Pokračování komentáře JUDr. Ladislava Jouzy z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k novému zákonu o zaměstnanosti
Pokračování komentáře JUDr. Ladislava Jouzy z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k novému zákonu o zaměstnanosti
§ 116
Příspěvek na zapracování
(1) Příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s Kím uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči (§ 33).
(2) Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.
Komentář k § 116:
Příspěvek na zapracování je novým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Má zabezpečit, aby uchazečům o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči, byla tato péče věnována i u zaměstnavatelů v počátcích jejich začlenění na trhu práce. Poskytuje se na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem po dobu maximálně tří měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nej-výše polovinu minimální mzdy (v současnosti 3350 Kč).
Příspěvky bude úřad práce poskytovat na žádost zaměstnavatele. Zákon uvádí podstatné náležitosti žádosti a doklady, které je třeba k žádosti přiložit. Nově se bude požadovat, aby žadatel (zaměstnavatel) osvědčil, že nemá daňové nedoplatky a nedluží pojistné na sociální zabezpečení ani na zdravotní pojištění. Za dluh se nepovažuje splácení ve splátkách, pokud žadatel není v prodlení se splácením těchto splátek. Zamezuje se poskytování příspěvků na stejný účel a poskytování příspěvků organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím.
§ 117
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
(1) Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.22)
(2) Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.
Komentář k § 117:
Zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program a z toho důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, může úřad práce poskytnout příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce maximálně po dobu šesti měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy. Jednou z podmínek poskytnutí příspěvku je nezabezpečení práce v důsledku přechodu na nový podnikatelský program. Pojem „nový podnikatelský program“ může působit v praxi potíže. Podle výkladu představuje takovou změnu výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti, zajišťované právnickou nebo fyzickou osobou, při které dochází v podniku nebo jeho části k zásadním technologickým změnám. Důvodem může být celková situace a modernizace stávající výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti nebo změna předmětu podnikání zapsaného v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění.
Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí období od ukončení nebo omezení stávající provozní činnosti s bezprostředně navazující etapou výměny technologického zařízení do doby zahájení nové provozní činnosti.
Pro období přechodu na nový podnikatelský program jsou charakteristické vedle technologických změn i organizační změny v oblasti pracovních sil. Tímto programem naopak není omezení provozní činnosti dané nezájmem o výrobek odběrateli nebo nasycenost trhu, kdy po přechodné období dojde k zastavení výroby, aby posléze byla opět zahájena výroba téhož výrobku, nebo období, kdy zaměstnavatel zastaví výrobu, služby nebo jinou obdobnou činnost pro povětrnostní vlivy, finanční potíže apod.
§ 118
Poskytování příspěvků
(1) O poskytnutí příspěvků na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti zaměstnavatel nebo fyzická osoba žádá. Žádost o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti musí obsahovat:
a) identifikační údaje právnické nebo fyzické osoby,
b) místo a předmět podnikání,
c) druh příspěvku, o který se žádá.
(2) K žádosti o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je nutné přiložit:
a) doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti,
b) potvrzení o tom, že žadatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a -říspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek,
c) doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.
(3) Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti.
Komentář k § 118:
Ustanovení vyjmenovává podstatné náležitosti žádosti a doklady, které je třeba k žádosti přiložit. Odborný posudek jakož i další náležitosti vyžadované před uzavřením dohody vyžadoval úřad práce na zaměstnavatelích podle dřívější vyhlášky č. 35/1997 Sb. Nově se na základě požadavků úřadů práce, České správy sociálního zabezpečení, zástupců zaměstnavatelů a dalších stanoví, aby žadatel osvědčil, že nemá daňové nedoplatky a †edluží pojistné na sociální zabezpečení ani na zdravotní pojištění. Za dluh se nepovažuje splácení ve splátkách, pokud žadatel není v Xrodlení se splácením těchto splátek. Zamezuje se poskytování příspěvků na stejný účel a poskytování příspěvků organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím.
§ 119
(1) O poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti uzavírá úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými a fyzickými osobami a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů6) písemnou dohodu.
(2) Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat:
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) účel poskytnutí příspěvku,
c) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,
d) výši a termín poskytnutí příspěvku,
e) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
f) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,
g) závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku,
h) ujednání o vypovězení dohody.
(3) V závislosti na charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem.
(4) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku na:
a) podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,44)
b) ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu.45)
Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o podmínky stanovené podle písmena a).
(5) Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 4 nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně.46)
(6) Formy příspěvků a způsob poskytování příspěvků stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
Komentář k § 119:
Dohody upravované tímto zákonem byly již v době vzniku předpisů o zaměstnanosti součástí právní úpravy. Toto ustanovení obsahuje základní náležitosti dohod a bovinnost úřadu práce dohodu vypovědět, pokud příjemce příspěvku nebude plnit sjednané podmínky. O poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti uzavírá úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými a fyzickými osobami a dalšími subjekty písemnou dohodu. Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat identifikační údaje účastníků dohody, účel poskytnutí příspěvku, podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, výši a termín poskytnutí příspěvku, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku. V dohodě lze sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem. Neplní-li druhá strana sjednané podmínky, je úřad práce povinen dohodu o poskytnutí příspěvku vypovědět. Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je podle zákona porušením rozpočtové kázně.
Z prováděcích předpisů
Poskytování příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti
Veřejně prospěšné práce
µříspěvek se poskytuje měsíčně nebo za jiné dohodnuté období, nejdéle však za tři měsíce po sobě jdoucí; je splatný do 15 dnů od předložení vyúčtování vyplacených mezd zaměstnanců.
Společensky účelná pracovní místa
Zřízením společensky účelného pracovní místa se rozumí vytvoření nového pracovního místa, určeného k jeho obsazování uchazeči o žaměstnání ve sjednaném období. Vyhrazením společensky účelného pracovního místa se rozumí určení již existujícího pracovního místa pro konkrétního uchazeče o zaměstnání.
Formy příspěvku
Úřad práce může na zřízení společensky účelného pracovního místa poskytnout:
– návratnou finanční výpomoc,
– příspěvek na úhradu mzdových nákladů, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „příspěvek na mzdové náklady“),
– příspěvek na úhradu úroků z úvěrů,
– jiný účelově určený příspěvek
Ça vyhrazené společensky účelné pracovní místo lze poskytovat pouze příspěvek na mzdové náklady. Může být poskytován pouze po dobu, po kterou je společensky účelné pracovní místo obsazeno uchazečem o zaměstnání, nejdéle však po dobu 24 měsíců.
Na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa lze zaměstnavateli poskytnout pouze jeden z příspěvků. Návratnou finanční výpomoc a jiný účelově určený příspěvek však lze poskytovat vedle sebe. Příspěvek na mzdové náklady se poskytuje měsí- čně nebo za jiné dohodnuté období, nejdéle však za tři měsíce po sobě jdoucí. Je splatný do 15 dnů od předložení vyúčtování vyplacených mezd zaměstnanců.
Příspěvek na dopravu zaměstnanců
Příspěvek se poskytuje měsíčně nebo za jiné dohodnuté období, nejdéle však za tři měsíce po sobě jdoucí. Je splatný do 15 dnů od předložení vynaložených nákladů na dopravu.
Příspěvek na zapracování
Příspěvek se poskytuje měsíčně a je splatný do 15 dnů od předložení zprávy o průběhu zapracování. Neposkytuje se za dobu nepřítomnosti zapracovávané osoby v práci.
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
Příspěvek se poskytuje měsíčně nebo za jiné dohodnuté období, nejdéle však za tři měsíce po sobě jdoucí aje splatný do 15 dnů od předložení vyúčtování vyplacených náhrad mezd zaměstnanců.
Hlava V
Cílené programy k řešení zaměstnanosti
§ 120
(1) Problémy obecního, okresního, krajského a celostátního charakteru v oblasti zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů, včetně mezinárodních programů s mezinárodní účastí a programů financovaných v rámci Strukturálních fondů Evropského společenství a dalších programů EU.
(2) Cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce; součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda ČR a programy obecního, okresního a krajského charakteru ministerstvo.
(3) Cíleným programem je i program na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením; v rámci tohoto programu může být zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením poskytnut příspěvek až do výše 70 % pořizovací ceny tohoto majetku.
(4) Při plnění cílených programů mohou úřady práce spolupracovat i s jinými
subjekty nebo je mohou na základě smluvního vztahu zajišťovat prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob. Součástí dohody o zajišťování cíleného programu je i ujednání o příspěvku právnické nebo fyzické osobě za zajištění cíleného programu.
Komentář k § 120:
Pro řešení určitých specifických situací je žádoucí mít zákonnou možnost operativního postupu. V případech, kdy se situaci na trhu práce nedaří zvládnout ostatními nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, nebo kdy je vhodné spolupracovat i s dalšími subjekty při řešení problémů určitého regionu nebo vybrané skupiny osob, je nejvhodnějším nástrojem ucelený program, zahrnující všechny aspekty. Tyto programy byly využívány i doposud. Celorepublikové programy bude schvalovat vláda, regionální a krajské programy ministerstvo. Cílené programy mohou být zabezpečovány přímo, spoluprací s jinými subjekty nebo na základě dohody prostřednictvím jiných subjektů a jsou určeny např. i pro absolventy škol.
Cíleným programem je i program na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením. Stanoví se maximální výše příspěvku, který může být v rámci tohoto cíleného programu poskytnut. Doposud byla tato oblast podporována formou investičních dotací poskytovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí. Problém
y obecního, krajského a elostátního charakteru v oblasti zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů, včetně mezinárodních programů s mezinárodní účastí a programů financovaných v rámci Strukturálních fondů EU a dalších programů Evropského společenství.
Programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob uplatnit se na trhu práce; součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda ČR a programy obecního a krajského charakteru ministerstvo práce a sociálních věcí. V rámci programu může být zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením poskytnut příspěvek až do výše 70 % pořizovací ceny tohoto majetku. Při plnění cílených programů mohou úřady práce spolupracovat i s jinými subjekty nebo je mohou na základě smluvního vztahu zajišťovat prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob. Součástí dohody o zajišťování cíleného programu je i ujednání o příspěvku právnické nebo fyzické osobě za zajištění cíleného programu.
ČÁST ŠESTÁ
VÝKON UMĚLECKÉ, KULTURNÍ, SPORTOVNÍ NEBO REKLAMNÍ ČINNOSTI DÍTĚTE
§ 121
Základní podmínky
(1) Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba:
a) mladší 15 let, nebo
b) starší 15 let, pokud nemá ukončenou povinnou školní docházku, a to až do doby jejího ukončení.
(2) Dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost (dále jen „činnost dítěte“) pro právnickou nebo fyzickou osobu (dále jen „provozovatel činnosti“), jen jestliže je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj.57) Dítě může tuto činnost vykonávat jen na základě jednotlivého povolení vydaného pro urči té dítě a určitou činnost (dále jen „povolení“).
(3) Za činnost dítěte se nepovažuje:
a) zájmová kulturní činnost v amatérských souborech a základních uměleckých školách,
b) vystupování na uměleckých a kulturních akcích pořádaných školou, školským zařízením nebo ústavem sociální péče nebo na akcích, na kterých se škola, školské zařízení nebo ústav sociální péče organizačně podílí,
c) činnost konaná v rámci výchovy a vzdělávání ve školách a školských zařízeních v souladu se vzdělávacími programy,
d) účast na uměleckých a sportovních soutěžích, pokud nejde o činnosti za odměnu, nebo
e) činnost konaná v rámci mimoškolní výchovy a při ostatních nekomerčních zájmových aktivitách, která není vykonávána za odměnu.
(4) Provozovatel činnosti je povinen zajistit
a) soustavný dohled způsobilou osobou v době dohodnuté pro činnost dítěte, případně i při dopravě na ni, pokud ji nevykonává zákonný zástupce,
b) vhodné podmínky odpovídající charakteru činnosti, kterou bude dítě vykonávat.
(5) Na činnost dítěte se vztahuje § 132, 166 a 167 zákoníku práce; ustanovení § 133 až 135 zákoníku práce se použijí přiměřeně.
Komentář k § 121:
Práce dětí ve věku do 15 let a do skončení povinné školní docházky je zakázána. Tento zákaz je upraven v doprovodném zákoně – v novele zákoníku práce. Děti budou moci vykonávat práci po získání pracovněprávní způsobilosti jen v pracovněprávním vztahu.
Uvedené řešení vyplývá z článku 4 Směrnice č. 94/33/ES o ochraně mladých lidí v práci, který umožňuje členským státům, aby přijaly opatření k zákazu práce dětí. Členské státy mohou rovněž přijmout opatření, podle kterých se zákaz práce dětí nebude vztahovat na činnosti umělecké, kulturní, sportovní a reklamní, případně na tzv. lehké práce.
Zákon využívá oprávnění dané směrnicí a připouští činnost dětí v uvedených oblastech jen na základě individuálního předchozího schválení příslušným orgánem, kterým je úřad práce. Postup uvedený v zákoně vedoucí k vydání povolení se nebude vztahovat na činnost zájmovou v uvedených oblastech, pokud nepůjde o výkon činnosti za odměnu.
V zákoně se stanoví provozovateli činnosti povinnosti k zajištění bezpečných podmínek při výkonu činnosti. Jde např. o zajištění bezpečnosti s ohledem na možná rizika, která mohou být zejména u malých dětí vysoká. Odpovědnost za dodržení těchto povinností budou mít všichni vedoucí zaměstnanci provozovatele činnosti v rozsahu svých funkcí, jako je tomu v pracovněprávním vztahu.
Na výkon činnosti dítěte se dále přiměřeně použijí ustanovení § 133 až 135 zákoníku práce. Zejména se jedná o prevenci rizik, zajištění osobních ochranných pracovních prostředků, zajištění vhodného prostředí, v němž bude činnost probíhat, možnost kontroly odborových orgánů a orgánů státního odborného dozoru apod. Přiměřenost použití bude pro provozovatele znamenat povinnost přihlédnout ke konkrétním a individuálním podmínkám prostředí, kde se bude činnost uskutečňovat i k osobě dítěte, jeho věku, charakteru a náročnosti úkonu, které bude vykonávat. Předmětem výkonu činnosti dětí rovněž nemohou být práce, které jsou jim zakázané podle § 167 zákoníku práce a podle vyhlášky č. 261/1997 Sb., o zakázaných pracích pro mladistvé.
§ 122
Povolování výkonu činnosti dítěte
(1) O povolení rozhoduje úřad práce na základě písemné žádosti podané zákonným zástupcem dítěte nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, do jejíž péče bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu (dále jen „zákonný zástupce“).
(2) Pro účely povolení podle odstavce 1 se považuje za činnost:
a) uměleckou a kulturní vytváření autorských děl nebo provádění uměleckých výkonů podle zvláštního právního předpisu58) a provádění úkonů zejména v oblasti hudební, pěvecké a taneční,
b) reklamní provádění úkonů v reklamě59) a propagaci výrobků, služeb nebo jiných objektů a předmětů a činnost v modelingu,
c) sportovní provádění sportovních výkonů na veřejnosti.
(3) Žádost o povolení musí obsahovat:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození dítěte a bydliště,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zákonného zástupce dítěte, bydliště nebo místo, kde se zdržuje,
c) písemný souhlas dítěte s tím, že bude činnost vykonávat, je-li dítě s ohledem na věk a rozumovou vyspělost schopno vyjádřit svůj názor,
d) lékařský posudek praktického lékaře pro děti a dorost o tom, že činnost, kterou bude dítě vykonávat a doba jejího konání, vzhledem k časovému vymezení jejího výkonu, je přiměřená z hlediska zdravotního a že dítě je ze zdravotního hlediska způsobilé tuto činnost vykonávat. Lékařský posudek v době vydání povolení nesmí být starší než 3 měsíce. Posudek vydává lékař na základě žádosti zákonného zástupce dítěte. Podkladem pro vydání posudku jsou údaje zpracované provozovatelem činnosti v rozsahu písmene e),
e) druh činnosti, kterou bude dítě vykonávat, její popis, charakteristika pracovních podmínek a pracovišť, ve kterých bude dítě činnost vykonávat, a bude-
li vykonávat více druhů takových činností, uvádějí se u každého z druhů těchto činností,
f) údaje o právnické nebo fyzické osobě, pro kterou bude dítě činnost vykonávat, nebo o provozovatelích činnosti, bude-li dítě vykonávat činnost pro více provozovatelů činnosti, a to
1. jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), bude-li provozovatelem činnosti fyzická osoba,
2. obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo, identifikační číslo, jméno, popřípadě jména a příjmení osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby, bude-li provozovatelem činnosti právnická osoba,
g) dobu, po kterou bude dítě činnost vykonávat, a časové vymezení doby jejího
výkonu.
(4) Provozovatel činnosti je povinen pro případ náhrady škody, ke které by mohlo dojít při výkonu činnosti, sjednat pojištění; sjednání pojištění musí být uvedeno v povolení.
(5) Náhrada škody způsobené dítětem provozovateli činnosti nebo provozovatelem činnosti dítěti se řídí občanským zákoníkem. Výše náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem nesmí přesáhnout v jednotlivém případě trojnásobek částky životního minima platného pro jednotlivého občana staršího 26 let ke dni vzniku škody. Povinnost provozovatele činnosti nahradit škodu je však dána i v případě, kdy provozovatel činnosti dodržel povinnosti vyplývající z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(6) V řízení o povolení výkonu činnosti dítěte je účastníkem řízení také provozovatel činnosti.
(7) Povolení vydává úřad práce příslušný podle trvalého pobytu dítěte, a pokud dítě nemá trvalý pobyt, podle místa, kde se zdržuje.
(8) Povolit dítěti výkon činnosti lze nejdéle na dobu 12 měsíců po sobě jdoucích, které následují po dni právní moci rozhodnutí úřadu práce o povolení, nejdéle však do doby, do které je fyzická osoba považována podle tohoto zákona za dítě. Bude-li vykonávat dítě činnost u více provozovatelů, vydává se samostatné povolení k výkonu činnosti u každého provozovatele.
(9) Úřad práce si může vyžádat vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí, zda mu nejsou známy skutečnosti, které by bránily dítěti ve výkonu činnosti, nebo zda není činnost pro dítě vhodná.
Komentář k § 122:
Podle nové úpravy bude moci dítě ve věku do 15 let a do skončení povinné školní docházky vykonávat jen činnost uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní (dále jen „výkon činnosti“) na základě povolení úřadu práce. O tomto povolení bude úřad práce vydávat rozhodnutí, a to na základě písemné žádosti osoby odpovědné za výchovu dítěte. Uvedená ustanovení upravují postup zúčastněných stran (subjektu, pro něhož bude činnost dítěte vykonávána – dále jen „provozovatel činnosti“ a dítěte – zákonného zástupce) při rozhodování o vydání povolení k výkonu činnosti.
Obsahem písemné žádosti, kterou bude podávat zákonný zástupce dítěte nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte, do jejíž péče bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu (návrh na povolení může podat např. ústav sociální péče), budou všechny údaje potřebné pro rozhodnutí o vydání povolení, včetně posudku lékaře o vhodnosti činnosti pro dítě. Bude se zpravidla jednat o lékaře, v jehož zdravotní péči dítě je. Rozhodující bude konkrétní a objektivní lékařský posudek o tom, zda dítě může ze zdravotnického hlediska vykonávat zvolené úkony při konkrétní činnosti.
Uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost může dítě vykonávat ve vztahu k právnické nebo fyzické osobě, která je v zákoně uváděna jako „provozovatel činnosti.“ Ve většině případů se bude jednat o právnické nebo fyzické osoby, které tuto činnost provozují jako hlavní předmět své činnosti (např. reklamní agentura) nebo jako jeden z předmětů své činnosti (např. televize, rozhlas, tisk). Může se však jednat i o fyzické osoby, které tuto činnost vykonávají na základě živnostenského oprávnění.
§ 123
Obsah a časové vymezení povolení
(1) V povolení výkonu činnosti dítěte úřad práce stanoví:
a) maximální rozsah jejího výkonu u dítěte do 6 let věku 2 hodiny denně, přičemž její celková délka za týden nesmí přesáhnout 10 hodin,
b) maximální rozsah jejího výkonu u dítěte od 6 do 10 let věku 3 hodiny denně, přičemž její celková délka za týden nesmí přesáhnout 15 hodin,
c) maximální rozsah jejího výkonu u dítěte od 10 do 15 let věku 4 hodiny denně, přičemž její celková délka za týden nesmí přesáhnout 20 hodin,
d) podmínky pro výkon činnosti upravující rozvrh činnosti a odpočinku v závislosti na rozsahu a druhu činnosti, způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti a minimální požadavky na zajištění vhodných pracovních podmínek k výkonu činnosti.
(2) Vykonává-li dítě činnost pro více provozovatelů činnosti, doby těchto činností se sčítají; jejich součet nesmí být vyšší, než je uvedeno v odstavci 1.
(3) Dítě nesmí činnost vykonávat v době mezi 22 a 6 hodinou; pokud u dítěte, které plní povinnou školní docházku, není následující den po dnu, kdy končí tato doba, dnem školního vyučování, je výkon činnosti zakázán v době mezi 22.30 a 6. hodinou.
(4) Dítě musí mít po skončení výkonu denní činnosti nepřetržitý odpočinek nejméně v délce 14 hodin. Pokud vykonává činnost po sobě 5 jdoucích kalendářních dnů, nesmí vykonávat činnost nejméně v následujících 2 po sobě jdoucích kalendářních dnech. V kalendářním týdnu nesmí dítě činnost vykonávat alespoň 2 kalendářní dny.
(5) Povolení lze prodloužit, pokud úřad práce o prodloužení rozhodl před uplynutím období, na něž byl výkon takové činnosti dítěti povolen. O prodloužení povolení žádá zákonný zástupce dítěte písemně nejpozději 30 kalendářních dnů před uplynutím období, na něž byl výkon této činnosti dítěti povolen. Při rozhodování o prodloužení povolení vychází úřad práce z údajů uvedených v žádosti o vydání povolení doplněných zákonným zástupcem o nové skutečnosti rozhodné pro vydání povolení; vždy je nutno předlo žit nový lékařský posudek. Povolení lze prodloužit nejdéle na dobu dalších 6 měsíců po sobě jdoucích. Úřad práce je povinen o žádosti o povolení rozhodnout nejpozději do 30 kalendářních dnů od jejího doručení úřadu práce.
(6) O povolení je možno žádat opakovaně. Byla-li žádost o vydání povolení zamítnuta s ohledem na lékařský posudek, lze žádost o vydání povolení výkonu téže činnosti konané za stejných podmínek podat znovu nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne, kterým nabylo právní moci rozhodnutí úřadu práce o zamítnutí vydání povolení.
(7) Úřad práce rozhodnutí o povolení výkonu činnosti dítěte nebo rozhodnutí o sepovolení výkonu činnosti dítěte bez zbytečného odkladu doručí zákonnému zástupci dítěte, provozovateli činnosti a úřadu práce, který je příslušný k výkonu kontrolní činnosti.
(8) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vydaným povolením zůstávají nedotčeny obsah a forma smluv, které se sjednávají podle zvláštních právních předpisů, jakož i nároky z nich vyplývající.
(9) Úřad práce vede evidenci povolení vydaných k činnosti dítěte.
Komentář k § 123:
Mezi ochranné podmínky p
ro činnost je i její vymezení v časovém období v denní i noční době. V zákoně je stanovena horní týdenní hranice pro výkon činnosti na 20 hodin. Je však limitována denním výkonem v maximálním rozsahu 4 hodiny. Teoreticky by to znamenalo, že dítě může vykonávat tuto činnost 5 dnů v týdnu, maximálně po 4 hodinách denně. To je však maximální rozsah, který přichází v úvahu u dětí vyššího věku blížící se hranici pracovněprávní způsobilosti a s prokazatelnou fyzickou a duševní vyspělostí. Tyto okolnosti bude hodnotit lékař ve svém posudku k rozsahu zamýšlené činnosti. Bude-li dítě vykonávat činnost pro více provozovatelů činnosti, bude se doba výkonu sčítat a nemůže překročit stanovený denní, případně týdenní limit.
Činnost dítěte je zakázána v noční době, tedy od 22 do 6 hodin. Výjimka je pouze pro dny, po nichž následuje odpočinek dítěte a neexistuje v následující den povinnost dítěte ke školní docházce. Jedná se např. o dny, po nichž následuje sobota a neděle nebo svátky (případně školní prázdniny).
Náhrada škody je řešena jednak povinným pojištěním, které musí sjednávat provozovatel činnosti a podle občanskoprávní úpravy (občanský zákoník) s určitými modifikacemi. Podle nové úpravy se např. v případě úrazu dítěte při výkonu činnosti bude hodnotit, zda ke škodě došlo porušením právní povinnosti (protiprávním úkonem) ze strany osob, které za provozovatele činnosti jednaly nebo činnost dítěte prováděly a za tuto činnost byly odpovědny. Dále musí být splněny další podmínky: vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením právní povinností a vznikem škody a zavinění ve formě úmyslu nebo nedbalosti. Přitom bude platit, že odpovědnost provozovatele činnosti bude i v případech, kdy dodržel všechny předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Za skutečnou škodu se podle tohoto zákoníku považuje majetková újma vyjádřitelná v penězích, která spočívá v důsledku škodní události ve zničení, ztrátě, zmenšení, snížení či jiném znehodnocení již existujícího majetku poškozeného, jeho věcí a jiných práv, jakož i Modnot ocenitelných penězi, jako jsou pohledávky, duševní vlastnictví apod. a jež představuje majetkové hodnoty nezbytné k uvedení věci v předešlý stav. Ve vztahu k zákoníku práce je takový pojem náhrady škody podle občanského zákoníku nesporně širší a pro potřeby uplatnění náhrady škody v případě činnosti dětí také plně použitelný. Jde např. o Uojem „duäevní vlastnictví“, nebo jiné majetkové hodnoty, které zákoník práce nezná.
Pro zvolenou úpravu podle občanského zákoníku svědčí i další skutečnost. Lze-li část škody zjistit jen s nepoměrnými obtížemi či nelze-li ji zjistit vůbec (např. při úrazu dítěte ve velmi nízkém věku), určí ji v těchto výjimečných případech soud podle své volné (nikoli libovolné) úvahy (§ 136 občanského soudního řádu). V tomto případě by soud pro určení výše škody nebo pro ztrátu hodnoty ocenitelné penězi hodnotil objektivní i subjektivní okolnosti (např., věk dítěte, jeho vlohy, nadání, schopnosti apod.), což pracovněprávní úprava neumožňuje.
Kromě uvedeného může být podle občanského zákoníku dítěti hrazen i ušlý zisk (podle zákoníku práce jen náhrada za ztrátu na výdělku, která v případě úrazu dítěte neexistuje). Tuto úpravu je možno plně aplikovat i na náhradu škody způsobenou provozovateli činnosti např. malým dítětem, u něhož by se dalo předpokládat, že nebýt škodní události, došlo by v budoucnosti ke zvětšení jeho majetku.
Ve smyslu uvedených zásad bude řešena i náhrada škody, kterou dítě způsobí provozovateli činnosti s uvedeným omezením. Vychází se ze situace, kdy dítě ještě nemá žádný výdělek a postup při uplatňování náhrady škody v plné výši by byl neodůvodnitelný.
V tomto ustanovení se rovněž uvádí, že obsah, forma smluv i nároky z nich plynoucí zůstávají nedotčeny,pokud byly sjednány podle jiných předpisů k provádění uvedených činností. Jestliže např. dítě sjednalo smlouvu podle občanského zákoníku nebo podle autorského zákona k výkonu umělecké nebo kulturní činnosti, nároky z toho plynoucí jsou nedotčeny. Podle nové úpravy musí však k této činnosti být vydáno povolení, aby byly zajištěny ochranné podmínky při výkonu činnosti.
§ 124
Řízení o zákazu výkonu činnosti dítěte
(1) Úřad práce výkon činnosti dítěte zakáže, jestliže zjistí, že
a) dítě vykonává činnost bez povolení,
b) provozovatel činnosti při výkonu činnosti dítěte porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, nebo
c) podle lékařského posudku vydaného v době po vydání rozhodnutí o povolení není výkon této činnosti pro dítě vhodný.
(2) Výkon činnosti je úřad práce povinen zakázat bezprostředně poté, co se o skutečnostech uvedených v odstavci 1 dozvěděl, a to prohlášením sděleným zákonnému zástupci dítěte a provozovateli činnosti. Ode dne sdělení tohoto prohlášení má zákonný zástupce povinnost činnost dítěte ukončit; takovou povinnost má i provozovatel činnosti.
(3) Při důvodném podezření, že u dítěte došlo ke ztrátě zdravotní způsobilosti k výkonu činnosti nebo k jiným skutečnostem znemožňujícím dítěti výkon činnosti, je zákonný zástupce dítěte, ošetřující lékař, Inspektorát bezpečnosti práce a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dítěte povinen sdělit tyto skutečnosti příslušnému úřadu práce.
(4) Prohlášení o zákazu činnosti dítěte může úřad práce učinit písemně nebo ústně. Bylo-li prohlášení učiněno ústně, je úřad práce povinen provést o tomto ústním prohlášení zápis, a to téhož dne, kdy k prohlášení došlo. Bylo-li prohlášení učiněno ústně, vydá úřad práce na místě písemné potvrzení. Prohlášení učiněné písemně a písemné potvrzení obdrží zákonný zástupce dítěte a provozovatel činnosti.
(5) Úřad práce je povinen nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne sdělení písemného nebo ústního prohlášení o zákazu činnosti dítěte zákonnému zástupci vydat rozhodnutí o zákazu výkonu činnosti dítěte a doručit ho též provozovateli činnosti.
Komentář k § 124 :
Nová právní úprava respektuje mezinárodní dokumenty, jimiž je Česká republika vázána, a rovněž dokumenty, k nimž by měla v dohledné době přistoupit. Návrh respektuje článek 32 Úmluvy o právech dítěte a článek 7 Evropské sociální charty. Obsahem článku 32 Úmluvy o právech dítěte je právo dítěte na ochranu před hospodářským vykořisťováním a před vykonáváním jakékoli práce, která může být nebezpečná nebo bránit vzdělávání dítěte, škodit jeho zdraví nebo jeho tělesnému, duševnímu, duchovnímu, mravnímu nebo sociálnímu rozvoji. Článek 7 Evropské sociální charty ukládá mimo jiné smluvním státům stanovit minimální věk pro přijetí do zaměstnání na 15 let se stanovenými výjimkami. Těmto požadavkům návrh vyhovuje, neboť práci dětí ve věku do 15 let zakazuje. Pro činnost dětí tohoto věku ve společensky odůvodněných případech stanoví ochranné podmínky, které respektují požadavky dokumentů na ochranu bezpečnosti a zdraví dítěte.
Zájmem České republiky je také ratifikace Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 138 o minimálním věku pro vstup do zaměstnání, která patří mezi devět prioritních úmluv MOP. Tato úmluva vyžaduje právní úpravu činností v oblasti kulturní, umělec
ké, sportovní nebo reklamní. Vzhledem k tomu, že právní úprava činnosti dětí do 15 let věku bude mít charakter pracovněprávního předpisu, budou ke kontrolní činnosti oprávněny úřady práce. Jako příslušné kontrolní orgány budou moci kontrolovat spolu s orgány státního odborného dozoru nejen dodržování podmínek ve vydaném povolení, ale i skutečnost, zda činnost dítěte je prováděna na základě povolení a zda vůbec bylo povolení vydáno. Budou mít možnost v případech porušování předpisu ukládat provozovateli činnosti nebo i tomu, kdo „nezákonnou“ činnost dítěte umožní, vysoké finanční sankce.
ČÁST SEDMÁ
KONTROLNÍ ČINNOST
§ 125
Kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti vykonávají úřady práce, ministerstvo a v rozsahu stanoveném v § 126 odst. 4 i celní úřady (dále jen „orgány kontroly“).
Komentář k § 125:
Toto ustanovení přebírá dřívější stav, kdy kontrolu vykonávalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a úřady práce. Kontrolní činnost v navrhovaném rozsahu zůstane v kompetencích těchto správních úřadů do doby, než bude zřízena inspekce práce, která by měla převzít oblast kontroly dodržování pracovněprávních předpisů, včetně mzdových.
Kontrolní činnost nad dodržováním předpisů o zaměstnanosti u zaměstnavatelů bezprostředně souvisí s povinnostmi a nároky těchto subjektů podle nového zákona o zaměstnanosti. Při porušení povinnosti může být zaměstnavatel sankcionován úřadem práce.
Stručný přehled práv a povinností zaměstnavatelů
podle nového zákona o zaměstnanosti
Zaměstnavatelé a státní politika zaměstnanosti (§ 2)
Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace. Při jejím provádění spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů.
Účastníci právních vztahů (§ 3)
Účastníky právních vztahů podle zákona o zaměstnanosti jsou
– zaměstnavatelé; za zaměstnavatele se považují rovněž organizační složky zahraniční právnické osoby nebo zahraniční fyzické osoby oprávněné podnikat na území ČR podle zvláštních právních předpisů,
– právnické a fyzické osoby a další subjekty podle zvláštních právních předpisů vykonávající činnosti podle tohoto zákona.
Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání (§ 4)
Účastníci právních vztahů jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání. Za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišování, které stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis.
Identifikace zaměstnavatele a nelegální práce (§ 5 )
Pro účely zákona o zaměstnanosti se rozumí identifikačními údaji
– u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo,
– u fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
– nelegální prací,
– pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nebo
– pokud cizinec nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona povolení k zaměstnání vyžadováno.
Poradní sbory a účast zaměstnavatelů (§ 7)
K zabezpečení spolupráce na trhu práce vytvářejí úřady práce poradní sbory složené zejména ze zástupců odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů, organizací zdravotně postižených a územních samosprávných celků. Účelem poradních sborů je koordinace při realizaci státní politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů v příslušném správním obvodu. Poradní sbory se vyjadřují zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, programům rekvalifikace, organizaci poradenské činnosti, opatřením na podporu rovného zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a k hromadnému propouštění.
Úřady práce vytvářejí za účelem posouzení vhodné formy pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením odborné pracovní skupiny, složené zejména ze zástupců organizací zdravotně postižených a zástupců zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením.
Spolupráce zaměstnavatelů s úřady práce (§ 8)
Úřad práce
– spolupracujese správními úřady, územními samosprávnými celky, orgány sociálního zabezpečení, orgány státní zdravotní správy, zaměstnavateli a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností,
– poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti,
– poskytuje zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Zákaz diskriminačních nabídek k zaměstnání (§ 12)
Účastníkům právních vztahů vznikajících podle zákona o zaměstnanosti je zakázáno činit nabídky zaměstnání, které
– mají diskriminační charakter,
– nejsou v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy, nebo
- odporují dobrým mravům.
Zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v „dborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, dále informace, které odporují dobrým mravům, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Na žádost uchazeče o zaměstnání je zaměstnavatel povinen prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje. Hlediska pro výběr zaměstnanců musí zaručovat rovné příležitosti všem fyzickým osobám ucházejícím se o zaměstnání.
Zaměstnavatel a švarcsystém (§ 13)
Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.
Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti právnické nebo fyzické osoby se rozumí úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností podle zvláštních právních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.
Uvedená povinnost neplatí v případech, kdy plnění běžných úkolů
– zajišťuje fyzická osoba sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí, nebo právnická osoba prostředn
ictvím svých společníků nebo členů,
– zajišťuje právnická nebo fyzická osoba dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce, nebo
– právnická nebo fyzická osoba svěří jinému zaměstnavateli.
Plnění běžných úkolů lze svěřit jen zaměstnavateli, který má činnosti (úkoly), které mu mají být svěřeny, zahrnuty v předmětu své činnosti a bude je zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.
Volná pracovní místa (§ 34)
Zaměstnavatel získává zaměstnance v potřebném počtu a struktuře sám nebo za pomoci úřadu práce, od kterého může vyžadovat informace o situaci na trhu práce, popřípadě poradenskou činnost při výběru vhodných zaměstnanců z řad uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání nebo za pomoci agentury práce.
Oznamování volných pracovních míst (§ 35)
Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37) a neprodleně, nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance. Lhůta pro oznámení počíná běžet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo obsazení pracovního místa. Zaměstnavatel na vyžádání úřadu práce vybere z hlášených volných pracovních míst místa vhodná pro uchazeče o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání (§ 33).
Evidence volných pracovních míst (§ 37)
Úřad práce vede evidenci volných pracovních míst, která obsahuje základní charakteristiku pracovního místa, to je určení druhu práce a místa výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách. Dále evidence obsahuje informaci o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládanou délku. Evidence může dále obsahovat zejména informace o možnostech ubytování, dojíždění do zaměstnání a další info rmace, které zaměstnavatel požaduje zveřejnit.
Nabídky zaměstnání a souhlas zaměstnavatele
Úřad práce volná pracovní místa nabízí uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a se souhlasem zaměstnavatele je zveřejňuje, včetně zveřejnění v elektronických mediích. Úřad práce nenabízí a nezveřejňuje nabídky zaměstnání, které jsou diskriminačního charakteru nebo jsou v rozporu s pracovněprávními (§ 127) a jinými právními předpisy nebo odporují dobrým mravům. Úřad práce rovněž není povinen nabízet a zveřejňovat nabídky volných pracovních míst u zaměstnavatele, který opakovaně a prokazatelně porušuje povinnosti vyplývající z pracovněprávních a mzdových předpisů.
Podklady zaměstnavatele pro podporu v nezaměstnanosti (§ 50)
Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů. Pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů.
Zaměstnavatelé a zaměstnávání osob zdravotně postižených (§ 72)
1. Příprava k práci
Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí na pracovištích jejího zaměstnavatele individuálně přizpůsobených zdravotnímu stavu této osoby a může být prováděna s podporou asistenta. Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením, může úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob. O přípravě k práci prováděné na pracovišti zaměstnavatele
[§ 72 odst. 2 písm. a)] uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem písemnou dohodu.
2. Chráněné pracovní místo (§ 75)
Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa může poskytnout úřad práce zaměstnavateli příspěvek.
3. Chráněná pracovní dílna (§ 76)
Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.
4. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 77)
Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.
Co může zaměstnavatel požadovat od úřadu práce (§ 79)
Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce:
– informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
– součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením,
– spolupráci při vytváření pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
– spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.
Povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání zdravotně postižených osob (§ 80)
Zaměstnavatelé jsou povinni:
– u míst oznamovaných úřadu práce podle § 35 označit, zda se jedná o pracovní místa vyhrazená pro osoby se zdravotním postižením,
– informovat úřad práce o volných pracovních místech vhodných pro osoby se zdravotním postižením,
– rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
– spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace,
– vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením,
– vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením.
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.
p>
Povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí (§ 85)
Zaměstnavatelé mohou na základě povolení příslušného úřadu práce získávat zaměstnance ze zahraničí na volná pracovní místa, na která nelze přijmout uchazeče o zaměstnání. Za zaměstnance ze zahraničí se pro účely zaměstnávání považuje fyzická osoba, která není státním občanem ČR, občanem EU ani jeho rodinným příslušníkem.
Informace zaměstnavatele o zaměstnávání cizinců (§ 87)
Nastoupí-li do zaměstnání občan Evropské unie nebo cizinec, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, je zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou tyto fyzické osoby svým zaměstnavatelem vyslány na základě smlouvy k výkonu práce, povinen o této skutečnosti písemně informovat příslušný úřad práce nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce. Písemná informace obsahuje údaje vedené v evidenci, kterou je zaměstnavatel povinen vést podle § 102. Zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba jsou povinni informovat příslušný úřad práce o ukončení zaměstnání nebo vyslání fyzických osob uvedených ve větě první nejpozději do 10 kalendářních dnů od skončení zaměstnání nebo vyslání.
Evidence občanů Evropské unie a cizinců (§ 102)
Zaměstnavatel je povinen vést evidenci občanů Evropské unie a všech cizinců, které zaměstnává nebo kteří jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Evidence obsahuje údaje uvedené v § 91 odst. 1 písm. a), b), c) a e), a dále pohlaví, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání, dobu, na kterou jim bylo vydáno povolení k zaměstnání a na kterou jim byl povolen po byt, den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem.
Údaje o fyzických osobách vedených v evidenci úřadu práce nebo v evidenci zaměstnavatele lze sdělovat, jen dají-li k tomu tyto osoby písemný souhlas, nebo v případech, kdy tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána. Zaměstnavatel je povinen písemně informovat příslušný úřad práce, jestliže cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání,
– nenastoupil do práce, nebo
– ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno.
Informační povinnost musí zaměstnavatel splnit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy měl cizinec nastoupit na pracovní místo nebo kdy ukončil zaměstnání.
Rekvalifikace zaměstnanců (§ 110)
Rekvalifikace může být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené. Rekvalifikace zaměstnanců se uskuteční na základě dohody uzavřené mezi úřadem práce a zaměstnavatelem a dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Jestliže pro zaměstnavatele zajišťuje rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá se dohoda mezi úřadem práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením.
Investiční pobídky (§ 111)
Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců.
Zřizování volných pracovních míst
1. Veřejně prospěšné práce (§ 112)
Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek.
2. Společensky účelná pracovní místa (§ 113)
Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti.
Příspěvky pro zaměstnavatele od úřadu práce
1. Příspěvek na dopravu zaměstnanců (§ 115)
Příspěvek na dopravu zaměstnanců může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel zabezpečuje každodenní dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání v břípadech, kdy hromadnými dopravními prostředky prokazatelně není provozována doprava vůbec nebo v rozsahu odpovídajícím potřebám zaměstnavatele. Může být poskytnut i v případě, kdy zaměstnavatel zajišťuje dopravu svých zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou využít dopravy hromadnými dopravními prostředky.
2. Příspěvek na zapracování (§ 116)
Příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči (§ 33).
3. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117)
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.
4. Poskytování příspěvků (§ 118)
O poskytnutí příspěvků na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti zaměstnavatel nebo fyzická osoba žádá. Žádost o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti musí obsahovat identifikační údaje právnické nebo fyzické osoby, místo a předmět podnikání, druh příspěvku, o který se žádá.
Kontrola u zaměstnavatele (§ 125)
Úřady práce kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů u
– zaměstnavatelů, s výjimkou pracovních podmínek vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
– právnických a fyzických osob, které vykonávají činnosti podle tohoto zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání a rekvalifikaci,
– fyzických osob, kterým jsou poskytovány služby podle zákona o zaměstnanosti
Úřady práce kontrolují dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů zaměstnavatelů v částech, ve kterých mohou být individuální nároky zaměstnanců vyplývající z pracovněprávních předpisů upraveny ve vztahu k Rěmto předpisům výhodněji pro zaměstnance. Ministerstvo kontroluje: plnění doho
d o ?os
