstnanosti jedním zákonem.
Právní řád České republiky neupravuje vůbec práci dětí mladších 15 let a práci mladistvých ve věku od 15 let do 18 let upravuje v případech, kdy je vykonávána v kracovněprávních
vztazích podle zákoníku práce. Přitom Směrnice Rady ze dne 22. června 1994
č. 94/33/EC o ochraně mladých lidí při práci stanoví opatření pro právní úpravy členských států. Např. by měly přijmout opatření k zákazu práce dětí a zajistit podmínky stanovené Směrnicí pro práci mladistvých. Některá z těchto opatření je nutné nově zapr acovat do právního řádu České republiky. Důležité postavení při zabezpečování úkolů v této oblasti by mělo náležet úřadům práce. Z tohoto důvodu je nutné platný stav právních předpisů v oblasti zaměstnanosti doplnit.
Účel zákona
Hlavním účelem nového zákona o zaměstnanosti je změna stávající právní úpravy, která má převzít vše pozitivní a fungující, co obsahují dosud platné právní předpisy o zaměstnanosti, precizovat některé instituty a zároveň je dopracovat tak, aby úprava byla kompatibilní s právem Evropské unie (dále jen „EU“).
Mezi hlavní principy nové právní úpravy patří:
– upřesnění postupů a zpřísnění podmínek při zprostředkování zaměstnání úřady práce, zejména podmínek pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to za účelem zvýšení motivace uchazeče o zaměstnání ke spolupráci s úřadem práce v procesu zajišťování zaměstnání,
– zpřísnění podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti, změna výše podpory v nezaměstnanosti a délky podpůrčí doby jejího poskytování,
– úprava částečné nezaměstnanosti,
– stanovení závazných pravidel při zprostředkovávání zaměstnání agenturami práce v souladu s požadavky Úmluvy MPO č. 181 o soukromých agenturách práce,
– komplexní úprava problematiky osob se zdravotním postižením a jejich postavení na trhu práce,
– možnost úřadu práce požádat o posouzení zdravotního stavu fyzických osob pro účely zaměstnanosti určené zdravotnické zařízení a Aovinnost fyzické osoby podrobit se vyäetření zdravotního stavu,
– zavedení nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, které přispějí k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti a k prohloubení individuálního přístupu k uchazeči o zaměstnání,
– úprava postavení občanů států EU na trhu práce v České republice (dále jen „ČR“) v souladu s požadavky stanovenými v právních aktech EU,
– zapracování ochrany dětí při umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti v souladu s požadavky Směrnice Rady ze dne 22.6.94 č. 94/33/EC o ochraně mladých lidí při práci.
Další změny jsou v oblasti zaměstnávání cizinců a oblasti kontroly a správního řízení, např. rozšíření pravomoci úřadů práce při provádění kontrolní činnosti při potírání nelegálního zaměstnávání.
Platná právní úprava zaměstnanosti provedená v zákonech č. 1/1991 Sb. a Š. 9/1991 Sb., byla spojena do jedné komplexní právní normy. Tím bylo vyhověno doporučení Legislativní rady vlády ze dne 14. března 2001 k návrhu věcného záměru zákona.
Naléhavost a nezbytnost navrhované právní úpravy vyplývá z odůvodnění (např. agenturní zaměstnávání, nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, potírání nelegální práce apod.).Právní úprava neomezuje malé a střední podnikání. Naopak, vytváří legislativní podmínky k jeho dalšímu rozvoji. Nový zákon je v souladu s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána.
Yato právní úprava dále umožňuje aplikování Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 181 o soukromých agenturách práce (dále jen „Úmluva“) v plném rozsahu. Parlament ČR vyslovil v roce 1999 souhlas s ratifikací Úmluvy. Úmluva byla prezidentem ČR ratifikována a její ratifikace byla zaregistrována u Mezinárodního úřadu práce 9. října 2000. Tímto opatřením bylo umožněno působení soukromých agentur práce na ziskovém základě. Při provádění Úmluvy byla uplatněna výjimka na aplikování jedné z forem zprostředkování práce, tzv. zapůjčování pracovníků. Umožnění této formy zprostředkování práce vyžadovalo podrobnou úpravu v právních předpisech. Zákonem o zaměstnanosti a změnou zákoníku práce dochází k této úpravě. Na základě této úpravy lze tedy provádět Úmluvu v plném rozsahu.
Proto Parlament ČR přijal nový zákon o zaměstnanosti (prezident ČR podepsal nový zákon dne 7. června 2004) s účinností první den třetího měsíce po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy od 1. října 2004.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Hlava I
Předmět úpravy
§ 1
Tento zákon v souladu s právem Evropských společenství1) upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti.
Komentář k § 1 :
Ustanovení definuje předmět zákonné úpravy, kterým je v souladu s Pmluvami Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvou č. 168 o podpoře zaměstnanosti, zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, s cílem dosažení plné zaměstnanosti v duchu závěrů vrcholného zasedání Rady EU v Lisabonu v roce 2000.
Zákon je plně kompatibilní s právními akty EU. Je to odůvodněno i skutečností, že tento zákon není prvním předpisem z oblasti zaměstnanosti, který je za účelem harmonizace s právem EU předkládán. S harmonizací právních předpisů na úseku zaměstnanosti bylo započato již dříve zákony č. 167/1999 Sb. a č. 220/2002 Sb. Zákon je dovršením celkového procesu harmonizace v oblasti zaměstnanosti. Zákon zapracovává tyto směrnice:
31968L0360 –Směrnice Rady ze dne 15. 10. 1968 o zrušení omezení pro pohyb a bydlení pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Spole
