Tradiční strany ztrácejí přitažlivost, ve volbách vítězí populisté
Populismus a xenofobie se vyplácejí. Tento závěr lze vyvodit z výsledků předčasných rakouských parlamentních voleb. Krajně pravicové strany svobodní (FPÖ) a Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ) totiž získaly dohromady téměř třicet procent hlasů. Naopak Rakouská lidová strana (ÖVP), která se nesnažila voliče koupit rozhazováním štědrých podpor těsně před volbami, ztratila oproti minulému hlasování z roku 2006 devět procent hlasů. Přitom ÖVP i druhá tradiční velká rakouská politická formace – sociální demokraté (SPÖ) – dosáhly s 26,0 procenta, respektive 29,4 procenta nejhoršího výsledku v poválečné historii.
Nejvtipnější vysvětlení příčin politického zemětřesení, které v podalpské republice nastalo poslední zářijovou neděli, nabízí deník Die Welt: „V rakouských volbách soutěžili celkem tři populisté, dva vyhráli a jeden prohrál.“ První dva populisté jsou jasní – předseda FPÖ Heinz-Christian Strache a korutanský hejtman Jörg Haider. Tím třetím je myšlen Werner Faymann, předseda SPÖ. „Faymannovi se nezdál žádný slib příliš neseriózní, když se snažil přetáhnout voliče na svou stranu. Dokonce se nebál využít ani rostoucí nedůvěru Rakušanů vůči Evropské unii, aby získal hlasy ze všech možných voličských táborů. Nadarmo. Voliči nechápali, proč by měli podporovat napodobeninu, když originály jsou mnohem říznější,“ dodává ironicky Die Welt.
Miliardové podpory
Ovšem SPÖ pomohla populistům do sedla ještě dalším způsobem. Rakouské předvolební kampani totiž dominovalo téma zdražování. Celých 67 procent Rakušanů se obává, že růst cen povede ke snížení jejich životní úrovně, což nabídlo politikům skvělou munici pro boj o hlasy voličů. A tak pouze několik dnů před volbami rakouský parlament schválil zvýšení dětských přídavků, vyšší pečovatelské příspěvky, zrušení školného a vyšší růst penzí. Rakouská média odhadla náklady těchto kroků na přinejmenším dvě miliardy euro. Dalším opatřením, které jen těsně neprošlo, bylo snížení DPH na potraviny. Autory všech těchto návrhů byli právě sociální demokraté, a když pro ně nezískali podporu v ÖVP, hledali ji v FPÖ a BZÖ, které tak dostaly jedinečnou šanci ukázat starost o blaho běžných Rakušanů. Mimochodem, při hledání podpory pro snížení DPH u potravin se stala jedna komická příhoda, která skvěle vystihuje iracionalitu rakouské předvolební kampaně: SPÖ se při hledání podpory pro tento krok podařilo vymyslet seznam dvanácti luxusních pochutin zahrnující například kaviár, langusty, šafrán, lanýže, křepelčí vejce či šneky, jež měly být ze snížení DPH vyjmuty.
Konec otce Williho
Je zřejmé, že populismus se v Rakousku stal legitimní politickou metodou. Nelze se tedy divit, že největší ztráty utrpěla ÖVP, jež se na předvolebním rozhazování miliard ze státního rozpočtu podílela nejméně. Propad lidovců je o to smutnější, že to byli právě oni, kteří v červenci vypověděli velkou koalici a požadovali předčasné volby. Nyní za to musel zaplatit svým křeslem předseda ÖVP Wilhelm Molterer, přezdívaný pro farářské vzezření Otec Willi, jenž den po volbách uvolnil své místo dosavadnímu ministrovi zemědělství Josefu Pröllovi. Kromě Molterera jsou navíc zřejmě sečteny i dny někdejšího kancléře a současného šéfa klubu lidoveckých poslanců Wolfganga Schüssela, který dosud platil za zákulisního architekta politiky ÖVP.
Korutanská posila
Zatímco v táboře lidovců padaly hlavy, tak Haiderova BZÖ slavila. Není se co divit – právě tato strana překvapila nejvíce. Když ji korutanský hejtman během srpna přebíral, tak se její preference pohybovaly kolem čtyřprocentní hranice nutné pro vstup do rakouského parlamentu a BZÖ bojovala o politické přežití. „Haider dokázal prorazit šikovnou dvojí strategií. Na jedné straně štval proti Evropské unii a nechal z Korutan odsunout skupinu azylantů se zdůvodněním, že jde o zločince. Přitom většina z nich byla bezúhonná. Na straně druhé během televizních duelů působil zrale a státnicky. BZÖ se tak podařilo získat především hlasy nespokojených lidoveckých voličů, kterým se ale svobodní zdáli být příliš radikální,“ popsal německý deník Die Süddeutsche Zeitung Haiderovu cestu k zisku téměř 11 procent hlasů, což je téměř třikrát tolik než ve volbách v roce 2006.
Velká koalice opět na scéně
Ani skvělé výsledky však nemusejí populistům z FPÖ a BZÖ stačit na účast ve vládě. I když se šéf svobodných Strache o pozici spolkového kancléře již přihlásil, tak sestavením vlády bude zřejmě pověřen předseda socialistů Faymann. Ten má v zásadě na výběr ze dvou variant: buď obnovu velké koalice, nebo vládnout s extremisty. A Faymann se již nechal slyšet, že jednání povede jen s ÖVP. Prioritou je pro něj velká koalice a o spojení s populisty prý neuvažuje. Naopak nový úřadující předseda ÖVP Pröll v rozhovoru pro deník Die Presse prohlásil, že si chce nechat otevřené všechny možnosti. „U nás ještě nepadlo rozhodnutí, zda máme jít do koalice nebo opozice,“ řekl Pröll. Přitom je třeba dodat, že právě lidovci již s populisty v letech 2000 až 2007 vládli a současné výsledky voleb až příliš nápadně připomínají ty z roku 1999, které nakonec k vytvoření vlády ÖVP s FPÖ vedly. Nicméně Faymann doufá, že velká koalice přece jen vznikne a jednání o ní budou uzavřena velmi rychle. Možnost takového řešení podpořil i strýc nového předsedy ÖVP – vlivný dolnorakouský hejtman Erwin Pröll. Populisté reagovali okamžitě: Jörg Haider sdělil deníku Der Standard, že na rychlý vznik velké koalice tlačí Raiffeisenbank, protože se prý může dostat brzy do velkých potíží kvůli nepodařeným spekulacím s penězi daňových poplatníků v Dolním Rakousku. A velká koalice by tak bance v případě nouze přišla na pomoc. „Co nejostřeji se bráníme takovýmto pomluvám a připravujeme žalobu kvůli vyjádřením poškozujícím naši pověst,“ reagovala mluvčí Raiffeisenlandesbank NÖ-Wien Michaela Stefanová-Jandlová.
BOX
Populisté jako na houpačce
Výsledky rakouských parlamentních voleb
(v procentech)
Strana* 1999* 2002* 2006* 2008*
SPÖ* 33,1* 36,5* 35,3* 29,4*
ÖVP* 26,9* 42,3* 34,8* 26,0*
FPÖ* 26,9* 10,0* 11,0* 17,7*
BZÖ* neexistovala* neexistovala* 4,1* 10,8*
Zelení* 7,4* 9,5* 11,0* 10,1*
Poznámka: *zbývá ještě dopočítat část hlasů korespondenčně hlasujících voličů