NA SLOVÍČKO Burza se po roce 1989 vrátila do našeho národního hospodářství a její název se stal běžnou součástí slovníku. Dokonce došlo i k rehabilitaci některých termínů, které se za socialismu hlavně v publicistickém jazyku neužívaly k přílišné chvále. Například burzián vyzníval na stránkách novin spíše pejorativně, hanlivě.
NA SLOVÍČKO
Burza se po roce 1989 vrátila do našeho národního hospodářství a její název se stal běžnou součástí slovníku. Dokonce došlo i k rehabilitaci některých termínů, které se za socialismu hlavně v publicistickém jazyku neužívaly k přílišné chvále. Například burzián vyzníval na stránkách novin spíše pejorativně, hanlivě. Než se desetiletí s desetiletím sešlo, zabydlelo se i toto slovo ve svém zcela neutrálním smyslu: „obchodník na burze, burzovní spekulant“. Při tom pohledu do minulosti nutno poznamenat, že odumřelý režim bral burzy na milost jen jako „místa příležitostného směnného obchodu“ a povoloval například burzy sběratelské , chovatelské a podobné. Dnes převažující význam slova - „trh na cenné papíry“, případně „budova, v níž se s nimi obchoduje“ - není třeba vysvětlovat ani žáčkům ve škole. Zajímavé je podívat se na termín burza z etymologicko-historického úhlu. Základem je latinské bursa, „kožený váček na peníze“ - z řeckého býrsa, „stažená kůže“. Původ dnešního významu však musíme hledat jinde, v belgických Bruggách. Tamní náměstí bylo v 16. století pojmenováno podle domu se znakem, na němž byly tři váčky - vlámsky nebo nizozemsky beurs či borse. Benátští kupci, kteří tam obchodovali, přenesli tento název na obchodní středisko v Antverpách. A burzy byly na světě. Rušné prostředí světových burz je stále opojné nejen svou hektickou atmosférou, ale také bohatou zásobou termínů, pro nezasvěcence málem nesrozumitelných. Některým pohlédneme na zoubek příště.
