Na slovíčko Kdybychom chtěli být in, tedy ve shodě s módou, museli bychom v titulku užít místo účelnost slova smysluplnost. To totiž svého času stáhl pan exprezident ze vznešeného piedestalu: Nóbl termín se zalíbil a jeho odvozeniny téměř vytlačily z užívání jak adjektivum účelný, tak vazbu má smysl.
Na slovíčko
Kdybychom chtěli být in, tedy ve shodě s módou, museli bychom v titulku užít místo účelnost slova smysluplnost. To totiž svého času stáhl pan exprezident ze vznešeného piedestalu: Nóbl termín se zalíbil a jeho odvozeniny téměř vytlačily z užívání jak adjektivum účelný, tak vazbu má smysl. (Podobně dopadla filozofie.) Smysluplná může dnes být „výroba kozích sýrů“ (příklad z praxe), a tedy i interpunkční znaménka.
Jednomu z nich se hodláme věnovat. Čárka odděluje věty v souvětí, složky několikanásobných větných členů a výrazy vložené do věty nebo k ní připojené. Dělává mnohým starosti od školních lavic; bývá to i pro zběhlého záležitost zapeklitá, ale má svou upřesňující funkci. Neklade se třeba před spojky a, i, ani, nebo, či -ovšem mají-li smyl slučovací; rovněž tak, jde-li o výčet možností. V ostatních významech (tedy odporovacím, stupňovacím, vylučovacím a dalších) se uvádí. Za zmínku stojí spojky jak, jako a než. Před těmi se čárka píše tehdy, uvozují-li větu, nikoli pouhý slovní výraz („je dražší než jinde“ - ale „je dražší, než jsem si myslil“).
Zabrusme do reklamy. Jistá firma propaguje své služby heslem Zítra nebo zadarmo! Co to, safra, znamená? Spojka nebo může mít dva významy: ve slučovacím prostě nahrazuje a; o to však v tomto případě nejde. Ve vylučovacím má ale nenahraditelnou úlohu: „buď, anebo“. Takže čárka do uvedeného sloganu nepochybně patří. Básník tím určitě chtěl říci: (dodáme buď) Zítra, nebo (to pro vás bude) zadarmo! *
