ODS navrhuje snížit počet státních úředníků
Souhlasíte s avizovaným záměrem ODS snížit počet státních zaměstnanců?
- ano 94,3 %
- ne 5,7 %
- nevím, nemám názor
Koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených se netají tím, že jedním z jejích záměrů je snížení počtu státních zaměstnanců, kterých je v Česku nyní více než pět set tisíc. Rovněž tak deklaruje, že by stačilo méně ministrů i méně ministerstev. Na otázku, zda je záměr snížit počty úředníků správný, se účastníci Manažerského barometru v odpovědi vzácně semkli. Více než 94 procent dotazovaných tento projekt podporuje.
Autor první reakce poukazuje na přílišné zaměstnávání důchodců na úřadech: „Nebál bych se dát každému ministru závazný úkol: minus 20 procent. Ono se to pak stejně zase časem nabalí. A současně vypovědět okamžitě konzultační smlouvy všem důchodcům, kteří se na státní úřady lepí. Nechť si vydělávají lidé v produktivním věku.“
Další tázaný je přesvědčen o tom, že řešením je zvýšení produktivity práce úředníků: „Rozhodně ano. Nikoli však na úkor privatizace činností, které vykonává stát, na soukromé firmy, ale na úkor zvyšování produktivity práce zaměstnanců státních institucí. V době rozvoje výpočetní techniky, možností elektronického propojení a přirozeně vyšší produktivity zaměstnanců, je požadavek na snížení o 50 procent reálné. Místo toho jsme svědci situace, kdy každý odstavec nového právního předpisu znamená přírůstek státních zaměstnanců, jejichž efektivita se opírá o znalost právě jen toho jednoho odstavce, pro jehož naplnění je ochoten honit občana a podnikatele několikrát na úřad.“
Problém je mimo jiné ve finančním ocenění práce učitelů: „Pár úředníků znám a vcelku se shodují na tom, že mají náplň tak na 40 procent pracovní doby. Na druhé straně doufám, že někdo pochopí, že vzdělávání je investice a dá šanci chlapům, aby učením uživili rodinu. Není státní zaměstnanec jeden jako druhý.“
Počet zaměstnanců efektivitu práce úřadů rozhodně nezachrání: „Propouštění zaměstnanců obecně, ať již v komerční sféře či ve státní správě by měl předcházet personální audit. Poté by mělo být přijato kvalifikované rozhodnutí. Před populistickým propouštěním státních úředníků bych varoval, neboť například úřady práce jsou oproti EU personálně poddimenzované a také investičně podfinancované. Naproti tomu Česká správa sociálního zabezpečení vykazuje zhruba pět set neobsazených systemizovaných míst, snížení počtu zaměstnanců na tomto úřadu bych se určitě nebránil. A že to jde, ukazuje příklad Slovenska. Státní úředníci neustále naříkají nad tím, jak jsou špatně placeni. Je to proto, že úřad obdrží rozpočet na celý rok a neefektivitu práce mnoha státních úředníků supluje jejich počet. Na Slovensku ponechali po personálním auditu stejný rozpočet, avšak počet úředníků klesl zhruba o 20 procent, o ušetřené prostředky se mohly navýšit platy těch, kteří zůstali.“
Celá záležitost je závislá na analýze finančních nároků na fungování státu: „Tenhle stát nemá dostatek produktivních lidí, kteří by uživili tolik státních zaměstnanců. Každá vláda, když se zevnitř podívá na státní rozpočet, má pocit, že výdaje na státní zaměstnance vlastně netvoří až tak velký výdaj státního rozpočtu (v procentech), ale že největší jsou mandatorní a další povinné výdaje. Výsledkem většinou je, že vláda rezignuje na úsporné kroky ve výdajích na státní správu. Když by si ale vláda zkusila státní rozpočet očistit od mandatorních a jiných nutných výdajů, zjistila by, že z toho 'zbytku' už výdaje na státní zaměstnance tvoří veliké procento. Zkušenost podnikatele říká, že 'lidé táhnou výdaje'. To znamená, že nejde jen o přímé výdaje na platy a související výdaje (odvody a podobně), ale tihle lidé stojí další peníze: někde musí sedět, musí se jim topit, svítit, spotřebovávají vodu, telefony, používají pracovní pomůcky a inventář, školí se. To znamená – táhnou za sebou spoustu dalších výdajů. Proto jsou každá soukromá firma, každý podnikatel opatrní při zvyšování počtu zaměstnanců. Mimo jiné i proto, že vědí, jak drahé je snižovat tyto počty. Předchozí vlády (a zvláště ty socialistické) v tomto opatrné nebyly. Naopak někdy to vypadalo, že považují zaměstnanost ve státní správě za způsob, jak snižovat procento nezaměstnanosti. Což je principiálně špatně. Především to devalvuje pracovní morálku a motivaci uvnitř státní správy. Stát zkrátka nyní pracuje příliš „draho“ na věcech, za které si ho platíme z daní. Kdyby mohl imaginární daňový poplatník vypsat výběrové řízení na služby, které nyní „nakupuje“ u českého státu, jsem přesvědčen, že český stát by tento tendr nevyhrál.“
Při přípravě tohoto námětu ODS zapomněla, že ho slyší také případní voliči: „Jako pokus ODS, jak od sebe odehnat voliče z řad státních zaměstnanců, to hodnotím jako pokus úspěšný. Naštvat půl milionu voličů to vyžaduje jistou dávku odvahy nebo ztráty soudnosti. Pokud by však ODS našla způsob, jak to provést bez zvýšení nezaměstnanosti, pak jsem pro, pouze na perpetuum mobile ani v politice nevěřím.“
Odpovídalo 102 manažerů
