Obě společnosti se už dostaly z poklesu způsobeného pandemií nemoci covid-19 a akcie Nvidie jsou nyní horkým zbožím. Nvidia kromě čipů pro herní grafické karty rozšiřuje svou působnost do datových center (kde je sice stále ještě minoritní, ale také už součástí největších světových superpočítačů), umělé inteligence či do automotive.
Intel naopak v minulosti nezvládl čipy do smartphonů a na poli počítačových procesorů se zase více daří rivalovi AMD. Intel má nyní také vyšší náklady v souvislosti s vývojem nových čipů Tiger Lake na 10nm technologii. Za poslední dobu ztratil Intel tři procenta své hodnoty, zatímco Nvidia vzrostla o 68 procent.
Dokud Nvidia vyráběla hlavně grafické karty, žila vedle Intelu v symbióze. Nyní sice pořád ještě „nedělá procesory pro počítače“, ale obě společnosti už si hodně konkurují. Začalo to čipovými sadami v základních deskách. Nvidia zažila velký propad na konci roku 2018, ale od té doby nepřetržitě roste. Vlastní továrnu na čipy narozdíl od Intelu nemá, ty si podle svého návrhu nechává vyrábět u jiných gigantů. Nejčastěji u tchajwanského TSMC či u Samsungu.
Podle očekávaných tržeb je na tom Intel ale pořád o hodně lépe. Analytici očekávají, že za tento rok získá na tržbách 73,8 miliard dolarů. Nvidia by měla utržit zhruba 15 miliard dolarů. Současná tržní kapitalizace Nvidie je tak daná hlavně očekáváním investorů do budoucna. Což nic nemění na současném úspěchu firmy.
