NULOVÝ VÝHLED

Zbrojní průmysl

Český zbrojní průmysl už není to, co býval. Loni poklesl vývoz českých zbrojovek o třiačtyřicet procent. Letos se neočekává žádný zázrak, který by tento trend zvrátil. Válka v Jugoslávii se neprojevuje. Spíš to vypadá, že další firmy zaniknou.

Za první republiky patřil český zbrojní průmysl mezi světovou špičku. V letech 1934 a 1935 byly české zbrojovky na prvním místě světového žebříčku vývozců před Velkou Britanií a Francií. Český podíl tehdy tvořil sedmadvacet procent.

Podle Stockholmského mezinárodního mírového výzkumného ústavu (SIPRI) obsazovala bývalá Československá socialistická republika ve světovém vývozu zbraní sedmé místo za takovými gigantickými exportéry, jako jsou nebo byly například Spojené státy či dnes již neexistující Sovětský svaz. Po pádu komunismu se situace radikálně změnila a pokles českého podílu pokračoval i po rozpadu naší federace.

Pád hvězdy

V roce 1998 činil vývoz českých zbrojovek o něco více než 104 miliony USD, což ale bylo o 78 milionů dolarů méně než v roce 1997. „Hlavním důvodem poklesu bylo a je ukončení kontraktu na dodávky nákladních automobilů Tatra do Spojenýc h arabských emirátů, tvrdí Jiří Pisklák, viceprezident pro mezinárodní vztahy a výkonný ředitel Asociace obranného průmyslu České republiky.

Další důvod poklesu je v současné době podle Piskláka skutečnost, že Aero Vodochody zatím nevyváží svůj nový lehký bojový letoun L-159, jelikož sériová výroba je teprve na počátku. „Podíl ostatních firem českého obranného průmyslu na vývozu tvoří p ouze úsměvnou část, dodal Pisklák. Největším problémem českého zbrojního průmyslu je podle něj to, že firmy nevědí, co mají vyrábět, protože armáda dosud nevypracovala zbrojní nákupní program.

Tatra Kopřivnice letos zatím s vývozem skončila, když dodala na základě existujícího kontraktu poslední nákladní automobil do Spojených arabských emirátů (SAE). Automobilka do této země vyvezla celkem 1127 vozů za 180 milionů dolarů (EURO 12/99). V roce 1998 činil vývoz nákladních automobilů více než 66 procent celkového exportu české vojenské techniky.

Tatra má nyní zatím nepotvrzenou dohodu o dodávce dalších sedmi set vozů typu Tatra-Liwa do SAE a v téže zemi se přihlásila i do tendru na dodávku zhruba 250 tahačů. I v případě, že se tyto obchody uskuteční, nelze je ani v nejmenším srovnávat s obchody před deseti lety. V roce 1989 se Tatře podařilo prodat více než patnáct tisíc vozů, o devět let později klesl počet prodaných vozů na necelých sedmnáct set.

„Po splnění kontraktu se Spojenými arabskými emiráty budoucnost Tatry nevypadá dobře, řekl Pisklák. Tatra loni dosáhla obratu přibližně 4,5 miliardy korun oproti 7,5 miliardám v roce 1997.

Vlajková loď na obzoru

Velké naděje jsou vkládány i do vlajkové lodě českého zbrojního průmyslu, výrobce proudových cvičných a bitevních letounů Aera Vodochody. Na jaře loňského roku vláda Josefa Tošovského podepsala s touto továrnou kontrakt na dodávku dvaasedm desáti lehkých bojových letounů L-159 ALCA pro českou armádu. Smlouva se pro výrobce letounů, který stál na prahu finanční propasti, stala spásou. Aero se spojilo se svým novým strategickým partnerem, největší americkou zbrojovkou Boeing Aerospace, s jejíž pomocí vyrábí nový cvičný letoun.

Existuje reálná možnost, že L-159 bude mít slušný exportní potenciál. V současné době totiž jedná jeho výrobce a český stát mimo jiné s Polskem, Maďarskem a se Slovenskem o možných kontraktech (EURO 10/99). Pokud jednání bude ús pěšné, může znamenat všestranně výhodnou regionální spolupráci mezi těmito středoevropskými zeměmi. Úspěch této iniciativy ovšem hodně závisí na ochotě české vlády ji prosadit.

Koneckonců nic jiného asi nezbývá. Vláda na sebe totiž přijala za projekt L-159 garance ve výši téměř jedné miliardy dolarů. Aby se pokryly veškeré náklady na výzkum, vývoj a výrobu, musí Aero prodat minimálně sto sedmdesát kusů. Pokud se to nepodaří, tak ve finále ztrátu zaplatí daňoví poplatníci. Ovšem v případě, ž e Aero dohromady s Boeingem najdou zahraniční zakázky pro své letouny, vodochodská zbrojovka se stane nejúspěšnější firmou českého obranného průmyslu.

Vzpomínka na minulost

„I když se Aeru podaří prodat 250 kusů, tak se to pořád nedá srovnat s minulostí, kdy firma prodala více než šest tisíc letounů do zahraničí, řekl Pisklák. Jeho konstatování přesně popisuje současný stav českých zbrojovek. Doba masové výroby a ;mamutího vývozu do světa již skončila; zkrátka je jiná doba. Konec studené války znamenal konec hromadných zakázek pro zbrojovky po celém světě. Dnes žádný stát včetně USA nemá na to, aby svými zakázkami dokázal uživit mamutí zbrojovky, které zaměstnávají enormní počty pracovníků. Řada zbrojovek ve světě si tato fakta už dávno uvědomila. A tak se propouští, restrukturalizuje a vyvíjejí se nové sofistikované zbraňové systémy. V České republice to asi jinak nepůjde.