Po dobré zprávě v Iráku vždy následuje zpráva špatná. Platí to i tentokrát, kdy se dá říci, že radikálové z Islámského státu (IS) byli přinuceni díky tlaku mezinárodní koalice a kurdských a iráckých milicí zastavit svůj postup. Od léta se jim nepodařilo dobýt významnější území a i když stále bojují v západní provincii Anbár, nemají velké zisky. Jak píše list The New York Times, více než další výboje IS nyní znepokojuje otázka, co se s Irákem stane v budoucnu.
Americká armáda si je jistá, že irácké vojsko po reorganizaci bude sice menší, ale do čtyř až osmi měsíců natolik výkonné, že bude moci zahájit větší osvobozovací operace proti IS. Už nyní se s pomocí Kurdů podařilo zajistit Bagdád a okolí, postoupit v Bajdží a Sámaře, přerušit trasy, které IS používal ze Sýrie do iráckého Mosulu. Američané odhadují, že do šesti až 18 měsíců bude IS z Iráku vytlačen, vysvětluje list.
Problém ale vyvstává jinde, v politické „rekonstrukci“ země. Její tempo významně pokulhává za vojenským postupem a příčinou je neschopnost iráckých šíitů dohodnout se se sunnity. Za těchto okolností se bude vojenské vítězství nad IS jevit jako „katastrofický úspěch“.
Málikího "odkaz"
Mezi oběma komunitami trvá nedůvěra zasetá občanskou válkou z let 2006 až 2008 a podněcovaná v minulých čtyřech letech bývalým premiérem Núrím Málikím a jeho nezájmem o problémy sunnitů.
Ve vládních bezpečnostních oddílech slouží hlavně šíité. Málikího nástupce Hajdar Abádí vynaložil úžasné úsilí a dosadil do velení těchto jednotek kompetentní důstojníky, byť někteří z nich jsou sunnité. V nižších řadách policie a vojska slouží ale stále především šíité.
Za těchto podmínek může být rozhodující ofenziva proti IS v sunnitských částech Iráku katastrofou. Mezi sunnity se šíří zprávy o čistkách, které provádějí v jejich komunitě šíitští vojáci i milicionáři. Pokud sunnité nedostanou záruku, že budou této praxe ušetřeni, nebudou ve vládních jednotkách, ba ani v kurdských milicích ochotni spatřovat osvoboditele, nýbrž dobyvatele. Budou pak raději chránit IS, a pokud bude IS poražen, budou sami čelit šíitským jednotkám. Vojenská porážka IS tak může být nikoli ukončením doutnající irácké civilní války, ale její roznětkou.
Usmíření Iráčanů?
Naděje na usmíření Iráčanů není velká. Abádí je sice správný muž, ale v obtížné situaci. Mnoho vysoce postavených šíitů je proti smíru, protože sunnitům, kteří Iráku vládli do roku 2003, nedůvěřují. Další s Abádím soupeří o moc a nepodpoří nic z toho, co on prosazuje, aby získali jeho funkci. Abádího svazuje také Írán, který sice chce usmíření Iráčanů, avšak za podmínek, jaké sám určí. Sunnitské vedení je rozdrobeno, takže šíité, kteří o smír zájem mají, říkají, že není s kým jednat. Bagdád dělá pro sjednocení sunnitských kmenů velmi málo, byť tvrdí opak.
Iráčané tento vážný problém sami nevyřeší bez vnější pomoci, a tu jim musí poskytnout USA. Spojené státy mají mezi Iráčany autoritu, protože v roce 2008 pomohly Iráku dostat se z podobné situace. Zklidnily ho vojensky a navedly na cestu politické stabilizace. Autor komentáře listu Kenneth Pollack se domnívá, že Bílý dům by měl řešením pověřit vysokého zástupce, jímž může být velvyslanec Stuart Jones nebo jiný diplomat se zkušeností s Irákem. Měl by se stát prostředníkem mezi sunnity a šíity a umožnit jim dohodnout se na rozdělení moci a osvobození sunnitských oblastí.
Jelikož sunnité nemají jednoznačného vůdce, bude zřejmě jejich hlasem hovořit tento americký zástupce. Ochota prezidenta Baracka Obamy znovu zasáhnout v Iráku přinesla už teď výsledek, ale vojenské vítězství se může bez politického usmíření obrátit v prohru.
Čtěte také:
Bagdád si v boji s radikály z IS věří
Islámksý stát sťal Japonce Gotoa
IS se snaží dobít leteckou základnu na východě Sýrie
Islámský stát vyzývá muslimy na Západě k novým krvavým útokům
