ZA NESPLNĚNÍ POVINNOSTÍ HROZÍ SANKCE S přijetím nového zaměstnance souvisí řada povinností jak z oblasti pracovního práva, tak z oblasti sociálního a zdravotního pojištění.
ZA NESPLNĚNÍ POVINNOSTÍ HROZÍ SANKCE
S přijetím nového zaměstnance souvisí řada povinností jak z oblasti pracovního práva, tak z oblasti sociálního a zdravotního pojištění.
První povinnosti přicházejí již v souvislosti s uzavíráním pracovní smlouvy a vznikem pracovního poměru. Podnikatel v této fázi především musí:
* připravit návrh písemné pracovní smlouvy,
* vyžádat si vyjádření zákonného zástupce, jde-li o mladistvého,
* jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy vydat zaměstnanci,
* podat přihlášku k sociálnímu pojištění příslušné správě sociálního zabezpečení do osmi dnů,
* podat přihlášku ke zdravotnímu pojištění příslušné zdravotní pojišťovně (určené zaměstnancem) do osmi dnů,
* případně oznámit obsazení volného pracovního místa příslušnému úřadu práce. Ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci zejména:
* přidělovat práci podle pracovní smlouvy,
* platit mu za vykonanou práci mzdu,
* vytvářet podmínky pro úspěšné plnění pracovních úkolů, * dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, kolektivní nebo pracovní smlouvou. Po vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen zaměstnance seznámit:
* s pracovním řádem,
* s předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
* s kolektivní smlouvou (pokud existuje),
* s vnitřními předpisy.
POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
Zaměstnavatel musí nahlásit zaměstnance příslušné správě sociálního pojištění. Poté za něj musí včas platit předepsané částky. Za nesplnění povinností hrozí sankce. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje pojistné na: * nemocenské pojištění,
* důchodové pojištění,
* příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí z těchto druhů pracovněprávních vztahů:
* pracovní poměr (na dobu neurčitou i určitou),
* vedlejší pracovní poměr,
* dohoda o pracovní činnosti, která zakládá účast na nemocenském pojištění. Neodvádí se tedy z pracovněprávních vztahů založených dohodou o provedení práce, z příležitostného zaměstnání nebo z dohody o pracovní činnosti, jestliže z této dohody není zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Celková sazba pojistného činí 34 %, přičemž zaměstnavatel hradí 26 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců (z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 19,5 % na důchodové pojištění a 3,2 % na státní politiku zaměstnanosti). Zaměstnanci hradí 8 % z vyměřovacího základu (z toho 1,1 % na nemocenské, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti). Osoby samostatně výdělečně činné hradí 29,6 % na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. V praxi odvádí obě části pojistného zaměstnavatel. Tedy jak svou část pojistného za zaměstnance, tak zároveň i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné za zaměstnance přitom zaměstnavatel sráží z příjmů za daný kalendářní měsíc. V ýši odvedeného pojistného je zaměstnavatel povinen sám vypočítat. Pojistné se odvádí za každý kalendářní měsíc. Lhůty pro odvod pojistného mohou být následující: * v den, který je určen pro výplatu mezd a platů,
* v případě rozložení výplaty mezd a platů na různé dny je dnem splatnosti poslední den výplaty za uplynulý kalendářní měsíc,
* není-li den pro výplatu mezd a platů určen, je pojistné splatné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se pojistné odvádí. Tuto problematiku upravuje zejména zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Pojistný poměr vzniká dnem nástupu do zaměstnání k zaměstnavateli, který má sídlo na území ČR. Zdravotní pojištění trvá po celou dobu pracovního poměru, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Pojistné se odvádí z následujících druhů pracovněprávních vztahů:
* pracovní poměr (na dobu neurčitou i určitou),
* vedlejší pracovní poměr,
* dohoda o pracovní činnosti, která zakládá účast na nemocenském pojištění. Neodvádí se tedy z pracovněprávních vztahů založených dohodou o provedení práce, z příležitostného zaměstnání nebo z dohody o pracovní činnosti, jestliže z této dohody není zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. V případě pracovněprávního vztahu „nepravidelná výpomoc“ (jde o pracovní poměr, v němž zaměstnanci vykonávají sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele) se zdravotní pojištění platí, ale pouze v měsících, kdy je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Plátcem pojistného je zaměstnavatel. Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance (alespoň jednu osobu-pojištěnce) a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Z celkové sazby pojistného 13,5 % hradí zaměstnavatel dvě třetiny, zaměstnanec jednu třetinu. V praxi obě části pojistného odvádí zaměstnavatel - tedy i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec (děje se tak formou srážky ze mzdy nebo platu zaměstnance, a to i bez jeho souhlasu). Správnou výši pojistného je povinen zaměstnavatel sám vypočítat. Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce. Lhůty pro odvod pojistného mohou být následující:
* v den, který je určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc,
* v poslední den výplaty mezd a platů za uplynulý kalendářní měsíc, je-li výplata rozložena na různé dny,
* do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se pojistné odvádí, není-li den pro výplatu mezd a platů určen. Problematiku zdravotního pojištění upravují zejména zákony č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
ZÁKLADNÍ ZÁKONY:
pracovněprávní předpisy
- zákon č. 65/1965 Sb. (zákoník práce), ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
právní předpisy v sociální oblasti
- zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
- zákon č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím
zákona o důchodovém pojištění
- zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
- zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
právní předpisy v oblasti zdravotního pojištění
- zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů
- zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
ČLÁNKY DO MAILU