NA SLOVÍČKOTo nešťastné přechylování! Naše mateřština se bez něho neobejde. Bohemista Pavel Eisner charakterizuje stav vtipným: „Čeština je jazyk erotický.“ Přihlíží totiž důsledně k přirozenému rodu. Je to vlastní všem slovanským řečem, na rozdíl dejme tomu od angličtiny, která od rodu odvozuje jen zájmeno osobní a přivlastňovací.
NA SLOVÍČKO
To nešťastné přechylování! Naše mateřština se bez něho neobejde. Bohemista Pavel Eisner charakterizuje stav vtipným: „Čeština je jazyk erotický.“ Přihlíží totiž důsledně k přirozenému rodu. Je to vlastní všem slovanským řečem, na rozdíl dejme tomu od angličtiny, která od rodu odvozuje jen zájmeno osobní a přivlastňovací. Souvisí to i s přechylováním příjmení. Do ruchu kolem přilily hodně kvasu feministky. Mnohé totiž cítí přechýlený tvar jako přivlastnění manželovi, což těžce nesou. Problém je, co s příjmeními cizinek. K tomu přistoupila praktická komplikace v zahraničí, kde může vyvolat rozdíl podoby manželčina a manželova příjmení rozpaky i nedorozumění. A tak se zdá, že vývoj se blíží liberalizaci. Třeba bude někdy rozhodující přání ženy, jak má být její příjmení zapsáno. Ačkoli - ruku na srdce - praktické to moc není. Přijdeme tím o možnost rychlé informace o dotyčné osobě; z P. Feldt dost těžko soudit, jde-li o muže, nebo o ženu.
Jazyková móda - nebo lépe řečeno nedbalost - vede však také k tomu, že se nepřechylují ani takzvaná jména činitelská a konatelská. Dříve spíše slangové paní doktor proniká obecněji.
Zajímavé je, že i když například ředitelek máme dostatek, před ženským jménem a příjmením se běžně setkáváme s titulem generální ředitel. Byznysmenky z reklamního textu představují případ kapku zvláštní. Angličtina má pro ženu v tomto postavení tvar businesswoman. Poněkud nelogicky vytvořená, i když výstižná byznysmenka se ale asi v češtině vžívá.
