NA SLOVÍČKOČlověk by nevěřil, jak se čeština ještě před nějakými dvaceti lety bez tohoto přejatého slova obešla. Dnes se s ním setkáváme denně, dokonce i několikrát. Matadoři z public relations či z reklamy si na ně potrpí a stalo se také oblíbenou součástí slovníku hovorového jazyka i řeči veřejných činitelů; obzvlášť si je zamilovali publicisté.
NA SLOVÍČKO
Člověk by nevěřil, jak se čeština ještě před nějakými dvaceti lety bez tohoto přejatého slova obešla. Dnes se s ním setkáváme denně, dokonce i několikrát. Matadoři z public relations či z reklamy si na ně potrpí a stalo se také oblíbenou součástí slovníku hovorového jazyka i řeči veřejných činitelů; obzvlášť si je zamilovali publicisté.
O tom, že pochází z angličtiny, svědčí ostatně i ta dvě oo, čtená samozřejmě jako ú. Není těžké si domyslit, že původ dlužno hledat ve zvukomalbě, prostě slovo se pokouší napodobovat zvuk, který i my vyjadřujeme citosloslovcem „bum“. V angličtině má však termín v podobě boom četné významy jak slovesné, tak jmenné. Od „dunění“, přes „rozvíjet se“ až po „prudký vzestup“. Někdy kolem roku 1900 začal v Americe převažovat v současnosti nejčastěji užívaný hlavní smysl: „náhlý a rychlý rozvoj“ nebo ještě specifičtěji „výrazný a náhlý rozmach ekonomiky“; v některých souvislostech také „prudký vzestup cen“ - či naopak z jiného úhlu jejich prudký pokles. Slovo se rozšířilo po světě, začalo být nadužíváno, a tak je dnes jako boom často označováno cokoliv. Od docela nepatrných krátkodechých úspěchů na trhu, hlavně zahraničním, v politice, technice, přes mírně inovované výrobky až po skutečná esa.
Prostě boom pro svou stručnost a průraznost je in. Jenže by se nemělo zapomínat na anglické slovní spojení boom-and-bust, tedy - volně přeloženo - „po vzmachu krach“. Což může hrozit i naší ekonomice, která momentálně jakýsi boom zažívá.
