Když jsem Toyotu Prius testoval před rokem a půl poprvé, přišlo mi fantastické, jakým způsobem nutí řidiče přemýšlet. Na velkém displeji palubního počítače se dá pozorovat průměrná spotřeba po pětiminutových intervalech, ale hlavně to, kudy teče energie. Víte, kdy automobil využívá k pohonu benzinovou patnáctistovku a kdy naopak ukládá energii do akumulátoru, aby ji mohl využít při posouvání se v kolonách.
Stále jsem se ale nemohl zbavit jisté pochybnosti. Vydrží člověk sledovat energetické toky ještě po půlroce každodenního ježdění? Budete i pak kontrolovat nárůst zelených autíček odměňujících vás za watthodiny nastřádané do akumulátoru? A budete se stále na semaforech rozjíždět stylem, jako byste vezli na střeše vajíčko blbouna nejapného tři vteřiny před vylíhnutím?
Takže jsem tentokrát zvolil opačný přístup. Displej s energetickými toky jsem prostě vypnul. Na dálnici jsem se nezabýval tím, jestli digitální tachometr ukazuje stovku nebo stopadesátku. Sbírání energie do akumulátoru při silnějším brzdění motorem, které se aktivuje voličem páky převodovky na písmeno B, jsem až na dvě nebo tři extempore vynechal. Možnost ručního přepnutí pouze na elektromotor, dostupné v rychlostech do 45 kilometrů v hodině, jsem ignoroval a při rozjezdech na křižovatkách jsem pokaždé co nejrychleji vyrazil vpřed. Výsledkem byla po týdnu jezdění s vyváženým zastoupením všech typů provozu a přibližně po šesti stech ujetých kilometrech průměrná spotřeba 5,8 litru benzinu na sto kilometrů.
A to je dost dobré. Pochopitelně se spoustou turbodieselů při podobné dynamice jízdy dokážete totéž. Patnáctistovka vydatně podporovaná elektromotorem sice přinutí automobil k akceleraci na stovku za 10,9 vteřiny, avšak je při tom poměrně hlučná, a na dálnici se jako trvale udržitelná rychlost jeví maximálně ta stopadesátka. Jenže prius je daleko víc o něčem jiném. Ne že by mi to bylo vždy sympatické, ale zjednodušuje život s automobilem.
Hybridní Toyota se výrazně liší od osobních vozů na trhu tím, že na řidiče vůbec jako automobil nepůsobí. Spíše jako miliarda elektronických systémů, které mu pomáhají dostat se z jednoho místa na druhé. Pro letošní rok přišel facelift, který tímto směrem pokračuje. Prius totiž umí zaparkovat. Vážně. Zařadíte zpátečku a na displeji se objeví barevný obraz z digitální kamery vzadu, zvolíte způsob parkování, vymezíte cílové místo a pak jen koukáte, jak se volant natáčí sem a tam, dokud vám systém nezahlásí, že jste na místě. Jediné, co ovládáte, je brzda.
Bylo by nádherné, kdyby to šlo tak jednoduše. K jednoduchosti se nicméně musíte propracovat tréninkem, který zahrnuje především naučit se vypnout sluch, abyste neregistrovali otravné pípání ozývající se při zařazené zpátečce. (Ne, nejde vypnout.) Je také potřeba neustále přibrzďovat, protože při vyšší rychlosti kolem dvou kilometrů v hodině se systém po upozornění deaktivuje. To vše za předpokladu, že po automobilu chcete, aby za vás parkoval.
Za pohodlí, že nemusíte točit volantem, navíc něčím zaplatíte. Jednak absencí parkovacích senzorů – i když propojení s nimi bude určitě dalším vývojovým stupněm systému. Priusu ale citelně chybějí už jen proto, že z místa řidiče nemáte právě dokonalý přehled, kde se nachází začátek a kde konec automobilu. Jednak se při slunečném počasí často vyskytnou problémy s pohledem na displej, jenž je dotykový, a tudíž trvale upatlaný. A jednak 950 tisíci korun, což je cena priusu ve výbavě Lux+, jež jako jediná parkovací systém obsahuje.
Facelift se dotkl několika dalších věcí, které prostředí vozu podstatně vylepšily, ať už jde o zpracování interiéru či ovladatelnost vozu. Navíc hybridní Toyota má ve výbavě vše od automatické klimatizace po navigaci, prostorná zadní sedadla i slušně velký kufr. Je lepší s ní jezdit ve městě, kde je díky elektromotoru většinou kouzelně tichá, a když se začnete nudit, můžete sledovat ty toky energií. Přesto si nemyslím, že je prius v nejvyšší výbavě tím nejlepším automobilem za milion korun. Na druhé straně tentokrát pochopím, pokud to někdo vidí jinak.
Toyota Prius Lux+
Motor: benzinový čtyřválec v kombinaci s elektromotorem
Objem: 1497 cm3
Max. výkon: 57 kW (50 kW elektromotor)
Převodovka: automatická E-CVT
Nejvyšší rychlost: 170 km/h
Průměrná spotřeba 4,3 litru na 100 km
Základní cena: 949 000 Kč
Klady
+ umí parkovat
+ má bohatou výbavu
+ a vůbec zjednodušuje život
Zápory
- hluk benzinového motoru v otáčkách
- vytrvalé pípání při zpátečce
- vysoká cena
