Menu Zavřít

Nový zákon o zaměstnanosti s komentářem, V. část

21. 9. 2004
Autor: Euro.cz

Pokračování komentáře JUDr. Ladislava Jouzy z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k novému zákonu o zaměstnanosti

Pokračování komentáře JUDr. Ladislava Jouzy z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k novému zákonu o zaměstnanosti

§ 98

Povolení k zaměstnání se nevyžaduje k zaměstnání cizince

a) s povoleným trvalým pobytem,

b) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České republiky, pokud je vyhlášenou mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, zaručena vzájemnost,

c) kterému byl udělen azyl,51)

d) jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce a osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouv y, případně provádí záruční a opravářské práce,

e) o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,

f) který je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a živelních pohrom, a v případech humanitární pomoci,

g) zaměstnávaného v mezinárodní hromadné dopravě, pokud je k výkonu práce na území České republiky vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem,

h) akreditovaného v oblasti sdělovacích prostředků,

i) který je vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil vysílajícího státu podle zvláštního zákona,52)

j) který vykonává práci v rámci přípravy na budoucí povolání ve školách a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních a školských zařízení, nebo

k) který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie.18)

Komentář k § 98:

Stanovení okruhu cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání, upravuje současný zákon o zaměstnanosti a v praxi vyhovuje. Zachovává se tento okruh osob i nadále. Za cizince s povoleným trvalým pobytem se považuje i cizinec, kterému bylo uděleno vízum za účelem dočasné ochrany podle zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců. Výčet se rozšiřuje ještě o cizince, kteří mají na území České republiky vykonávat práce v rámci přípravy na povolání ve školách a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních a školských zařízení. Pokud se v tomto ustanovení mluví o „vzájemnosti“ na základě mezinárodních smluv, rozumí se tím stejný přístup k cizincům v ČR jako k našim občanům v cizině. Zvláštním zákonem se rozumí zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky (ustanovení § 5).

§ 99

Povolení k zaměstnání nelze vydat cizinci, který

a) v České republice požádal o udělení azylu, a to po dobu 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení azylu, nebo

b) nesplňuje některou z podmínek stanovených tímto zákonem pro vydání povolení k zaměstnání.

Komentář k § 99:

Zachovává se dřívější právní úprava, která umožňuje, aby žadateli o azyl nemohlo být vydáno povolení k zaměstnání po dobu 1 roku ode dne podání žádosti o udělení azylu. Benevolentnější přístup by vedl k účelovému obcházení povolení k zaměstnání a ke zneužívání institutu azylu. Řeší i případy, kdy cizinec nesplňuje některou ze zákonných podmínek pro vydání povolení k zaměstnání.

§ 100

(1) Platnost povolení k zaměstnání zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

b) skončením zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

c) uplynutím doby, na kterou byl cizinci povolen pobyt, nebo

d) zánikem oprávnění k pobytu z jiného důvodu.

(2) Povolení k zaměstnání může úřad práce rozhodnutím odejmout, jestliže zaměstnání je vykonáváno v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, nebo jestliže bylo vydáno na základě nepravdivých údajů.

Komentář k § 100:

Ustanovení stanoví okolnosti, za kterých platnost povolení k zaměstnání zaniká a vymezuje případy, kdy úřad práce může povolení k zaměstnání odejmout.

§ 101

Podání žádosti o vydání povolení k zaměstnání a podání žádosti o prodloužení povolení k zaměstnání podléhají správnímu poplatku podle zvláštních právních předpisů.41)

Komentář k § 101:

Dřívější právní úprava, kdy bylo zpoplatňováno pouze kladné rozhodnutí úřadu práce, nevyhovuje. Administrativní náročnost procesu povolování zaměstnání cizincům je poměrně značná a jeví se proto vhodné zpoplatnit již samu žádost.

 

Hlava III

Evidence občanů Evropské unie a cizinců

§ 102

(1) Úřad práce vede evidenci občanů Evropské unie, kteří nastoupili zaměstnání, a cizinců, kterým bylo vydáno povolení k zaměstnání, a evidenci cizinců, u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání podle § 98 písm. a) až e), j) a k). Evidence obsahuje údaje uvedené v § 92 odst. 3 a dále pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání a vzdělání požadované pro výkon povolání.

(2) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci občanů Evropské unie a všech cizinců, které zaměstnává nebo kteří jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Evidence obsahuje údaje uvedené v § 91 odst. 1 písm. a), b), c) a e) a dále pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání, dobu, na kterou jim bylo vydáno povolení k zaměstnání a na kterou jim byl povolen po byt, den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem.

(3) Údaje o fyzických osobách uvedených v odstavci 1 a vedených v evidenci úřadu práce nebo v evidenci zaměstnavatele lze sdělovat, jen dají-li k tomu tyto osoby písemný souhlas, nebo v případech, kdy tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána.

Komentář k § 102:

Toto ustanovení ukládá úřadům práce vedení evidence vydaných povolení k zaměstnání a evidence cizinců, u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání a o jejichž nástupu do zaměstnání je zaměstnavatel povinen úřad práce informovat, a zaměstnavatelům vedení evidence cizinců, které zaměstnává nebo kteří k němu jsou vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Údaje jsou shromažďovány zejména pro účely sledování a %yhodnocování situace na trhu práce a pro účely kontroly.

 

Hlava IV

Zmocnění k přijetí národních opatření v oblasti zaměstnávání

§ 103

(1) Pokud členský stát Evropské unie vůči občanům České republiky a jejich rodinným příslušníkům, za podmínek stanovených smlouvou o přistoupení České republiky k ™vropské unii, uplatní národní opatření či úplně nebo částečně pozastaví uplatËování článků 1 až 6 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o svobodě pohybu pracovníků v rámci Společenství, může vláda nařízením stanovit, vůči kterému členskému státu a v jakém rozsahu přijme ČR rovnocenná opatření.

(2) Pokud v souvislosti s volným pohybem osob na základě žádosti České republiky oznámí Evropská komise, za podmínek stanovených smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii, úplné nebo částečné pozastavení uplatňování článků 1 až 6 nařízení (EHS) č. 1612/68 Českou republikou za účelem obnovení běžného stavu trhu práce v dané oblasti nebo zaměstnání, může vláda nařízením stanovit, vůči kterému členskému státu a v jakém rozsahu Česká republika pozastaví uplatňování článků 1 až 6 nařízení (E HS) č. 1612/68.

Komentář k § 103:

S ohledem na harmonizaci našeho právního řádu s právem EU se výslovně uvádí, že občan členského státu EU se nepovažuje za cizince a zároveň umožňuje přijetí odpovídajících opatření v případech, kdy členský stát Evropské unie úplně nebo částečně pozastaví uplatňování čl. 1 a 6 nařízení EHS 1612/68. Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii obsahuje i detailní úpravu přechodného období na volný pohyb pracovníků, kdy je možno odchýlit se od možnosti volného přístupu na trh práce členských zemí.

Tuto komplikovanou právní úpravu není nutné přejímat do českého práva, postačí forma mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy. Je ale nutné upravit způsob, kterým se použije přechodné období ze strany České republiky, a to

a) jako reciproční reakce na zavedení přechodného období ze strany členského státu,

b) jako samostatné zavedení přechodného období vůči novým členským státům, pokud budou jeho státní příslušníci představovat vážné narušení trhu práce v ČR nebo pokud se předvídá takové narušení, které by mohlo vážně ohrozit životní úroveň nebo úroveň zaměstnanosti v dané oblasti nebo povolání.

Právní rámec pro možnost České republiky upravit přechodné období je dán smlouvou o přistoupení, faktický obsah odchýlení se od volného pohybu pracovníků je ale předem nejasný a závisí na rozsahu: a) v jakém přechodné období vůči ČR použije členský stát,

b) v jakém bude český trh práce narušen nebo ohrožen. Přechodné období je možno používat jen na nezbytnou dobu a v minimálním nezbytném rozsahu, základní podmínkou proto je i rychlost, se kterou se přechodné období zavede nebo zruší jako okamžitá reakce na zavedení nebo zrušení přechodného období ze strany členského státu.

Nařízení vlády je jediný dostatečně flexibilní nástroj, kterým je možno přechodné období pro volný pohyb pracovníků jako prostředek k regulaci přístupu na český trh práce použít. Úprava formou zákona není dostatečně rychlá, úprava formou mezinárodní smlouvy záleží i na dobré vůli druhé smluvní strany a cesta výkladem smlouvy o přistoupení není podle názoru předkladatele dostatečně detailní. Nařízení vlády případně také upraví ve smyslu smlouvy o přistoupení a v rámci poskytování služeb společnostmi usazenými v Rakousku nebo Spolkové republice Německo dočasný pohyb pracovníků, jejichž právo na přístup k zaměstnání v České republice bude recipročně podléhat národnímu režimu.

ČÁST PÁTÁ

AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

Hlava I

Opatření a nástroje

§ 104

(1) Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.

(2) Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména

a) rekvalifikace,

b) investiční pobídky,

c) veřejně prospěšné práce,

d) společensky účelná pracovní místa,

e) překlenovací příspěvek,

f) příspěvek na dopravu zaměstnanců,

g) příspěvek na zapracování,

h) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

 

Komentář k § 104:

Vzhledem k absenci definice aktivní politiky zaměstnanosti v současné právní úpravě je nutné tento termín jakožto nedílnou součást státní politiky zaměstnanosti náležitě upravit. Je žádoucí ponechat většinu těchto činnosti na regionální úrovni, aby se pružně reagovalo na problémy regionu, nevylučuje se však ani centrální úroveň (investiční pobídky). Nové ustanovení vyjmenovává jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti.

§ 105

(1) Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž

a) poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,

b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78,

c) cílené programy k řešení zaměstnanosti (§ 120).

(2) Úřad práce může na základě dohody zabezpečovat poradenství prostřednictvím odborných zařízení, například pedagogicko-psychologických poraden a bilančně diagnostických pracovišť, a hradit náklady spojené s touto činností.

(3) Dohoda mezi úřadem práce a odborným zařízením o provedení poradenské činnosti musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) obsah a rozsah poradenské činnosti,

c) místo a způsob provedení poradenské činnosti,

d) termín provedení poradenské činnosti,

e) náklady poradenské činnosti, termín a způsob jejich úhrady,

f) závazek odborného zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení,

g) ujednání o vypovězení dohody.

(4) Charakteristiku jednotlivých poradenských činností a forem poradenství a druhy nákladů s ním spojených, které hradí úřad práce, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

Komentář k § 105:

‚stanovení blíže určuje další součásti aktivní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je nalézt fyzickým osobám vhodné zaměstnání, a to včetně osob se zdravotním postižením, jakož i reagovat pružně na potřeby trhu práce. Pro volbu zaměstnání a rekvalifikace u fyzických osob, jakož i pro vhodné nasměrování osob se zdravotním postižením je třeba co nejlépe rozpoznat jejich schopnosti a možnosti a sladit jejich osobní předpoklady s nabídkou na trhu práce. K tomuto účelu slouží poradenství. Ustanovení upravuje rovněž náležitosti dohod uzavíraných
mezi úřadem práce a výše uvedeným specializovaným subjektem. Pro řešení situace trhu práce v několika sousedících regionech (např. Ostravsko, severní Čechy apod.) nebo řešení nezaměstnanosti určité skupiny osob (např. absolventů) se umožňuje využívat cílených programů. Poskytování příspěvku podle § 78 je vyjmuto z aktivní politiky zaměstnanosti, protože se jedná o nárokový příspěvek, který je mandatorním výdajem státního rozpočtu.

§ 106

V souladu s potřebami trhu práce mohou úřady práce ověřovat nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování a náklady na nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti schvaluje ministerstvo.

Komentář k § 106:

Trh práce se vyvíjí a potřebuje nové nástroje, které by přispěly k zaměstnávání osob. Ne vždy je vhodné, aby úprava nových nástrojů byla nejdříve zakotvena v právních předpisech, neboť řada poznatků vedla k tomu, že zahraniční zkušenosti nejsou použitelné.

Ve spolupráci a za financování PHARE byly některé projekty odzkoušeny a pouze ty, které se osvědčily, jsou realizovány (např. příspěvek na dopravu). Do budoucna by proto úřady práce měly mít možnost odzkoušení těc hto nástrojů financovat z prostředků určených na aktivní politiku zaměstnanosti. Nástroje, které se osvědčí, je vhodné následně promítnout do právní úpravy (zákona nebo vyhlášek).

§ 107

(1) Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření z těmito prostředky se řídí zvláštním právním předpisem.46) Z těchto prostředků lze rovněž přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti.

(2) Příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti poskytované podle částí třetí a páté nelze zaměstnavateli poskytovat na stejný účel. Příspěvky nelze poskytnout organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím.

Komentář k § 107:

Vedle dosavadní praxe úhrady nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti se umožňuje rovněž přispívat na jiné programy, např. programy regionálního rozvoje, jestliže tyto programy slouží ke zvýšení zaměstnanosti. S postupnými kroky při začleňování do evropských struktur je nezbytné umožnit zákonné využití prostředků z evropských fondů.

 

Hlava II

Rekvalifikace

§ 108

(1) Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.

(2) Rekvalifikaci může provádět pouze akreditované zařízení a vzdělávací nebo zdravotnické zařízení, které má akreditované vzdělávací programy. Akreditovaným zařízením, vzdělávacím nebo zdravotnickým zařízením s akreditovanými vzdělávacími programy se rozumí vzdělávací zařízení podle zvláštních právních předpisů nebo zařízení, popřípadě ke vzdělávání určený útvar zaměstnavatele, které získají akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle podmínek stanovených v Frováděcím právním před pise vydaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s ministerstvem, a zdravotnické zařízení podle podmínek určených Ministerstvem zdravotnictví podle zvláštního právního předpisu53) (dále jen „rekvalifikační zařízení“).

(3) Rekvalifikačnímu zařízení, které na základě dohody s úřadem práce provádí rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání, může úřad práce hradit náklady spojené s touto rekvalifikací.

(4) Dohoda mezi úřadem práce a rekvalifikačním zařízením o rekvalifikaci uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) pracovní činnost, na kterou budou uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání rekvalifikováni,

c) základní kvalifikační předpoklady potřebné pro zařazení do rekvalifikace,

d) rozsah teoretické a praktické přípravy,

e) místo a způsob provedení rekvalifikace,

f) doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalostí a dovedností,

g) náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady,

h) závazek rekvalifikačního zařízení uzavřít pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou při rekvalifikaci,

Ř) závazek akreditovaného zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení,

j) ujednání o vypovězení dohody.

Komentář k § 10 8:

Toto ustanovení definuje pojem rekvalifikace a rozšiřuje možnost zabezpečit rekvalifikaci i pro zájemce o zaměstnání, pokud jsou např. ohroženi ztrátou zaměstnání, neboť potom mohou nastoupit do nového zaměstnání, aniž by byli v evidenci úřadu práce.

Není třeba být ekonomickým odborníkem, aby člověk poznal, že tržní ekonomika vyžaduje maximální pružnost v nabídce práce a že rekvalifikace musí být hlavním faktorem k jejímu dosažení. Ať už jde o rekvalifikaci těch, kteří jsou v pracovním poměru, nebo občanů, kteří jsou evidováni u úřadů práce jako uchazeči nebo zájemci o aměstnání. Zejména v současnosti je pro mnohé občany na pracovištích, kde probíhají organizační změny a snižuje se počet zaměstnanců, rekvalifikace jedinou cestou, jak najít nové zaměstnání. Zákon o zaměstnanosti vytváří podmínky pro postup při rekvalifikaci lidí, jejich hmotné zabezpečení (podmínky pro podporu) při rekvalifikaci a před nástupem do zaměstnání a může přispět ke snížení nezaměstnanosti.

Každá, byť i elementární, změna kvalifikace může být považována za rekvalifikaci, jestliže umožní další nebo nové pracovní uplatnění.Při určování a rozsahu teoretické nebo praktické přípravy, která je základem rekvalifikace,se vychází z dosavadní kvalifikace uchazeče nebo zájemce o zaměstnání. Mezi vhodné formy teoretické a praktické přípravy patří učební nebo studijní obor, specializační kurzy, krátkodobé formy středoškolského nebo vysokoškolského studia.

Za rekvalifikaci se nepovažuje pomaturitní studium.

V předpisech, upravující rekvalifikaci, jsou uvedeny organizace a instituce, které mohou provádět rekvalifikaci. Jsou to např. vzdělávací zařízení, státní a soukromé školy, státní rekvalifikační střediska, soukromí podnikatelé v podobě různých zprostředkovatelských nebo vzdělávacích zařízení apod.Mohou to být i zahraniční právnické nebo fyzické osoby, tedy i zahraniční soukromé vzdělávací agentury či firmy.

Vzdělávací zařízení, které provádí rekvalifikaci, může být pověřeno vydávat občanům o jejím ukončení doklad o získané kvalifikaci. Podmínkou pro to, aby vzdělávací zařízení nebo soukromá fi
rma mohla provádět rekvalifikaci s možností vydávat pověření je, že mu k tomu vydalo povolení Ministerstvo školství, mládeže a rělovýchovy. Musí však přitom osvědčit, že má způsobilost provádět rekvalifikaci pro vymezené pracovní činnosti. V žádosti o vydání povolení (akreditace), které vzdělávací zařízení zasílá ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, musí např. uvést:

– pracovní činnosti, pro které má být rekvalifikace prováděna,

– vzdělávací projekt pro tyto pracovní činnosti, tento projekt musí obsahovat cíl, obsah, délku, složení účastníků vzdělávání, formy a 1etody, organizační zajištění, způsob zakon‹ení a ověření získaných vědomostí vzdělávaných pracovníků,

– informaci o materiálním a personálním zabezpečování rekvalifikace,

– prohlášení o odborné a pedagogické kvalifikaci vyučujících.

Pověření se nevyžaduje u středních a vysokých škol a státních rekvalifikačních středisek.

O provedení rekvalifikace uzavírá úřad práce dohodu s Ekreditovaným zařízením. Akreditace vzdělávacích zařízení obecně je v kompetenci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Vzdělávací zařízení, ve kterých se provádí rekvalifikace, by neměla mít odlišný režim, neboť absolvování rekvalifikace znamená dosažení nové kvalifikace. Podmínky pro získání akreditace stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a 2ělovýchovy, vyhláškou. Ustanovení dále obsahuje i náležitosti dohod, uzavíraných mezi úřadem práce a akreditovaným zařízením.

K získání pověření k vydání dokladů o ®valifikaci musí vzdělávací zařízení, které chce provádět rekvalifikaci pro vymezené pracovní činnosti, prokázat svou způsobilost. OvěŢuje ji Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky na základě písemné žádosti vzdělávacího zařízení. Součástí písemné žádosti je výčet pracovních činností, pro které má být rekvalifikace prováděna, včetně případného rekvalifikačního programu a souboru opatření k organizačnímu, kapacitnímu, finančnímu, personálnímu a obsahovému zabezpečení rekvalifikace. K písemné žádosti se přikládá doklad o zřízení vzdělávacího zařízení. Tímto dokladem může být např.výpis z obchodního rejstříku, statut a organizační řád zaměstnavatele. Obsahové zabezpečení rekvalifikace se dokládá základní pedagogickou dokumentací, tj. učebními plány a učebními osnovami.

Pověření k vydávání dokladu o kvalifikaci po ukončení rekvalifikace není třeba u učňovských, středních a vysokých škol, státních rekvalifikačních středisek a v případě, kdy to vyplývá ze zvláštních předpisů, popřípadě ze státních norem. Například platí zvláštní předpis v případech vzdělávání řidičů z povolání, elektrikářů, svářečů apod., a proto v těchto případech není třeba pověření od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Obdobně když se vyžaduje k výkonu pracovní činnosti ověření zvláštní pracovní způsobilosti od jiného orgánu (např. podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu), je působnost tohoto orgánu nedotčena.

Z prováděcích předpisů

Získávání akreditace k provádění rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání a rekvalifikace zaměstnanců

Akreditace vzdělávacího zařízení a vzdělávacího programu

Ministerstvo školství, mládeže, tělovýchovy a sportu ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí akredituje pro účely zákona vzdělávací zařízení nebo pro vzdělávání určený útvar zaměstnavatele nebo vzdělávací program. Akreditace zdravotnického vzdělávacího zařízení nebo vzdělávacího programu se zdravotnickým zaměřením je udělována ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Akreditace rekvalifikačního zařízení nebo akreditace vzdělávacího programu se uděluje na dobu 3 let. Před uplynutím lhůty může držitel akreditace požádat o její obnovení. Akreditace rekvalifikačního zařízení nebo akreditace vzdělávacího programu je nepřevoditelná a nepřechází na právní nástupce.

žkreditace rekvalifikačního zařízení se uděluje na základě písemné žádosti zaměstnavatele, který svým rekvalifikačním zařízením bude provádět rekvalifikaci. K žádosti o akreditaci je nutné přiložit:

– oprávnění ke vzdělávací činnosti dle zvláštního právního předpisu,

– přehled o personálním, technickém a materiálním vybavení žadatele o akreditaci rekvalifikačního zařízení,

– přehled dosavadní činnosti zaměstnavatele v oblasti vzdělávání,

– vzdělávací program, o jehož akreditaci se současně žádá,

– doklad o zřízení rekvalifikační zařízení.

Akreditace vzdělávacího programu se uděluje na základě žádosti.

K žádosti o akreditaci vzdělávacího programu je nutné připojit:

– ověřenou kopii akreditace rekvalifikačního zařízení, které bude vzdělávací program zabezpečovat nebo žádost o akreditaci vzdělávacího zařízení zaměstnavatele,

– vzdělávací program,

– nejméně 2 odborné posudky vzdělávacího programu.

Vzdělávací program obsahuje:

– název, formu a cíle,

– členění na vzdělávací předměty a jejich charakteristiku,

– vzdělávací plán (časová a obsahová posloupnost předmětů a doba vzdělávání),

– seznam odborných lektorů pro vzdělávací program.

Základním přístupem ze strany úřadu práce je spolupráce se vzdělávacími zařízeními a obstarávání rekvalifikačních programů od těchto zařízení. Vzdělávací zařízení provádějí rekvalifikaci na základě dohod. Nejedná se o dohodu pracovněprávního charakteru, neboť dohoda nerealizuje práva a povinnosti účastníků pracovněprávního vztahu v užším smyslu. S ohledem na uvedené subjekty, tj. úřad práce nebo zaměstnavatele, kteří jsou účastníky na rekvalifikaci, mohou se vzdělávacím zařízením uzavírat dohodu k provedení rekvalifikace podle obchodního zákoníku. Důsledky nedodržení této dohody se posuzují jako vztahy obchodního práva.

Nejdůležitější náležitosti dohody jsou uvedeny demonstrativně. Patří mezi ně zejména pracovní činnost, na kterou mají být uchazeči o zaměstnání rekvalifikováni, základní rekvalifikační předpoklady potřebné pro zařazení do rekvalifikace, neboť při zařazení do rekvalifkace je směrodatné, zda účastníci mají příbuznou kvalifkaci, aby byla respektována zásada efektivnosti rekvalifikace. V souladu se základními kvalifikačními předpoklady se uvádí rozsah teoretické a praktické přípravy a způsob jejího provedení, resp. stanovení její formy. Předmětem písemné dohody je také rozsah teoretické a praktické přípravy a způsob jejího provedení, stanovení místa, doby zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalosti a dovedností, kalkulace nákladů a způsob jejich úhrady. Kalkulaci nákladů navrhuje vzdělávací zařízení. Přitom postupuje podle zvláštních předpisů. Jejich úhrada může být provedena jednorázově nebo po částech k určitému datu, konkrétní způsob je třeba v dohodě uvést. Do kalkulace nákladů se zahrnuje vždy i poskytování ochranných pracovních prostředků, které jsou vyžadovány zvláštními předpisy podle druhu prováděné rekvalifkace. Účastníci rekvalifikace mají jistotu, že rekvalifikaci budou zabezpečovat k tomu oprávněné a odborně vybavené instituce. Naproti tomu však úř
ad práce může dohodnout zařazení uchazeče nebo zájemce o zaměstnání do rekvalifikace, kterou budou právádět jiné, než pověřené vzdělávací zařízení.

Úřad práce organizuje, zabezpečuje a usměrňuje rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání ve svém územním obvodu na základě písemmné dohody bezplatně a podle potřeby k tomu zpracovává programy opatření. Při určování obsahu rekvalifikace úřad práce individuálně posuzuje, jak mohou být využity dosavadní vědomosti a dovednosti účastníka rekvalifikace, na co bude nutno zaměřit výchovně-vzdělávací proces. Z obsahu rekvalifikace vychází pak její forma a délka. Přitom se vždy dbá na maximální hospodárnost a i na sociální souvislosti, zejména na věk účastníků rekvalifikace.

§ 109

Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání

(1) Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o ~aměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s [ekvalifikací. Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.

(2) Dohoda o rekvalifikaci podle odstavce l musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) pracovní činnost, na kterou je rekvalifikace zabezpečována,

c) způsob a doba rekvalifikace, místo jejího konání,

d) podmínky poskytování příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací,

e) způsob ověření získaných znalostí a dovedností,

f) závazek uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o ¶aměstnání uhradit náklady rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci nebo odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci, a druhy nákladů, které bude povinen úřadu práce uhradit,

g) ujednání o vypovězení dohody.

(3) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku na

a) podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,44)

b) ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu.45)

Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o podmínky stanovené podle písmene a).

(4) Porušení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 3 na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací nebo porušení povinnosti jeho vrácení je porušením rozpočtové kázně.46)

(5) Formy rekvalifikace, druhy nákladů rekvalifikace a nákladů s ní spojených, které hradí úřad práce, stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcím právním předpisem.

Komentář k § 109:

Rekvalifikace se uskutečňuje stejně jako dříve na základě dohody uzavírané mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání, resp. zájemcem o zaměstnání. Ustanovení vymezuje místní příslušnost úřadu práce a upřesňuje náležitosti dohody. Formy rekvalifikace a druhy nákladů s ní spojených budou stanoveny vyhláškou. Po celou dobu rekvalifikace uchazeči o Zaměstnání přísluší podpora ve výši 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v posledním zaměstnání. Právní nárok na výši podpory vzniká až dnem nástupu uchazeče na rekvalifikaci.

Pokud úřad práce uchazeči o zaměstnání po úspěšném ukončení rekvalifikace vhodné zaměstnání nezprostředkuje, náleží mu podpora v nezaměstnanosti po další příslušnou ode dne následujícího po ukončení rekvalifikace.

Uchazeč o zaměstnání může zanechat rekvalifikace z vážných zdravotních, osobních nebo rodinných důvodů, které nastaly až v průběhu rekvalifikace. Za vážné důvody se považují zejména nezbytná osobní péče o dítě ve věku do tří let nebo o blízkou osobu. Pojem blízké osoby vymezuje § 116 občanského zákoníku a § 117 definuje pojem příbuzenství.

Pokud uchazeč o zaměstnání zanechá rekvalifikace z uvedených důvodů, úřad práce mu zastaví poskytování podpory ve výši 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku dosaženého v posledním zaměstnání a vydá nové správní rozhodnutí, ve kterém přizná uchazeči novou výši podpory, pokud splňuje zákonem stanovené podmínky.

Doba pobírání podpory po dobu rekvalifikace nemá v tomto případě vliv na dobu , po kterou přísluší podpora při rekvalifikaci. To znamená, že pobíral-li občan podporu už před nástupem do rekvalifikace, bude po zanechání rekvalifikace pokračovat v pobírání původní podpory až do uplynutí příslušné podpůrčí doby.

V případě, že uchazeč o zaměstnání zanechá rekvalifikace, např. tím, že po delší dobu neplní podstatné povinnosti při rekvalifikaci, poruší zákon o zaměstnanosti. Na základě této skutečnosti mu úřad práce odejme podporu v nezaměstnanosti. Plnění podstatných povinností spočívá např. v povinnosti účastnit se ve stanovené době teoretické i praktické přípravy včetně dodržování studijního plánu po celou dobu rekvalifikace.

Rekvalifikace se provádí na základě písemné dohody uzavřené mezi uchazečem nebo zájemcem o zaměstnání a úřadem práce, který mu nabídl zabezpečení rekvalifikace. V ní se zejména uvede obsah rekvalifikace, způsob a doba jejího zabezpečení a podmínky podpory po dobu rekvalifikace (60 % dřívějšího průměrného výdělku zaměstnance).

V dohodě je možné sjednat závazek, že uchazeč o zaměstnání, který bez vážných důvodů zanechá rekvalifikace nebo odmítne po jejím absolvování nastoupit do vhodného zaměstnání, uhradí úřadu práce náklady rekvalifikace.Toto opatření je motivováno snahou podporovat aktivní přístup samotných uchazečů o práci a přispět k plynulejšímu vyrovnávání disproporcí na trhu práce.

Vážné osobní nebo rodinné důvody, pro něž může uchazeč zanechat rekvalifikace aniž by musel hradit náklady jsou např.: osobní péče o dítě ve věku do čtyř let, o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, které vyžaduje mimořádnou péči, o blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná. Dále se přihlíží k docházce dětí do předškolního zařízení a povinné školní docházce dětí (vzdálenost školy od pracoviště), místě výkonu a povaze zaměstnání druhého manžela a k nástupu do zaměstnání nebo zahájení samostatné výdělečné činnosti druhého manžela.

Tato úprava vychází z praxe, kdy někteří uchazeči o zaměstnání využívali- vzhledem k podpůrčí době dlouhodobější rekvalifikace k prodloužení doby pro pobírání podpory v nezaměstnanosti. Zabezpečení rekvalifikace je jen fakultativní možností bez právního nároku a je proto nutné – v případě neúčelnosti vynaložení prostředků, kterou zaviní uchazeč o zaměstnání – požadovat vrácení nákladů, které jsou s rekvalifikací spojené.

Vedle náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku může uchazeč o zaměstnání, který se rekvalifikuje, dostat od úřadu práce další úhrady. Je to např. úhrada výbavy potřebné k provádění rekvalifikace (školní potřeby, učebnice) s &rčitým limitem, který bude stanoven v prováděcím předpise, stravné a nocležné, náhrada jízdních výdajů za cestu z bydliště do místa konání rekvalifikac
e a zpět při přijímacím řízení, zahájení a ukončení rekvalifikace, případně i náhradu jízdného za cesty k návštěvě rodiny a zpět, případně i náhrada jízdních výdajů při denním dojíždění na rekvalifikaci. Další rozšíření dávek spočívá v náhradě úrazového pojištění sjednaného na dobu rekvalifikace. Praxe totiž ukázala, že některá vzdělávací zařízení při zabezpečování kurzů se zvýšeným nebezpečím úrazu při praktické výuce podmiňují přijetí uchazeče do rekvalifikace předchozím sjednáním úrazového pojištění.

Zákon o zaměstnanosti formuluje právo na zaměstnání jen ve vztahu k občanům, kteří chtějí a mohou pracovat a o práci se skutečně ucházejí. Je to tedy právo občana obrátit se na úřad práce se žádostí o zajištění vhodného zaměstnání. Rekvalifikace přichází podle zákona o zaměstnanosti v úvahu, jestliže je nezbytná a vhodná k pracovnímu uplatnění.

Úřady práce při organizování, zabezpečování a usměrňování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání ve svém územním obvodu vycházejí z potřeby nedostatkových profesí na trhu práce a z profesní struktury nově vznikajících pracovních míst. Na rekvalifikaci není právní nárok.

Úřady práce mohou zabezpečovat rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání jak podle státních rekvalifikačních programů, tak i jejich vlastních programů podle potřeb trhu práce.

U uchazečů o zaměstnání, kteří pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (trvalé zdravotní poškození) nebudou schopni vykonávat dosavadní zaměstnání, se rekvalifikace zajišťuje v návaznosti na léčebnou a pracovní rehabilitaci.

Právní úprava nestanoví minimální hranici pro teoretickou a praktickou přípravu, a proto je třeba za rekvalifikaci považovat každou změnu dosavadní kvalifikace, která umožní uchazeči o zaměstnání nebo zaměstnanci získat nebo připravit se pro zaměstnání v jiné profesi. Získání jiné kvalifikace, resp. změna dosavadní kvalifikace může být provedena na jinou profesi vyžadující i nižší kvalifikaci. Za rekvalifikaci však nelze považovat např. jazykovou přípravu uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance, pokud ji nepotřebuje k pracovnímu uplatnění. Za rekvalifikaci ji lze považovat pouze tehdy, pokud pracovní činnost (druh práce), pro kterou má být uchazeč o zaměstnání rekvalifikován, v rámci stanovených kvalifikačních předpokladů vyžaduje znalost cizího jazyka.

Do rekvalifkace mohou být zařazeni:

– uchazeči o zaměstnání, tj. občané, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu, ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a kteří se u úřadu práce ucházejí na základě písemné žádosti o zprostředkování vhodného zaměstnání. I absolventi středních a vysokých škol, kteří budou evidováni úřadem práce jako uchazeči o zaměstnání a nebudou na trhu práce nacházet uplatnění se svojí kvalifikací, mohou být účastníky rekvalifikace, jestliže vhodné zaměstnání ji bude vyžadovat.

Efektivnost rekvalifikace vyžaduje v plné míře individuálně posuzovat všechna rozhodující hlediska pro zařazení uchazečů o zaměstnání nebo zaměstnanců do rekvalifikace, vychází se z dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance. Dosavadní kvalifikace se posuzuje individuálně v celém komplexu, tzn. jak mohou být využity dosavadní vědomosti a dovednosti, co nového je třeba rekvalifkací získat a zda má pro danou rekvalifkaci, případně pro budoucí uplatnění v profesi, na kterou je rekvalifikován, osobní předpoklady, zdravotní způsobilost a schopnosti.

– zájemci o zaměstnání. Nově mohou být do rekvalifikace zařazeni i zájemci o zaměstnání, tedy např. občané, kteří jsou v pracovním poměru.

Rekvalifkkaci je třeba uskutečňovat vždy se zřetelem na předpoklady a požadavky vyžadované pro výkon práce a podle toho se stanoví její odpovídající forma.

Formy rekvalifikace pružně reagují na potřebu získání určité profese nebo nové odbornosti, a to jak u manuálních, tak i duševních povolání. Zákon o zaměstnanosti nevymezuje taxativně všechny formy rekvalifikace, protože se operativně vytvářejí a přizpůsobují potřebám trhu práce a ovlviňují je strukturální přestavby, nové výrobní programy apod.

Mezi formy rekvalifikace patří teoretická a praktická příprava k výkonu určitých činností, ale vždy s ohledem na předpoklady a požadavky pro výkon práce (pracovní uplatnění).

Naproti tomu nelze mezi formy rekvalifikace zařadit zaučení ve smyslu § 142 odst.

1 zákoníku práce, podle kterého zaměstnavatel zabezpečuje získání kvalifikace zaměstnanci, který vstupuje do pracovního poměru bez kvalifikace, formou zaškolení nebo zaučení. Plnění kvalifikačních předpokladů pro výkon práce včetně požadavků pro výkon práce posuzuje zaměstnavatel.

Z prováděcích předpisů

Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání

a rekvalifikace zaměstnanců

Formy rekvalifikace

K rekvalifikaci se využívají vhodné formy teoretické a praktické přípravy, zejména příprava v učebním nebo studijním oboru s případnou úpravou teoretické a praktické přípravy, specializační kurzy a krátkodobé formy středoškolského a vysokoškolského studia.

Pro specifické skupiny uchazečů a zájemců o zaměstnání lze využívat i alší formy přípravy v rámci dalšího profesního vzdělání, např. praktické rekvalifikace, specifické a especifické rekvalifikace, doplňkové a obnovovací rekvalifikace, motivační kurzy, předrekvalifikační kurzy, obnovovací kurzy, rekvalifikační kurzy klíčových dovedností a základních gramotností, rekvalifikace-stáže pro osoby mladší 25 let a absolventy vysokých škol.

Druhy nákladů

Za náklady rekvalifikace hrazené úřadem práce se považují

– náklady spojené se zajišťováním rekvalifikace (kurzovné),

– výdaje na ochranné pracovní prostředky,

– úhrada pojištění pro případ úrazu sjednaného na dobu rekvalifikace,

– úhradu pojistného za škody způsobené účastníkem rekvalifikace,

– úhrada lékařského vyšetření potřebné pro zařazení do rekvalifikace.

Za náklady spojené s rekvalifikací, které mohou být hrazeny úřadem práce, se považují

– prokázané jízdní výdaje podle zvláštního právního předpisu,

– jízdní výdaje za cestu z bydliště do místa konání rekvalifikace a zpět při přijímacím řízení, při zahájení a ukončení rekvalifikace.

 

§ 110

Rekvalifikace zaměstnanců

(1) Rekvalifikace může být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s _í spojené. Rekvalifikace zaměstnanců se provádí na základě dohody uzavřené mezi úřadem práce a zaměstnavatelem a dohody uzavřené mez i zaměstnavatelem a zaměstnancem. Jestliže pro zaměstnavatele zajišťuje rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá se dohoda mezi úřadem práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením.

(2) Dohoda o rekvalifikaci zaměstnanců mezi úřadem práce a zaměstnavatelem, případně rekvalifikačním zařízením musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny

a) identifikační údaje účastníků d
ohody,

b) pracovní činnost, na kterou budou zaměstnanci rekvalifikováni,

c) základní kvalifikační předpoklady zaměstnanců potřebné pro zařazení do rekvalifikace,

d) rozsah teoretické a praktické přípravy,

e) místo a způsob provedení rekvalifikace,

f) doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalostí a dovedností,

g) náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady,

í) závazek zaměstnavatele nebo rekvalifikačního zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely a lhůta a podmínky jejich vrácení,

i) ujednání o vypovězení dohody.

(3) Dohoda o rekvalifikaci zaměstnanců mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) pracovní činnost, na kterou má být zaměstnanec rekvalifikován,

c) rozsah teoretické a praktické přípravy,

d) doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalostí a ovedností.

(4) Rekvalifikace podle odstavce 1 se uskutečňuje v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance; za tuto dobu přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje jen, pokud je to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení.

(5) O rekvalifikaci podle odstavce 1 nejde v případě účasti zaměstnance na teoretické nebo praktické přípravě, kterou

a) je zaměstnavatel povinen zabezpečovat pro zaměstnance podle příslušných právních předpisů a které je zaměstnanec povinen se zúčastnit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, nebo

MM25_AI

b) zaměstnanec absolvuje z vlastního zájmu, aniž by z hlediska jím vykonávané práce u zaměstnavatele byla nezbytná potřeba změny jeho dosavadní kvalifikace. V tomto případě se postupuje podle příslušných ustanovení pracovněprávních předpisů upravujících účast zaměstnanců na školení a studiu při zaměstnání.54)

(6) Formy rekvalifikace zaměstnanců, druhy nákladů rekvalifikace a nákladů s

  • Našli jste v článku chybu?