Během loňského roku dokázala Čína nemožné. Jako jediná z vyspělých světových ekonomik dokázala navzdory bezprecedentní globální krizi zapříčiněné koronavirovou pandemií povyrůst. Tamní úřady už v lednu informovaly, že dle jejich údajů přidalo čínské hospodářství 2,3 procenta. Zásluhu na tom měl především sektor e-commerce, respektive export jako takový, který těžil z vysoké poptávky po spotřební elektronice, bílém zboží a dalších věcí, jimiž si lidé na opačném koutu planety zpříjemňovali první lockdowny.
Také letos ekonomika nejlidnatější země světa roste, trend má však sestupnou tendenci a aktuálně zaostává i za očekáváními analytiků. S výjimkou prvního kvartálu, kdy jeho HDP poskočilo v důsledku nízké srovnávací základny meziročně o 18,3 procenta, eviduje Peking za druhé a třetí čtvrtletí bilanci +7,9, respektive +4,9 procenta. V případě údaje za období od července do září přitom experti oslovení zpravodajskou agenturou Reuters Číně předpovídali výsledek o tři desetiny procentního bodu lepší. A to je podle některých ekonomů teprve začátek.
Růst čínského HDP v poslední době zpomaluje. Zdroj: Traiding EconomicsŽe růst čínského HDP bude nadále zpomalovat, si myslí například analytik Commerzbank Chao Čou. Jako důvod přitom označil právě dosavadní postoj místních úřadů v boji proti pandemii. „Pokud se bude Čína i nadále držet strategie nulového covidu, myslím si, že se domácí poptávka ocitne pod tlakem,“ potvrdil Čou televizi CNBC.
Takzvaná nulová strategie spočítá v zavádění velice přísných opatření typu plošných lockdownů, uzavírání hranic a dokonce i omezení pohybu mezi jednotlivými městy ve chvílích, kdy se v zemi po delší době objeví jen několik málo či dokonce jediný nový pozitivní případ.
Ze zdravotního hlediska se Pekingu zavedené praktiky osvědčily, tedy alespoň dle oficiálních čísel. Byla to právě Čína, kde se nákazu SARS CoV-2 podařilo vůbec poprvé prokázat. A i když populace tohoto asijského obra čítá na 1,4 miliardy lidí, dosud bylo v zemi zaznamenáno pouze necelých 100 tisíc případů a jen něco přes 4,5 tisíce zemřelých. Čistě z ekonomického úhlu pohledu je každopádně nastavený režim spíše kontraproduktivní, nechal se slyšet Čou.
„Neexistují žádné známky toho, že by Čína chtěla v dohledné době od této politiky ustoupit nebo ji alespoň trochu uvolnit. Takže si myslím, že v několika příštích čtvrtletích bude její ekonomická aktivita zpomalovat,“ řekl. Jenže co je prozatím jen čínský problém, by mohlo časem dostihnout celý svět. Alespoň podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka.
„Zadrhnutí „továrny světa“ ve svém důsledku podporuje inflační tlaky, které zažíváme. V kombinaci se špatně fungující mezikontinentální dopravou se jedná o smrtící koktejl, který může vést k omezení výroby v Evropské unii. Naplno se nám tak odhalila slabina globalizace,“ vysvětlil redakci Euro.cz.
Další jeden rok?
Alespoň jednu dávku protikoronavirové vakcíny dostala v době psaní tohoto článku v zemi již polovina populace, plně naočkovaných pak je 40 procent lidí, jak ukazuje server Our World in Data. Navzdory tomu by se však na současných podmínkách nemuselo nic změnit ani v horizontu celého příštího roku.
„Úřady podle všeho věří tomu, že vzdání se nulové tolerance by nahradilo jeden problém druhým,“ uvedl minulý týden pro agenturu Reuters Ernan Cui z poradenské firmy Gavekal Dragonomics, která se situací v Číně dlouhodobě zabývá. Ani odborník na respirační onemocnění Čung Nan-šan, jenž vloni na jaře pomáhal zavádět jedny z prvních protikonavirových strategií, si nemyslí, že by v dohledné době mělo dojít k nějaké zásadní změně. Naopak, aktuální praktiky hájí. „Nulová tolerance stojí hodně peněz, nechat virus volně se šířit by ale bylo ještě dražší,“ sdělil podle agentury státní televizi CGTN.
Ostatní země se učí s covidem žít
Čína není zdaleka jedinou zemí, která se vydala cestou nulové tolerance. Stejnou strategii zastávala řada dalších, včetně například Austrálie či Nového Zélandu. Chvíli po nástupu nakažlivější varianty delta nicméně lídři obou států pochopili, že takovýto způsob „obrany“ zkrátka nefunguje. Nové případy přibývaly, ačkoliv bylo několik míst v zemi uzavřeno do karantény, připomíná CNBC.
Jenže zatímco Canberra s Wellingtonem od zavedeného režimu v září, respektive říjnu ustoupily a postupně se začaly znovu otevírat světu, v Číně a v autonomních oblastech Hongkongu a na Tchaj-wanu jej praktikují i nadále. V Hongkongu přitom zašla situace natolik daleko, že místní byznysmeni začali otevřeně hovořit o ztrátě výsadního ekonomického postavení, kterému se tato 7,5milionová aglomerace dlouhodobě těší, a odlivu zdejších mozků.
