Nůž na radnici

ODS ve městech vytlačuje ČSSD, levici straší Pohankova dezerce

Kdyby se české politické špičky měly po komunálních volbách inspirovat děním na radnicích statutárních měst, asi bychom se nestačili divit. Jedna věc jsou totiž vzletné slogany o zmodralé zemi a impozantních procentech ODS, druhá nečekaná četnost příštích velkých koalic ODS a ČSSD. A to i tam, kde by si občanští demokraté na radnicích vystačili sami nebo s pomocí menších pravicových stran. „Nevěřím na velkou koalici, kde je možné jiné uspořádání,“ vzkázal po volbách spolustraníkům předseda ODS Mirek Topolánek. Ti si však - včetně pražského primátora Pavla Béma (viz rozhovor na straně 48) - jeho slova příliš k srdci nevzali a řada z nich už se zařídila podle svého. „Žádné doporučení jsem nedal, to je mediální mýtus,“ řekl Topolánek týdeníku EURO minulý čtvrtek, kdy už bylo jasné, že velké koalice ODS a ČSSD vzniknou minimálně v devíti z celkem čtyřiadvaceti statutárních měst v Česku. Pravice bude vládnout zřejmě v pěti, levice ve čtyřech, v šesti je zatím rozložení sil předmětem sporů.

Posedlost velikostí.

Nejkřiklavější situace je v Teplicích, Českých Budějovicích, částečně i v Kladně, kde občanští demokraté obsadí nadpoloviční počet křesel v zastupitelstvech. Že přesto uzavírají nebo usilují o uzavření koalice, aby se „nad rámec nezbytnosti“ podělili o odpovědnost, je taktické a v souladu s Topolánkovým přáním. K jeho představě, že by mělo jít o spojenectví s programově a ideově blízkými stranami, má ale realita daleko. Ve všech třech městech jsou do městských rad zváni zástupci strany, s níž už pět měsíců Topolánek svádí na celostátní úrovni lítý boj o sestavení vlády. Přitom v Teplicích (33 křesel) by se ODS (17 mandátů) nabízela koalice s Evropskými demokraty (2) a zelenými (2). V jihočeské metropoli (45 křesel) by ODS (23 mandátů) zase mohla pohodlně vládnout s lidovci (4), zelenými (3) a Evropskými demokraty (2). V Kladně (33 křesel) je situace o to pikantnější, že ODS (19 mandátů) se s tamními sociálními demokraty (8) údajně už v polovině září domluvila na tiché povolební spolupráci, založené nikoli na otevřené koalici, ale na rozdělení míst v dozorčích radách firem.

Kladenští mistři.

„V politice to není zase něco až tak neobvyklého,“ řekl k tomu novinářům předseda ČSSD Jiří Paroubek. „Co se týče dozorčích rad, tam bych byl ve vyjádření opatrný, ale pokud nastala předběžná dohoda o politickém uspořádání, tak je to spíše politická předvídavost. A pokud silně většinová kladenská ODS bude respektovat uspořádání vzniklé z nějaké předvolební dohody, pak bych to viděl dokonce jako politické mistrovství,“ pochválil expremiér své spolustraníky i konkurenci.
„Samovládní“ občanští demokraté ovšem ve všech třech případech tvrdí, že se rozhodovali pragmaticky. V Kladně, kde se na radnici kromě ODS a ČSSD dostali už jen komunisté, svým ústupkem preventivně eliminovali hrozbu levicové přesily. V Českých Budějovicích je volání po široké koalici obhajováno snahou zajistit si stabilní řešení i pro příští volby a v Teplicích prý jen zvítězila pohodlnější a silnější dvojkoaliční varianta nad slabší trojkoaliční.

Bejvávalo dobře.

Tam, kde ODS nezískala nadpoloviční většinu a půjde do koalic se sociální demokracií, činí tak často po zkušenostech z minulého volebního období. V Olomouci (45 křesel) se sice nabízelo pravozelené „vládní“ spojenectví, koalice ODS (21 mandátů), lidovců (4) a zelených (1), ale nakonec se prosadil dosavadní osvědčený svazek ODS s ČSSD (14) a KDU-ČSL. Podobně to dopadlo v Přerově, kde pravostředová koalice by měla „jen“ těsnou většinu 18 hlasů v pětatřicetičlenném zastupitelstvu, kdežto velká koalice 20 hlasů. Při starém vše zůstane také v Karlových Varech, kde by alternativa ke dvoučlenné velké koalici ODS a ČSSD musela být pětičlenná čili méně praktická pro hledání konsenzu.
Úplně nově se velká koalice rodí v Liberci (39 křesel), kde dosud ODS spolupracovala s menšími pravicovými stranami. Prakticky se opakuje dva roky starý scénář z krajských voleb: před koalicí se Stranou pro otevřenou společnost (9 mandátů), zelenými (4) a Evropskými demokraty (2) dala liberecká ODS (12) přednost ČSSD (6) pod krajskou taktovkou kakaového krále Michala Krause a Unií pro sport a zdraví (3). Na vybranou mezi sociálními demokraty a zelenými měla ODS (14 mandátů) i v Chomutově (35 křesel). Zvolila silnější ČSSD (11) před slabší SZ (4).

Nepřející Filip.

Skutečnou radost může mít Mirek Topolánek z avizované velké koalice v komunistické baště Karviné. Ačkoli tam vyhrála KSČM (33 procent, 14 mandátů), která by stejně jako před čtyřmi lety mohla dát se sociálními demokraty dohromady pohodlnou levicovou většinu, situace se vyvinula jinak. Karviné (41 křesel) by měla vládnout ČSSD (13) s ODS (9). „Doufám, že se nedomluví,“ komentoval to pro týdeník EURO šéf komunistů Vojtěch Filip.
Oficiální linii Topolánkova vedení ODS, nabádající k prohlubování příkopu k sociální demokracii i v komunální politice, se na úrovni čtyřiadvacítky statutárních měst zatím rozhodli naplňovat pouze občanští demokraté v Hradci Králové, Děčíně a Mladé Boleslavi. Po letech společného vládnutí se hradecká ODS (19 mandátů) odhodlala ČSSD „vyhnat“ z vedení radnice (37 křesel) a vládnout s Volbou pro město (3) a Hradeckým demokratickým klubem (3). Také v Děčíně končí spolupráce s ČSSD, když tamní zastupitelstvo (25 křesel) ovládne ODS (14 mandátů) a zřejmě Volba pro město (3). Trochu jinou příchuť má volební vítězství ODS v Mladé Boleslavi (33 křesel), kde Topolánkova strana (14 mandátů) s pravicovými partajemi Staroměstský zvon (2) a Evropskými demokraty (3) střídá u moci dosud dominující ČSSD.
Pravicovým městem i nadále zůstává Plzeň. Paroubek však Topolánkem preferovanou taktiku vyhánění ČSSD z radnic moc vážně nebere. „Myslím, že ODS v jednotlivých městech o tom vůbec neví,“ hodnotí její efekt.

Praha, Brno, Ostrava.

Komunální laboratoří pro testování cest z červnového republikového volebního patu se stala tři největší česká města. Nad všemi se zatím vznáší přízrak velké koalice. Suverénně vítězný pražský primátor Pavel Bém chce říct až po dvou týdnech, podělí-li se o odpovědnost při řízení radnice (70 křesel) jeho ODS (42 mandátů) s Evropskými demokraty (4), zelenými (6) nebo s ČSSD (15). Zato ze situace v Brně a Ostravě se raduje Jiří Paroubek, protože tam si vítězná ODS bez jeho strany „ani ruce neumeje“. V Ostravě (55 křesel) to platí doslova: většinu má ČSSD (18) s KSČM (10), a vznik velké koalice tak závisí jen na libovůli paroubkovců. V Brně (55 křesel) je situace vyrovnanější, ale i tam občanští demokraté (19 mandátů) museli čelit levicovému vyšachování nabídkou primátorského křesla lidovkyni Barboře Javorové, a to za pouhou naději na ustavení široké koalice. „Zatím bych to nechal na našich brněnských politicích. Jednáme s tamním naším lídrem Romanem Onderkou a necháváme se informovat,“ popisuje Paroubek plány ČSSD s brněnskou radnicí.
Složité nebo opatrné kvůli čekání na výsledky senátních voleb je zatím sestavování radnic v Ústí nad Labem a v Opavě, kde se rozhoduje mezi pravicovou a velkokoaliční variantou.

S ČSSD v batohu.

Situaci v Pardubicích (39 křesel) a ve Zlíně (41 křesel) zase komplikují dvě kuriozity. Pravicové Sdružení pro Pardubice (8 mandátů) nechce jít s ODS (15) do koalice bez ČSSD, zlínská KDU-ČSL zase drží se sociálními demokraty, takže tamní ODS (19) by byla odkázána na Zlínské hnutí nezávislých (3).
V tuto chvíli je naopak jasné, že čtyři statutární města ovládne levice. V Havířově i ve Frýdku-Místku budou pokračovat silné koalice sociálních demokratů s komunisty, severočeský Most (45 křesel) je závislý na dohodě populistického Sdružení Mostečané Mostu (18 mandátů) s KSČM (8). V Jihlavě (37 křesel) se minulý čtvrtek nečekaně rychle vytvořila levicová koalice ČSSD (7), komunistů (6), Evropských demokratů (3) a Nezávislých občanů Jihlavy (4) proti pravicovému bloku ODS, lidovců a zelených. Příčinou radikalizace jihlavských sociálních demokratů ovšem mohly být čerstvé ,,pohankovské“ turbulence mezi ČSSD a ODS na parlamentní úrovni.

Napětí vyšrouboval Pohanka.

Dezerce poslance Michala Pohanky z ČSSD minulou středu totiž nalomila Paroubkovo sebevědomí víc než neslané nemastné výsledky jeho strany v komunálních volbách. Tam sice zřetelně vyhrála ODS (vyjma různě organizovaných nezávislých), sociální demokraté však neprohráli. Počtem získaných mandátů stagnovali, stali se ale nejvýraznějším hráčem na levici. Ať už za to může propad komunistů a lidovců, nebo dosud nevídaně rovnoměrné rozložení přízně vůči ČSSD v regionech, k očekávanému posunu v celostátním patu volby do radnic moc nepřispěly. Zato namočení Pohanky do budišovské aféry Péťa, Doležel, Řehulka a Jourová a následné znejistění levicové blokační stovky ve sněmovně působí v ČSSD pravé zemětřesení. Následky pocítí možná i na některých remízových radnicích. Teď už vskutku opoziční ČSSD se pokusila nezávislého Pohanku donutit ke složení mandátu, ale marně. Náhradnice Zuzana Brzobohatá z radnice v Tišnově na Brněnsku díru v Paroubkově lodi ucpávat nebude.
Může být, že politická a čím dál víc i policejní bitva mezi ČSSD a ODS se teď naostro rozhoří i na komunální úrovni včetně velkoměst Prahy, Brna a Ostravy, kde se tak hluboká polarizace vyskytovala naposledy v letech 1948 nebo 1989. Varující předzvěst přišla z Příbrami. Případ tamního zastupitele Jaroslava Krčka za Evropské demokraty, který se minulý týden stal terčem vyhrožování bombou zřejmě kvůli tomu, že se o něj na radnici perou stejně silné ČSSD a ODS, nasvědčuje, že jedem patové nenávisti byla kontaminována už i politika v menších městech.