PGRLF přispěje farmářům pouze na hypoteční úroky
Česká spořitelna a GE Capital Bank, které stojí před podpisem smluv o spolupráci při poskytování hypotečních úvěrů farmářům na nákup nestátní půdy s Podpůrným garančním rolnickým a lesnickým fondem (PGRLF), jdou do většího rizika, než se všeobecně očekávalo (EURO 41/2003). Ve smlouvách už totiž není ani zmínka o částečné státní garanci, o které se ještě v květnu uvažovalo.
Riziko jen pro banky?
Pokud klient nebude schopen hypotéku splácet, připadne na základě připravených smluv s bankami, veškerá půda úvěrujícím ústavům. Ty ji dle současného návrhu mohou samozřejmě prodat. Banky si dobře uvědomují, že aktuálně podhodnocená cena zemědělské půdy v Česku, zatím jen kandidátské země Evropské unie, se během pěti let zvýší ze současných zhruba 100 tisíc korun za hektar na trojnásobek a možná i více. Zemědělský svaz udává, že nyní je průměrná cena zemědělské půdy v zemích unie nejvyšší v Německu, 538 tisíc korun, nejnižší v Dánsku 348 tisíc korun za hektar. (Ve statistice nejsou anomálie, například Nizozemsko, v němž těžce získávané metry země vysušováním moře stojí přes milion korun za hektar, a Francie s cenou 11 500 korun za hektar - pozn. red.) PGRLF proto intenzivně hledá mechanismy, jak si kontrolu nad prodeji půdy udržet. Existují dvě možnosti: počkat, zda sněmovnou neprojde některý z připravovaných zákonů o zvýšení pravomocí Pozemkového fondu či o pachtu, který by vlastnickou manipulaci s půdou omezoval, nebo zajistit předkupní právo státu, potažmo PGRLF.
Předkupní právo ne.
„Nevidím to zatím dramaticky, protože v prvním roce poskytování hypotečních úvěrů to ještě nebude aktuální,“ domnívá se předseda představenstva a ředitel PGRLF Lubomír Netolický. „Banky nebudou mít radost z toho, když budou muset půdu prodávat, a raději by již dnes chtěly, abychom ji v případě nesplácení úvěrů odkoupili. Pro nás by tím ovšem vzniklo vysoké riziko finančního krytí těchto odkupů. Máme však rok nebo dva na to, abychom tuto záležitost ošetřili,“ dodává Lubomír Netolický.
Předkupní právo by ve svém důsledku pro fond znamenalo stoprocentní ručení, na což PGRLF nyní nehodlá přistoupit. Po získání určitých zkušeností s trhem hypotečních úvěrů na zemědělskou půdu se však postoj fondu může změnit. Tomu nasvědčuje i názor ředitele fondu Netolického, který se domnívá, že hypoteční úvěr pro farmáře je zcela výjimečný produkt: „Není to stroj, který se může porouchat.“
Fixní úrok, fixní dotace?
Po konzultacích fondu s Českou spořitelnou a GE Capital Bank bude míra dotace úrokové sazby pro hypoteční úvěry na nákup polností ze strany PGRLF na období tří až šesti měsíců pevná. Jaká bude její výše, ale fond tají. Nechce totiž dát možnost finančním domům, aby výši úroku přizpůsobily výši dotace. Předpokládá se, že bankovní úrok by se po startu nového, a u nás nevyzkoušeného hypotečního produktu měl pohybovat kolem 4,5 procenta. V současnosti při poskytování investičních a provozních úvěrů zemědělským a potravinářským subjektům z vlastních zdrojů platí klient jedno procento úroku, zbývajících 3,5 procenta dotuje fond. Dá se proto předpokládat, že u dotace úroku hypotečního úvěru farmářům by strategie PGRLF mohla být podobná.
Spořitelna sdílnější.
Manažerka externí komunikace GE Capital Bank Petra Kopecká považuje otázky související se strategií banky při uzavírání hypoték a nakládáním s propadlými zástavami za předčasné. Pro týdeník EURO uvedla, že pokračují intenzivní jednání s ministerstvem zemědělství. „Zatím nemáme vyjádření, zda lze tento produkt komerčně nabízet,“ říká. Patovou situaci způsobuje skutečnost, že PGRLF, akciová společnost vlastněná ministerstvem zemědělství, zatím nemá v rámci resortu schválenou půlmiliardu korun, kterou na rozvinutí programu prodeje půdy potřebuje. Následkem je, že banky ještě nemají uzavřenou smlouvu s PGRLF. Ta se bude podepisovat až v listopadu, protože se čeká až konečnou verzi programu vezme na vědomí vláda.
Česká spořitelna je ve svých úvahách o krok dál. Ladislav Dvořák, který se v ní přípravou nového typu hypotéky zabývá, říká, že nejde o hypoteční úvěr v pravém slova smyslu, ale spíše o dlouhodobý investiční úvěr. Soudí však, že v této chvíli je předčasné hovořit o konstrukci a výši úrokové sazby u těchto úvěrů.
Zajištění úvěru půdou zřejmě nebude u každého žadatele stačit a Česká spořitelna je bude posuzovat individuálně. „V některých případech bude zajištění úvěru zemědělskou půdou dostačující, jindy bude nutné ještě další zajištění hledat,“ uvedla pro týdeník EURO tisková mluvčí České spořitelny Věra Čarná. Na otázku, jakým způsobem a komu bude banka prodávat zástavu (půdu) v případě nesplácení úvěru, sdělila, že odpověď na tuto otázku považuje za know-how banky.
