Kvůli Grégrově neschopnosti hrozí ocelářům likvidační sankce EU
Situace českých ocelářských firem se silně dramatizuje, ačkoli jejich hospodářské výsledky se sice mírně, ale přece jen zlepšují. Minulý týden prohlásil český vyjednavač s Evropskou unií Pavel Telička, že naléhání Bruselu na předání dokumentů k restrukturalizaci ocelářství markantně vzrůstá. Jeho prohlášení však bylo vzhledem k situaci až příliš diplomatické. Pokud totiž česká vláda nepředá do konce března Evropské komisi kompletní restrukturalizační plán na takové úrovni, aby mohl být schválen, hrozí, že v roce 2003 přijme Evropská unie obchodní opatření proti České republice. V jejich důsledku by patrně zbankrotovaly téměř všechny významnější hutní podniky v Česku. Vyplynulo to z jednání náměstků ministra průmyslu a obchodu Františka Kubelky a Miroslava Somola v Bruselu na konci února. Svědčí o tom zápis z jednání, který má týdeník EURO k dispozici.
Mobilizace.
Česká strana vezla 27. února Evropské komisi byznysplány Vítkovic, Nové huti a Vysokých pecí Ostrava. Vyžádala si také konzultace s příslušnými bruselskými úředníky, aby mohla informovat o aktuálním stavu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu. Šlo o informace k jednání vlády, které schválilo exkluzivní vyjednávání s LNM Holding o vstupu do Nové huti a navýšení kapitálu státní společnosti Osinek, aby se mohla účastnit tendru na prodej ocelářské části Vítkovic, společnosti Vítkovice Steel.
Kubelka - uvádí zápis - prohlásil, že nabídka LNM Holding dala vládě jistotu, že lze reálně najít strategického partnera. Přijaté usnesení vlády mobilizovalo potenciální zájemce Shiran a U. S. Steel. Přesto česká strana respektuje názor Evropské komise, že dokud není podepsána smlouva s investorem, nic není jisté. Do konce března proto dostane komise představu české vlády o výši a směrování státní pomoci pro Novou huť.
Čas tlačí.
Rutger Wissels, vedoucí vyjednavač Evropské komise pro Českou republiku, nadšením z české návštěvy neoplýval. Prohlásil, že má velké obavy z toho, že se rozhovory o hutnictví dostávají do časové tísně. Jednání o vstupu do Evropské unie mají být dokončena do konce letošního roku, což je i nejzazší termín pro uzavření kapitoly hospodářská soutěž, pokud se nepodaří Česku vyjednat ještě předtím s Evropskou unií přechodné období pro ocelářství.
Problémem je, že Česká republika potřebuje výjimku pro státní pomoc hutím a tu musí schválit unie. V jejím rámci fungují procedury, které mají konkrétní časové lhůty. Proto potřebuje komise obdržet od české strany komplexní balík materiálů k restrukturalizaci hutnictví do konce března. Součástí tohoto balíku musí být celkový restrukturalizační plán a byznysplány všech společností. Komise vyhodnotí materiály do konce dubna a pokud bude hodnocení pozitivní, předá je nezávislé konzultantské společnosti. Ta bude mít na práci tři měsíce. V srpnu by se Evropská komise materiálem zabývala znovu a předložila by ho Radě ministrů. Ta by mohla rozhodnout nejdříve v říjnu. Finální stanovisko k výjimce pro státní pomoc v ocelářství je potom na členských státech unie.
Risk.
Zápis obsahuje také Wisselsovo upozornění, že „členské země mají značně nekompromisní přístup k oblasti ocelářství (hard line approach), který se ještě více posiluje v kontextu současného vývoje na trhu s ocelí (cla v USA). Evropská komise chce situaci řešit a dává kandidátským zemím významnou příležitost (favour) dospět k pozitivnímu vyřešení restrukturalizace ocelářství“. Wissels zdůraznil, že (cynicky řečeno) je členským zemím otázka přežití českého ocelářského průmyslu lhostejná, naopak mají sobecký zájem na co největším snížení kapacit.
Wissels poté nastínil situaci v případě, že se nedospěje k dohodě v rámci vyjednávání, tedy do konce roku. Nejspíše by byla uzavřena kapitola hospodářská soutěž, což by však nezahrnovalo ocelářský průmysl. Česká strana by řešila restrukturalizaci zřejmě s pomocí nelegální státní pomoci. Evropská komise by jako reakci během roku 2003 přijala obchodní opatření proti České republice. V momentu vstupu do unie by byla okamžitě otevřena otázka nelegální pomoci v hutnictví a bylo by zahájeno soudní řízení. Česká strana z tohoto hlediska velmi riskuje osud celého ocelářského průmyslu. „Při uvedeném vývoji by zřejmě s výjimkou Třince zbankrotovaly všechny významnější české ocelářské společnosti,“ uvádí se v dokumentu.
Wissels prohlásil, že v této souvislosti a při existující časové tísni nerozumí některým řešením české strany. Jde především o dvoukolejnost celého procesu restrukturalizace, kdy stát restrukturalizuje a zároveň privatizuje. Podobně není jasná exkluzivita vyjednávání s LNM, když konzultant oslovuje i další společnosti.
Tři, pět až sedm.
Kubelka se po této tvrdé kritice snažil vysvětlit, že česká vláda počítá s tím, že rozsah státní pomoci dosáhne pro Vítkovice tří miliard korun a pro Novou Huť pěti až sedmi miliard. Přislíbil, že všechny dokumenty budou do konce března v Bruselu.
To minulý týden potvrdil i ministr Grégr. Ten je však odpovědný za to, že situace dospěla až k výhrůžkám obchodními sankcemi a je otázkou, zda jeho úřad je vůbec schopen připravit koncept restrukturalizace, který by Brusel uspokojil.
